Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1403/2026

-41

USNESENÍ

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 9. 2025, č. j. -10, odmítl podání povinné označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2025, č. j. -19, jež mu bylo doručeno dne 2. 6. 2025.

2. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

3. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“, odmítl pro opožděnost.

4. Podle může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

5. Podle opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

6. Podle nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle , ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.

7. Podle platí ustanovení , , a 2 a pro řízení u dovolacího soudu obdobně.

8. Napadené usnesení odvolacího soudu, v jehož závěru byla povinná řádně poučena o možnosti podat proti němu dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, a to k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, bylo povinné doručeno dne 7. 1. 2026 (viz doručenka připojená k č. l. 21 spisu). Povinná na toto usnesení poté reagovala podáním ze dne 22. 1. 2026 doručeným soudu prvního stupně dne 28. 1. 2026, v němž vznesla námitku podjatosti členů senátu, který ve věci rozhodoval, dále navrhla provedení opravy jeho odůvodnění ve smyslu a dodala, že podání mimořádného opravného prostředku „bude následovat“. Vlastní dovolání pak povinná sepsala dne 7. 4. 2026, kdy jej též elektronicky (bez podpisu) zaslala prvostupňovému soudu, přičemž dne 10. 4. 2026 jej odevzdala k poštovní přepravě (viz č. l. 30 a 35 spisu). 1.

2. Z uvedeného je patrné, že dovolání povinné bylo podáno poté, co zákonná dvouměsíční lhůta stanovená pro jeho podání, jejíž poslední den připadl v závislosti na okamžiku doručení napadeného rozhodnutí na pondělí 9. 3. 2026, uplynula. Jedná se tudíž o dovolání opožděné.

3. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno opožděně, Nejvyšší soud v souladu s nezkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky. Pro známé postoje dovolatelky, které v tomto řízení i v celé řadě dalších podobných řízení dlouhodobě zaujímá ve vztahu k plnění poplatkové povinnosti, kdy namísto zaplacení soudního poplatku opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků, pak dovolací soud k nesplnění této povinnosti vztahující se k podanému dovolání v daném případě nepřihlížel (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. ).

4. Nepodepsaným podáním ze dne 11. 6. 2026, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, dovolatelka v návaznosti na obdrženou informaci o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesla námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu, z nichž tento senát sestává, odůvodněnou takto: „…se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objekt. důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podávám objektivně důvodný podnět“. Součástí vznesené námitky podjatosti, která se co do obsahu v ničem neliší od jiných četných námitek, jimiž dovolatelka pravidelně reaguje na získanou informaci o složení senátů dovolacího soudu, které v jejích věcech rozhodují či rozhodovaly, tak není žádné konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, z čeho dovolatelka důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob dovozuje, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, když namísto toho obsahuje jen zcela vágní formulace. Takto odůvodněná námitka podjatosti není námitkou řádnou, a je-li přesto vznesena, a to opakovaně, lze ji hodnotit jako procesní obstrukci, která s přihlédnutím k a 6 nepožívá právní ochrany. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tedy dán není, neboť za daných okolností se podle k této námitce nepřihlíží (shodně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2024, sp. zn. , ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 3. 2026, sp. zn. , nebo ze dne 17. 2. 2026, sp. zn. ).

5. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se v dané věci jednalo o dovolání podané v řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost coby prostředcích nápravy směřujících proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v němž o náhradě nákladů řízení zásadně nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor [srov. a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].1.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 6. 2026

Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu