Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 53/2025-133

Potvrdené rozhodnutím 27 Co 44/2026-183
„Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Terezy Zvolánkové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta A]] sídlem [[Adresa advokáta A]] proti žalované: [[Jméno žalované]]., IČO [[IČO žalované]] sídlem [[Adresa žalované]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta B]] sídlem [[Adresa advokáta B]] o zaplacení 10 680 371 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně č. j. 20 C 53/2025-133 ze dne 10. 11. 2025, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 177 978,90 Kč, a to do tří dnů od [[Anonymizováno]] moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované."

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o 10 680 371 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení 10 680 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od datum a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 242 917,18 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení 10 680 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, a s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 242 917,18 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované

1. Žalobkyně se domáhá úhrady za odebranou tepelnou energii za leden 2025. Dne datum účastnice řízení uzavřely smlouvu na dodávku a odběr tepelné energie č. SMTO060025, která byla postupně měněna, naposled dodatkem č. hodnota ze dne datum. Žalobkyně smlouvu způsobem sjednaným ve zmíněném dodatku dne datum vypověděla. Dále však pokračovala v dodávkách tepelné energie za stávající ceny a až dopisem odeslaným žalované dne datum oznámila změnu účtovaných cen. Žalovaná uhradila za energii odebranou v dotčeném období 22 741 768 Kč, žalobou nárokovaná částka představuje zbylou část ceny po změně.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasí. Dovolává se smlouvy, kterou žalobkyně dle jejího názoru vypověděla neplatně. Částka, kterou uhradila, odpovídá cenovému ujednání obsaženému ve smlouvě.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Mezi účastnicemi řízení došlo dne datum k uzavření smlouvy na dodávku a odběr tepelné energie, kterou se žalobkyně zavázala dodávat tepelnou energii do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala za dodanou a odebranou energii a za navrácené teplonosné médium zaplatit sjednanou cenu (prokázáno smlouvou č. SMTO 06 0025). Dodatkem č. hodnota uzavřeným dne datum strany nově sjednaly způsob výpočtu ceny (prokázáno čl. II. odst. 1. až 14. dodatku) a dojednaly další trvání smlouvy do datum s opakovaným automatickým prodloužením na další dva roky, ledaže smluvní strana nejméně šest měsíců před uplynutím doby účinnosti smlouvy oznámí té druhé, že na dalším prodloužení smlouvy nemá zájem. Pro ten případ bylo sjednáno, že automaticky dochází ke změně smlouvy na dobu neurčitou s výpovědní dobou tři měsíce počínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi (prokázáno čl. II odst. 4. dodatku). Při sjednávání dodatku to byla žalobkyně, kdo stál o to, aby smlouvu nebylo možné vypovědět před datum; žalovaná argumentovala, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, vypovědět ji proto nelze (prokázáno komentáři v souboru dodatku vloženými za žalobkyni jméno FO a za žalovanou jméno FO a e-mailovou komunikací mezi těmito osobami). Obdobným způsobem bylo sjednáno prodloužení doby trvání smlouvy a způsob jeho ukončení i v předchozích dodatcích (prokázáno dodatky č. hodnota a č. hodnota). Žalobkyně dne datum oznámila žalované, že s ohledem na významnou změnu ekonomických podmínek v oblasti energetiky nemá zájem na dalším prodloužení smlouvy (prokázáno dopisem ze dne datum). Dne datum smlouvu vypověděla (prokázáno dopisem ze dne datum). Žalovaná, vyjádřila nesouhlas s fakturou č. hodnota na částku 33 422 139 Kč s tím, že trvá na použití smlouvy č. SMTO 060025, jejíž výpověď považuje i nadále za neplatnou; požádala o vystavení opravného účetního dokladu na cenu určenou v souladu se smlouvou ve výši 22 741 768 Kč (prokázáno dopisem ze dne datum). Dále vzal soud za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastnic řízení, že žalovaná uhradila žalobkyni za leden 2025 částku 22 741 768 Kč, a to při množství odebrané tepelné energie v objemu 10 268 762,304 kWh při tepelném výkonu 31,109 MW. Tato úhrada odpovídá ceně sjednané v dodatku č. hodnota smlouvy (prokázáno tabulkou předloženou žalovanou, jejíž správnost žalobkyně nepopřela).

