Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
56 C 65/2025-35
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 142 356,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum, úrokem 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, , úrokem 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, kde se zavázala poskytnout jí finanční prostředky ve výši částka. Úvěr byl žalované poskytnut za účelem refinancování peněžních závazků žalované, a to tak že žalobkyně přímo bezhotovostně převedla část finančních prostředků přímo na příslušný bankovní účet refinancovaného produktu (částka částka) a co do výše části úvěru čerpané bez sledování účelu (částka částka, částka částka) pak přímo žalované. Žalovaná se naproti tomu zavázala tyto finanční prostředky uhradit v pravidelných měsíčních splátkách (94) ve výši částka, splatných vždy k 12 dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě informací získaných od žalované uvedené v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Po zhodnocení získaných informací byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně, s uhrazením splátek se dostala do prodlení, žalobkyně zesplatnila zbývající část úvěru, čímž se stal celý zůstatek úvěru ke dni datum splatným. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částka. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne datum. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši částka, poplatky ve výši částka a příslušenstvím, tj. úrokem z úvěru ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně si z účtu žalované ověřovala příjem žalované ve výši částka. Žalobkyně si ověřovala, že žalovaná není vedena v době úvěrové žádosti v insolvenčním rejstříku. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v žádosti uvedla nulové výdaje a nájemné částka, předchůdkyně žalobkyně při stanovení výdajů vycházela z částky částka za využití ekonomického modelu. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši částka, kdy společnost zjistila, že žalovaná má kontokorentní úvěr u předchůdkyně žalobkyně s limitem částka (splátka částka), úvěr pro fyzické osoby ve výši částka – hotovostní – splátka částka (v rámci nového úvěru měl být konsolidován), revolvingový úvěr u předchůdkyně žalobkyni s limitem částka – splátka částka, osobní úvěr mimo předchůdkyni žalobkyně s úvěrovým limitem částka (splátka částka). Splátka nového úvěru měla činit částka. Nové splátkové zatížení činilo částka. Žalované tak mělo měsíčně zbývat částka.
5. Z výpis z bankovního účtu č. č. účtu za měsíc Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že se jedná o bankovní účet žalované, kdy počáteční zůstatek účtu činil částka, konečný zůstatek činil částka. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši částka (od právnická osoba), platba ve výš částka (ČSSZ ošetřovné), za měsíc Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil částka, konečný zůstatek činil částka. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši částka (od právnická osoba), platba ve výš částka (výživné), platba ve výši částka (Anonymizováno Anonymizováno), za měsíc Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil – částka, konečný zůstatek činil částka. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši částka (od právnická osoba), platba ve výš částka (Anonymizováno), platba ve výši Anonymizováno a ve výši částka (Anonymizováno Anonymizováno), za měsíc Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil částka, konečný zůstatek činil – částka. V daný měsíc byla žalované na tento účet poukázána mimo jiné platba ve výši částka (od právnická osoba), platba ve výš částka (výživné). Z výpisů za výše uvedená období bylo dále zjištěno, že žalovaná měsíčně vynakládala různé finanční částky na osobní potřeby (potraviny, jízdné, pojištění atd.) a splátky stávajících závazků.
6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto dne datum uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná s tím, že se zde předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka tak, že částka bude použito na konsolidaci předchozích závazků a zbývajících finanční prostředky pak může žalovaná použít dle svého uvážení. Úvěr byl sjednán na dobu určitou do datum. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách (94) ve výši částka se splatností vždy k 12 dni v měsíci. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 15,05 % (při řádném splácení, jinak 16,99%) a RPSN ve výši 16,59% (jinak 18,66%). Žalovaná si ve smlouvě taktéž zavázala, že bude na splátkovém účtu dodržovat disponibilní zůstatek.
7. Z dokumentu nazvaného „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že se jedná o interní dokument společnosti týkající se žalované a uvedeného čísla úvěru s tím, že je z něj patrno, jak společnost o úvěru účtovala, je zde uvedeno první čerpání dne datum ve výši částka a ve výši částka s poznámkou čerpání úvěru.
8. Z výpisu z úvěrového účtu za období od Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem úvěrového účtu č. č. účtu. Dále je z výpisu patrné čerpání žalované dne datum ve výši částka a ve výši částka.
9. Z dopisu ze dne datum nazvaného poslední výzva k úhradě dlužné částky bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení částky částka jakožto dluhu. V případě, že nebude dluh žalovanou uhrazen nejpozději do datum, bude předchůdkyně žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši částka.
10. Z dopisu ze dne datum nazvaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že tímto žalobkyně žalované oznamovala zesplatnění zbývající části úvěru ke dni datum v celkové částce částka.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s dohodou o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky dle přílohy č.hodnota této smlouvy, tj. i pohledávku žalované v příloze pod ID 14517.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za její osobou, a to ze smlouvy o úvěru č. hodnota, na žalobkyni. Dopis byl žalované odeslán dne datum.
