Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 50/2026-44
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci
Anonymizovaný odstavec
proti
Anonymizovaný odstavec
pro 59 398,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. plynoucím z částky 45 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 398,70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. z částky 59 398,70 Kč od 17. 9. 2025 do 26. 10. 2025 a z částky 14 398,70 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 9 000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. plynoucím z částky 45 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 398,70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. z částky 59 398,70 Kč od 17. 9. 2025 do 26. 10. 2025 a z částky 14 398,70 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 9 000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 59 398,70 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovaným byla dne 16. 5. 2025 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednaný úrok ve výši 14 398,70 Kč ke dni splatnosti. Žalovanému byla zaslána dne 20. 10. 2025 předžalobní upomínka, ten však na ni nereagoval.
2. Žalovaný se k věci i přes výzvu soudu nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 5. 2025 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 16. 1. 2026 spolu se smluveným úrokem, celkem částku 65 850,80 Kč.
4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u právnická osoba soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 5. 2025 poukázala na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši 45 000 Kč pod VS var. symbol. Variabilní symbol platby odpovídá číslu úvěrové smlouvy a bankovní účet je účtem, který uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a z jejího dodatku a dále z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 10. 2025 a z podacího lístku ze dne 20. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů.
7. Žalobkyně soudu i přes jeho výzvu nepředložila důkazy, z kterých by mohl soud usuzovat, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. V tomto směru žalobkyně k výzvě soudu pouze doplnila, že právní předchůdkyně postupovala v souladu se svými obchodními podmínkami, kdy žalovaný dal souhlas k jeho vyhledání v různých registrech, ale kromě obchodních podmínek žalovaná žádné důkazy k prokázání postupu souladného s ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru neoznačila, resp. uvedla, že těmito důkazy ani nedisponuje.
8. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil žádné skutečnosti.
9. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Není pochyb o tom, že žalovaný vstupoval do vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně v pozici spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala výdělkové poměry žalovaného, zda měl či má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod.
13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a vypořádat vztah mezi účastníky řízení pouze za použití ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 45 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni dosud žalovaný nevrátil ničeho. V daném případě se žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, co do částky 45 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částku 45 000 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. S ohledem na pasivitu žalovaného v řízení nemohl soud využít ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a stanovit lhůtu k vrácení částky v době jiné, než-li v době tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť soudu nejsou známy (majetkové) možnosti žalovaného. Jak ostatně uzavřel Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025: „Povinnost tvrdit a prokázat, jaká je doba přiměřená jeho možnostem k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1), má spotřebitel.“
15. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 27. 10. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) výzvy ze dne 16. 10. 2025, a to dne 20. 10. 2025 s určením data splatnosti do 3 dnů. Výzva byla žalovanému za užití ust. § 573 o. z. doručena dne 23. 10. 2025 a ode dne uplynutí 3 dnů, tedy od 27. 10. 2025, je žalovaný v prodlení.
16. V ostatních částech musela být žaloba zamítnuta, neboť žalobkyni kromě nároku na vydání bezdůvodného obohacení nesvědčí právo na úhradu jakékoliv neplatně smluvené částky.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle míry jejího úspěchu ve sporu. V případě plného úspěchu by byly náklady řízení tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 3 500 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 7 a § 8 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 2 970 Kč, celkem 17 308,50 Kč. Jelikož úspěch žalobkyně představuje v dané věci 76 % a má tak po odečtení úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %, právo na náhradu nákladů v rozsahu 52 %. Žalovaný je jí povinen uhradit 52 % z částky 17 308,50 Kč, tedy 9 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.