4. Soud neprovedl k důkazu část e-mailové komunikace, kupní smlouvy, smlouvu o pachtu, vyjádření žalované k oznámení a k výpovědi, reakci na předžalobní výzvu, dopis z datum a výslech tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, neboť obsah smlouvy je v rozsahu nutném pro její výklad prokázaný již provedenými důkazy. Pro nadbytečnost nebyly k důkazu provedeny připojovací podmínky. Dále s ohledem na výsledek řízení bylo nadbytečné provádět dokazování k výši ceny se změnou od datum (oznámení a reakce na změnu ceny).

5. Z výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, podle níž byla žalobkyně zavázána k dodávkám tepelné energie do odběrného místa žalované a žalovaná k úhradě ceny za uskutečněné dodávky. Dodatkem č. hodnota bylo prodlouženo trvání smlouvy do datum s možností opakovaného prodloužení, které mohly strany vyloučit včasným sdělením, že o prolongaci nemají zájem, a následnou výpovědí. Žalobkyně dne datum oznámila žalované nezájem na prodloužení smlouvy a dne datum smlouvu vypověděla. Dále však dodávala žalované tepelnou energii a žalovaná ji odebírala. V lednu 2025 žalovaná odebrala 10 268 762,304 kWh a zaplatila 22 741 768 Kč.

6. Mezi účastnicemi řízení existoval vztah založený smlouvou o dodávce tepelné energie ve smyslu , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

7. Doba trvání závazku byla sjednání dodatkem č. hodnota smlouvy. Ustanovení čl. IX odst. 1 smlouvy ve znění dodatku stanoví primárně stranami zamýšlenou dobu trvání závazku. Ustanovení čl. IX odst. 2 smlouvy ve znění dodatku se skládá ze dvou částí. První z nich stanoví automatickou prolongaci, kterou může každá ze smluvních stran vyloučit jednostranným právním jednáním adresovaným té druhé. Druhá část stanoví následek tohoto jednání v podobě změny smlouvy na dobu neurčitou, kterou lze vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou. Ujednání o době trvání závazku je však třeba vykládat jako celek, jednotlivé části od sebe nelze uměle oddělovat.