13. Z dopisu ze dne datum nazvaného výzva k úhradě dluhu soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkem částka nejpozději do datum, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalované odeslán datum.
14. Ze všeobecných obchodních podmínek, ceníku a výpisu z bankovního účtu žalované za období 1-8/2022 soud pro níže vyložený závěr žádná skutková zjištění nečinil.
15. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná načerpala dne datum částku ve výši částka (konsolidace předchozích závazků) a ve výši částka (neúčelové čerpání). Žalovaná svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách ve výši částka se splatností vždy k 12 dni v měsíci neplnila řádně. Žalovaná zaplatila ve splátkách pouze částka a z toho důvodu předchůdkyně žalobkyně, po předchozí výzvě, dopisem ze dne datum úvěr zesplatnila. Úvěr se tak stal splatný ke dni datum. Pohledávka za žalovanou byla postoupen na žalobkyni, kdy toto bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla o uhrazení dluhu upomínána. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dluhu.
16. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne datum ve věci C-679/18 (OPR-právnická osoba. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
22. V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.
23. Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Žalovaná byla také kontrolován v interních a externích databázích (bankovních, nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku atd.). Příjem žalované měl činit částka. Kde a na jak dlouho by měla být žalovaná zaměstnána však předchůdkyně žalobkyně a i samotná žalobkyně netvrdila. Z doložených výpisů z bankovního účtu pak soud zjistil, že žalované byla měsíčně poukazována částka od společnosti právnická osoba. v průměrné výši částka. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v žádosti uvedla nulové výdaje a nájemné částka, předchůdkyně žalobkyně při stanovení výdajů vycházela z částky částka (s ohledem na bydlení, rodinný stav, počet osob v domácnosti) s přihlédnutím k ekonomickému modelu dle dat ČSÚ. Žalovaná v žádosti uvedla splátky ve výši částka, kdy společnost zjistila, že žalovaná má kontokorentní úvěr u předchůdkyně žalobkyně s limitem částka (splátka částka), úvěr pro fyzické osoby ve výši částka – hotovostní – splátka částka (v rámci nového úvěru měl být konsolidován), revolvingový úvěr u předchůdkyně žalobkyni s limitem částka – splátka částka, osobní úvěr mimo předchůdkyni žalobkyně s úvěrovým limitem částka (splátka částka). Splátka nového úvěru měla činit částka. Nové splátkové zatížení činilo částka. Žalované tak mělo měsíčně zbývat částka. Žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalovaného mimo jiné za období od Anonymizováno/Anonymizováno do AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno (tj. období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru). Předchůdkyně žalobkyně tak po formální stránce učinila určitá zkoumání (šetření v uvedených registrech a zkoumání z výpisů z bankovního účtu žalované), tato však v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje opatřit si relevantní informace od spotřebitele či z jiných zdrojů, ale pro naplnění smyslu zákona je nutné z těchto učinit kvalifikovaný závěr. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Předchůdkyně žalobkyně sice doložila výpisy z účtu žalované za období odpovídající období, kdy bylo možné blíže hodnotit platební bilanci žalované, avšak tyto řádně nevyhodnotila. Předchůdkyně žalobkyně ohledně výdajové stránky počítala s průměrnými výdaji domácnosti dle dat ČSÚ. Primárně však měla vycházet z informací získaných od žalované, předně z jejich bankovních výpisů, kdy tyto samy o sobě poskytují informace o výdajích žalované. Jako např. skutečnost, že žalovaná měla nezl. dítě, na které pobírala výživné (viz. výpisy z bankovního účtu). Statistická data je pak možné použít jako zdroj sekundární a podpůrný, pokud primární informace od žalovaného postačují. S ohledem na skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou bankovní účet měla předně vycházet z informací ve výpisech uvedených, kdy tyto skýtají nejpřesnější informace o příjmech a výdajích žalované. Při bližším zkoumání výpisů z účtu žalované, za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, je zřejmé, že žalovaná do tohoto období vstupovala s většinou minimálními nebo i mínusovými zůstatky na účtu a na konci období měla jen nepatrný plusový zůstatek nebo stále zůstatek mínusový. Předchůdkyně žalobkyně tak sice učinila zkoumání úvěruschopnosti žalované (výpisy z účtu žalované), avšak závěry takto zjištěné s odbornou péčí nevyhodnotila. Ze strany předchůdkyně žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka).
25. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o.z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).
26. Podle ust. § 1895 o.z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.
27. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši částka. Žalovaná pak na úvěr uhradila částka.
28. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je pak žalovaná za daného stavu povinna vrátit poskytnuté finanční prostředky poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinna vrátit částku částka (148 030 – 87 204,21), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
29. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.
30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.