Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 Ncp 125/2026-64

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně A Jméno žalobkyně B, IČO IČO žalobkyně B

sídlem Adresa žalobkyně B

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A, soudní exekutor

Exekutorského úřadu adresa, IČO IČO

sídlem Adresa žalované A

2) Anonymizováno, IČO IČO žalované A

sídlem adresa

3) Jméno žalované B., IČO IČO žalované B

sídlem Adresa žalované B

4) Jméno žalované C., IČO IČO žalované C

sídlem Adresa žalované C

5) Jméno žalované D, IČO IČO žalované D

sídlem Adresa žalované D

o určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby a neplatnosti příklepu,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o určení věcné příslušnosti

takto:

I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění:

I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Olomouci.

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „předkládající soud“) dne 7. 1. 2026 se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o provedení veřejné exekutorské dražby nemovitostí na adrese adresa, která byla přes v žalobě popsané úkony žalobkyně a zaknihovaných vlastníků těchto nemovitostí (tituly před jménem Anonymizováno) vůči různým soudům (zejména Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Praze, které vedou konkursní řízení na majetek žalobkyně a obou zaknihovaných vlastníků) a žalovaným 1) až 3) dne 6. 11. 2025 žalovaným 1) provedena, došlo při ní k vydražení těchto nemovitostí (příklep byl udělen žalovanému 5/). Dále se domáhá určení neplatnosti tohoto příklepu. Podle žalobkyně je smlouva o provedení dražby z různých v žalobě popsaných důvodů neplatná (např. proto, že byla uzavřena s osobami, které k tomu nebyly oprávněny, předmět dražby nelze zpeněžit, neboť k němu uplatňují vlastnické právo členové rodinného sdružení Jméno žalobkyně B, nebylo rozhodnuto o jejich určovací žalobě na určení vlastnictví k těmto nemovitostem atd.). Žalobkyně podala žalobu k předkládajícímu soudu, neboť je přesvědčena, že jde o incidenční spor podle , (dále jen „ “), resp. téhož zákona.

2. Předkládající soud předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť má za to, že k projednání a rozhodnutí věci není věcně příslušný, jelikož se nejedná o žádnou z věcí uvedených v ustanovení a nejde ani o incidenční spor podle , resp. . Byť žaloba odkazuje na dvě insolvenční řízení vedená proti zaknihovaným spoluvlastníkům vydražených nemovitostí v postavení insolvenčních dlužníků, nepředstavuje žalobu incidenční ani ve smyslu , neboť se nejedná o žalobu na určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, když žalobu na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby lze podřadit pod hypotézu „zákonné určovací žaloby“ zakotvené v a 2 , o veřejných dražbách (dále jen „ “). K výše uvedeným závěrům odkazuje předkládající soud na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v obdobných věcech, konkrétně na usnesení ze dne 12. 5. 2025, č. j. – 229 či ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. .

3. Žalobkyně ve vyjádření k věcné příslušnosti k výzvě předkládajícího soudu setrvala na svém stanovisku, že k projednání věci jsou věcně příslušné soudy krajské. Odkazuje přitom na předchozí rozhodnutí nadřízeného soudu ze dne 10. 7. 2025, č. j. – 66. Žalovaný 5) vyjádřil souhlas s tím, že věcně příslušné pro řízení v prvním stupni jsou soudy okresní, když (jak vyplývá i z výše uvedeného rozhodnutí nadřízeného soudu sp. zn. ), předmětem tohoto řízení je určení neplatnosti právního úkonu, který se sice dotýká majetku dlužníků, ale jehož podstata je upravena samostatným ( tohoto zákona). Proto je delegace na okresní soud coby soud obecný zcela důvodná a procesně správná. Ostatní žalovaní se k věcné příslušnosti nevyjádřili.

4. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení ( ). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení ( ). Podle , nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje , dále také některá ustanovení .

5. Podle krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

a) v insolvenčním řízení,

b) v incidenčních sporech,

c) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh,

d) ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu,

e) ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.

6. Podle jsou spory incidenčními

a) spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek,

b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle ,

c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,

d) spory na základě odpůrčí žaloby,

e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčním správcem,

f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu,

g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem a

h) další spory, které zákon označí jako incidenční.

7. Podle platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu za podmínek v tomto ustanovení dále rozvedených.

8. Nucená dražba provedená soudním exekutorem ( an. ) je jedním ze způsobů zpeněžení majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem v insolvenčním řízení ( , IZ“). Určení neplatnosti smlouvy o provedení této dražby nespadá pod incidenční spory uvedené v , a to ani podle písm. g) uvedeného ustanovení, neboť se nejedná o určení (ne)existence právního vztahu nebo práva týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. V projednávané věci je předmětem sporu určení (toliko) neplatnosti smlouvy o provedení dražby jakožto právní skutečnosti, u níž je zákonem o veřejných dražbách ( ) předpokládána existence naléhavého právního zájmu, aniž by jej musel žalobce prokazovat (tzv. zákonná určovací žaloba). Nejde také ani o jiné věci uvedené v , který upravuje věcnou příslušnost krajských soudů ve věcech podle .

9. Řízení o žalobě na určení neplatnosti nucené dražby provedené soudním exekutorem proti insolvenčnímu správci je tak občanským soudním řízením, v němž jsou k projednání věci věcně příslušné okresní soudy podle , neboť žádný právní předpis nestanoví příslušnost soudů krajských. Takovým předpisem není evidentně ani ustanovení , neboť, jak citováno výše, ten se týká prodeje mimo dražbu.

10. Pro úplnost nadřízený soud uvádí, že odkaz žalobkyně na jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. je nepřípadný, neboť předmětem tamní věci (žaloba žalobce Anonymizováno jako dlužníka /úpadce/ v insolvenčním řízení proti insolvenčnímu správci Anonymizováno) bylo určení, že žalobce je oprávněn disponovat majetkem, který byl správcem sepsán do majetkové podstaty, tj. jeho předmět byl zcela odlišný od této věci. Naopak se nadřízený soud ztotožňuje s názorem předkládajícího soudu a žalovaného 5), že pro tuto věc jsou použitelná jimi odkazovaná předchozí rozhodnutí nadřízeného soudu, byť v nich šlo o neplatnost dražby dobrovolné a rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti předchozího zákona o veřejných dražbách, když podmínky žaloby o neplatnosti dražby jsou pro nucenou dražbu a i za účinnosti zákona nynějšího totožné.

11. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy ( poslední věta ), přičemž současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena ( část věty před středníkem a ). Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.