Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 9/2026-35
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
pro Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že se jedná o smluvní pokutu vyplývající se smlouvy o úvěru ze dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, došlo k zesplatnění a nárok na zaplacení tzv. nové jistiny, příslušenství a smluvní pokuty (vyčíslené do datum) byl žalobkyni pravomocně přiznán platebním rozkazem zdejšího soudu sp.zn. spisová značka ze dne datum. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za neplnění závazku ze smlouvy ve výši 0,1 denně z částky částka za dobu od datum do datum, tj. ve výši částka.
2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení ohledně prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z příjmů žalovaného částka, nákladů ve výši částka, prověření v NRKI, SOLUS a v dalších veřejných rejstřících, dokladu o příjmu, pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ze smlouvy o úvěru, má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po částka, přičemž pevná úroková sazba by byla sjednána ve výši 63,12 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Celková částka splatná žalovaným by tedy činila částka.
5. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
10. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
12. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši částka a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po částka a zaplatit úrok ve výši 63,12 % ročně, celkem tedy částku částka. Žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout sjednané finanční prostředky.
13. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum mezi účastníky je neplatná. Skutečnost, že pod sp.zn.spisová značka byl žalobkyni nárok přiznán jako nárok z platné smlouvy, není v tomto řízení rozhodující a pro soud závazná, i když soud zde přiznal smluvní pokutu za jiné období.
14. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 o.z. neboť ujednaná výše úroku 63,12 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015 , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).
15. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 31.7.2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013 , půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.
16. Tedy již samotná výše úroku přesahující 63,12 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 63,12 % pak představuje více než dvojnásobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.
17. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1 −654/. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013 ).
18. Vzhledem k tomu, že smlouva je neplatná, nelze uplatnit nárok na smluvní pokutu v této smlouvě sjednanou.
19. Soud se proto nezabýval zkoumáním dodržení dalších podmínek smlouvy, zejména splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet a další navržené důkazy neprovedl. S ohledem na právní závěr soud další provedené důkazy v odůvodnění neuvádí a nečiní z nich skutková zjištění (předžalobní výzva apod.)
20. Soud proto žalobu zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.