8. Oznámení, že smluvní strana nemá zájem na dalším prodloužení smlouvy, lze skutečně učinit kdykoliv ode dne účinnosti dodatku až do poloviny roku 2029. Následkem takového oznámení je přeměna smlouvy na dobu neurčitou. Tato změna však v období před první prolongací nenastane ihned doručením oznámení, neboť by tím byl popřen účel tohoto smluveného institutu. Účinky oznámení nastávají „automaticky“, tzn. aniž by musely strany činit další právní jednání vedoucí k této změně obsahu závazku. Jde o způsob, jakým má ke změně dojít, nikoliv o stanovení časového okamžiku, kdy ke změně dojde. Formulace, že se něco mění s účinností od určitého okamžiku, je v právním styku běžná (např. při určení splatnosti první splátky v případě plnění ve splátkách nebo při změně výše výživného, které je povinný povinen v nové výši platit od daného okamžiku v budoucnu). Není také ojedinělé, že je v ujednání o automatickém prodloužení smlouvy použitý trpný rod v přítomném čase. Tím budiž řečeno, že gramatický výklad nemůžeme používat bez ohledu na systematiku a účel interpretovaného ujednání. Oznámení o nezájmu setrvat v závazku se váže k automatickému prodloužení smlouvy po uplynutí sjednané doby jejího trvání a nemůže fungovat odděleně od něj. Jde o souvislost systematickou (zařazení do druhého odstavce k ujednání o prolongaci) i obsahovou (oznámení vyjadřuje nezájem na prolongaci). Naopak původní doby určité se ze stejných hledisek nedotýká. Vztažením účinků oznámení i na prvotní dobu určitou by došlo k narušení zásady vázanosti smluvních stran uzavřenou smlouvou. Podpůrně lze shodnou vůli smluvních stran dosáhnout stabilního vztahu dovodit z úvodního ustanovení dodatku, podle něhož je jeho cílem stabilizace dodávek a distribuční sítě v rámci soustavy. Dále lze v tomto směru zohlednit i ujednání o převzetí nebezpečí změny okolností. Pokud by některá ze stran již před datum včas vyloučila automatické prodloužení smlouvy, byla by od datum oprávněna smlouvu vypovědět. Oznámení vylučující prolongaci smlouvy a výpověď nelze směšovat; podle smlouvy jde o dva samostatné úkony s odlišným dopadem. Následkem oznámení není zánik smlouvy, ale pouze změna doby jejího trvání. Zároveň je třeba uvést, že v důsledku oznámení dochází pouze ke kumulativní novaci. Změna závazku na dobu neurčitou je zde sjednána kvůli tomu, aby bylo možné smlouvu vypovědět (což doba určitá neumožnuje), a nikoliv pro to, aby smlouva trvala (byla prodloužena na) neomezeně dlouho. Přeměna na dobu neurčitou tedy svým účelem nesměřuje k prodloužení trvání smlouvy, ale naopak k jejímu zkrácení oproti automatické prolongaci. Nicméně není vyloučeno (byť to tak strany zjevně nezamýšlely), aby zůstalo pouze u tohoto oznámení a trvání smlouvy na dobu neurčitou. Je třeba vnímat autonomii vůle stran, jejíž odvrácenou stranou je i povinnost dbát svých práv. Pokud by jedna ze stran vyloučila prolongaci, je zcela na ní, zda nebo případně kdy se rozhodne pro ukončení závazku výpovědí, zvlášť když pro oznámení má v prvním období 6 a půl let. Až v důsledku výpovědi pak dochází k zániku závazku. Vzhledem k tomu, že výpověď smlouvy je sjednána se záměrem zakotvit možnost vyloučení automatické prolongace, není bez další dvoustranné změny závazku možné, aby smlouva zanikla před datum. Argumentuje-li žalobkyně nezájmem žalované přistoupit k jednáním o změně cenového ujednání v důsledku změny okolností, má možnost požádat soud, aby poměry smluvních stran spravedlivě uspořádal. Nemůže však jednostranně ukončit závazek, který jí přestal vyhovovat, neumožňuje-li jí to smlouva, kterou je vázaná.

9. Bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni za odebranou tepelnou energii za období ledna 2025 sjednanou cenu. Požadavek žalobkyně na zaplacení ceny, která přesahuje smluvní ujednání je neopodstatněný, soud proto žalobu zamítl.

10. Žalovaná, která byla v řízení zcela úspěšná, má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s tímto řízením ( ). Jedná se o náklady zastoupení advokátem dle , advokátní tarif. Žalované náleží odměna zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě, účast u dvou jednání). Doplnění výpočtu uhrazené částky mělo být již součástí vyjádření k žalobě nebo předneseno při jednání, nejde proto o účelně vynaložené náklady. Při tarifní hodnotě 10 680 371 Kč činí odměna za úkon právní služby 48 580 Kč. Za každý z úkonů dále náleží náhrada hotových výdajů zástupce po 450 Kč. Dále byla přiznána náhrada za jedenáct půlhodin promeškaného času v souvislosti s cestami na jednání po 150 Kč a cestovné ve výši 2 988 Kč za 290,8 ujetých km při spotřebě 12,5 l benzinu na 100 km dle technického průkazu, ceně 35,80 Kč za litr a 5,80 Kč za amortizaci dle Z nákladů zastoupení včetně cestovného se dle počítá náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Platebním místem je dle zástupce žalované. Lhůta k plnění byla stanovena dle , když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté či na exekuci dle , exekučního řádu.