Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1400/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Zdeňka Koschina, advokáta se sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2026 č. j. 70 Co 60/2026-169, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a České kanceláře pojistitelů, sídlem Milevská 2095/5, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatele v řízení před obecnými soudy žalovala vedlejší účastnice o zaplacení částky 34 215 Kč s příslušenstvím. Stěžovatel byl provozovatelem osobního vozidla a v době od 6. 8. 2022 do 26. 7. 2023 k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Vedlejší účastnici proto vznikl nárok na příspěvek do jejího garančního fondu (podle tehdy účinného , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem). Stěžovatel nárok neuznal, namítal, že auto ponechal v servisu a pověřil majitele servisu, aby provedl ekologickou likvidaci vozidla a odhlášení vozidla z registru motorových vozidel. Obvodní soud pro Prahu 5 shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 11. 2025 č. j. -136).

2. Městský soud v Praze napadeným rozsudkem neshledal odvolání stěžovatele důvodným a rozsudek obvodního soudu potvrdil. Výpisem z evidence registru vozidel bylo prokázáno, že předmětné vozidlo bylo po celé dané období zapsáno v registru silničních vozidel, stěžovatel byl po celou dobu evidován jako jeho vlastník. Ani plná moc udělená majiteli servisu k likvidaci a odhlášení vozidla z registru nezbavila stěžovatele povinnosti k pojištění vozidla. S majitelem servisu vlastnické právo neřešili, ten zájem o koupi vozidla neměl. Bylo prokázáno, že stěžovatel byl vlastníkem vozidla, a tudíž byl ve sporu pasivně věcně legitimován.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že napadený rozsudek je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Podle něj porušil městský soud jeho právo na soudní ochranu ( a 2 a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Dále namítá porušení principu legality ( y).

4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou osobou, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný [ , , a ].

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Stěžovatel napadá rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o částce 34 125 Kč s příslušenstvím. Předmětem sporu je tedy peněžní částka, jež je z hlediska judikatury Ústavního soudu bagatelní (podrobně např. nález z 10. 4. 2014

sp. zn.

, body 29 až 33). Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom platí, že jde-li o věci s tzv. bagatelní částkou, zakládá to (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji naopak co do ústavní roviny významnou činí [viz např. nález ze dne 10. 4. 2014

sp. zn.

(N 55/73 SbNU 89)]. Je především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc přes "bagatelnost" částky vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2014

sp. zn.

).

7. Ačkoli i spor o bagatelní částku může mít výjimečně ústavněprávní přesah, v této věci tomu tak není. Stěžovatel nijak blíže nespecifikuje tvrzenou nekonzistentnost judikatury obecných soudů a pouhé obecné tvrzení nedává posuzované věci potřebný ústavněprávní rozměr. Ani další stěžovatelova argumentace nesvědčí o tom, že by v posuzovaném případě přes bagatelnost částky, o kterou jde, soudy porušily jeho základní práva, jak tvrdí. Okresní i městský soud vysvětlily, na čem založily svá rozhodnutí, tato lze bezpochyby považovat za srozumitelně odůvodněná a přezkoumatelná, jejich postup nelze hodnotit jako svévolný. Obecné soudy se žalobou stěžovatele komplexně zabývaly a Ústavní soud v jejich postupu neshledal žádné závažné vady.

8. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu