Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1264/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajky) a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. et Mgr. Alexejem Krenkem, advokátem, sídlem Budečská 1010/18, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2026 č. j. -589 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2026 č. j. -558, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2026 č. j. -589 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2026 č. j. -558, takto:

Vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. března 2026 č. j. -589 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2026 č. j. -558 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení a a 2d, jakož i , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Městský soud v Praze napadeným usnesením rozhodl o přípustnosti vydání stěžovatele k trestnímu stíhání na Ukrajinu, a to za současného přijetí ujištění a záruk uvedených v žádosti Kanceláře Generálního prokurátora Ukrajiny. Skutku, pro který je na Ukrajině stíhán, se měl stěžovatel dopustit (stručně řečeno) tím, že se pod záminkou provádění ekonomické a právní činnosti podvodně zmocnil velkého množství peněz, čímž způsobil poškozenému škodu ve výši 706 000 UAH (685 667 Kč). Městský soud dospěl k závěru, že byly splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí o přípustnosti vydání. S ohledem na poskytnuté záruky nezjistil skutečnosti, které by odůvodňovaly obavu, že vydáním stěžovatele budou porušena jeho základní práva. Proti usnesení městského soudu podal stěžovatel stížnost, kterou Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.

3. Proti shora uvedeným usnesením podal stěžovatel ústavní stížnost, kterou spojil s návrhem na odklad jejich vykonatelnosti. V něm uvedl, že mu hrozí vážná a nevratná újma. Vydáním by byl odloučen od rodiny, včetně těžce zdravotně postiženého dítěte, neboť se nebude moci do České republiky vrátit. Byl by vystaven reálnému riziku ohrožení života a zdraví v důsledku válečného konfliktu a nedostatků vězeňského systému. Tyto újmy jsou ze své podstaty neodčinitelné. Na druhou stranu odložení vykonatelnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť stěžovatel není obžalován z násilného trestného činu, pobývá v České republice řádně a jeho vydání je podmíněno ještě dalším rozhodnutím ministra spravedlnosti, jež dosud nebylo vydáno.

4. Podle , o Ústavním soudu, může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon tohoto rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

5. Ústavní soud má za to, že v této věci jsou splněny podmínky pro odklad vykonatelnosti napadených usnesení. Na základě ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí lze dovodit, že vydání stěžovatele na Ukrajinu by přestavovalo významný zásah do jeho základních práv, zejména s ohledem na jeho rodinnou situaci (včetně zájmů jeho nezletilých dětí) a bezpečnostní situaci na Ukrajině související se stále probíhajícím ozbrojeným konfliktem vyvolaným agresí ze strany Ruské federace.

6. Na druhé straně nic nesvědčí o tom, že by odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí mohlo způsobit újmu jiným osobám. Jakkoliv nelze odhlédnout od veřejného zájmu na dodržování mezinárodního závazku vyplývajícího České republice z Evropské úmluvy o vydávání a obecněji na objasňování a potrestání trestné činnosti, při posouzení důvodnosti návrhu na odklad vykonatelnosti tento zájem (prozatím) nepřeváží nad ochranou práv stěžovatele.

7. Ústavní soud zohlednil, že rozhodnutí trestních soudů o přípustnosti vydání není posledním krokem v extradičním řízení, neboť vydání stěžovatele musí ještě povolit ministr spravedlnosti ( , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních). Tato okolnost však nebrání odkladu vykonatelnosti soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání. Rozhodování ministra spravedlnosti má odlišný základ než rozhodování soudů a výsledkem obou může být zásah do základních práv osoby, jež má být vydána, respektive jejich porušení (viz především stanovisko pléna ze dne 13. 8. 2013 sp. zn. ). Stěžovatele nelze nutit vyčkávat, zda ministr spravedlnosti povolí jeho vydání, a poté se společně s ústavní stížností domáhat odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. O odkladu vykonatelnosti rozhodnutí soudů o přípustnosti vydání ostatně Ústavní soud rozhoduje opakovaně (například usnesení ze dne 29. 4. 2025

sp. zn.

, ze dne 30. 1. 2024

sp. zn.

či ze dne 12. 8. 2019

sp. zn.

).

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, a to do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Nynější rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy a nikterak nepředjímá výsledek rozhodování o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu