Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 345/2025-79
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Alešem Kopečným ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 11 832,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení
- částky 99,50 Kč jako poplatku za vyplacení tranší úvěru,
- částky 6 374,88 Kč jako smluvního úroku,
- částky 275,88 Kč jako poplatků za služby,
- částky 82,33 Kč jako smluvní pokuty,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 5 395,35 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 999,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nároku na zaplacení- částky 99,50 Kč jako poplatku za vyplacení tranší úvěru,- částky 6 374,88 Kč jako smluvního úroku,- částky 275,88 Kč jako poplatků za služby,- částky 82,33 Kč jako smluvní pokuty,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 5 395,35 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení,zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 24. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 832,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 14. 1. 2025 uzavřené distančním způsobem na adrese webové stránky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 26 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal splatit úvěr řádně a včas a zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Dále se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z neplacené části jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 14. 1. 2025 bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu, a to v částce 5 000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce nahlédnutím do registru bankovních i nebankovních informací, dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Z výplatních pásek žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně smlouvu ke dni 15. 5. 2025 vypověděla a celý úvěr byl týž dnem zesplatněn. Dluh ke dni podání žaloby se skládá z jistiny ve výši 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,88 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 87,84 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 23,04 Kč.
2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.
3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 4. 3. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se však k jednání bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), v nepřítomnosti účastníků.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota ve spojení s informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami má soud za prokázané, že se účastníci dohodli na poskytnutí úvěru až do výše 26 900 Kč s pevnou denní úrokovou sazbou ve výši 1,07 %, RPSN 2 564,15 % a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Dle smlouvy měly být prostředky poukázány na účet č. č. účtu.
5. Ze záznamu o ověření totožnosti vlastníka účtu soud zjistil, že žalobkyně měla uvedený účet č. účtu ke dni 14. 1. 2025 řádně ztotožněn s osobou žalovaného.
6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti je patrné, že žalobkyně vycházela z ověřeného čistého příjmu 24 578 Kč měsíčně, zatímco žalovaný uvedl průměrný měsíční příjem ve výši 17 000 Kč. Žalovaný v době sjednávání úvěrové smlouvy bydlel sám, měsíční výdaje na půjčky činily 1 300 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 4 000 Kč. Ze záznamu o identifikovaných příjmech taktéž vyplývá, že žalobkyně pracovala při posouzení úvěruschopnosti s částkou příjmů 36 352 Kč měsíčně.
7. Z výpisu z účtu za období leden-prosinec 2024 soudu nevyplývá, že by žalovaný vykonával nějakou výdělečnou činnost, ze které by mu plynuly pravidelné měsíční příjmy. Mezi jeho takřka jediné příjmy patřily příjmy od fyzických osob, a to v různých částkách. Z popisu uvedeného na výpisu z účtu není patrné, z jakého právního titulu byla tato plnění žalovanému poskytována. Dále je z výpisu patrné, že žalovaný vynakládal nemalé finanční prostředky na hazard, a to v řádu i několika tisíc korun denně. Je tedy více než patrné, že prostředky z úvěru využíval na financování této své záliby. Při tom všem pobíral od Úřadu práce ČR příspěvek na bydlení. Z výpisu je dále zřejmé, že před poskytnutím úvěru žalobkyní měl již úvěry od jiných nebankovních společností. Není však zřejmé, zda úvěry řádně splácel.
8. Ze sdělení právnická osoba.s. ze dne 27. 1. 2026, které bylo učiněno na výzvu soudu, má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaný a dne 14. 1. 2025 byla na účet připsána platba ve výši 5 000 Kč od žalobkyně.
9. Další označené důkazy (přehled denních splátek, souhlas se zpracováním osobních údajů, výpověď smlouvy, přehled transakcí od žalobkyně) soud neprováděl, neboť s ohledem na právní posouzení věci by byly nadbytečné a rozhodné skutečnosti byly již zjištěny z jiných důkazů.
10. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dohodl se žalobkyní na podmínkách uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet celkem částku 5 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný doposud ničeho nevrátil, avšak žalobkyně požaduje na jistině úvěru toliko částku 4 999,97 Kč. Soud v tomto bodě vycházel z vlastních tvrzení žalobkyně, bez adekvátní procesní aktivity žalovaného celkovou výši úhrady blíže nezkoumal a vycházel z tvrzené jistiny ve výši 4 999,97 Kč.
11. Po právní stránce se soud zabýval nejdříve platností uzavřené smlouvy o úvěru z hlediska řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 odst. 1 , § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy).
12. Na prvním místě zdejší soud konstatuje, že prvním varovným signálem pro žalobkyni mohlo a mělo být, že žalovaný nevykonával v posledním roce před poskytnutím úvěru žádnou výdělečnou činnost, ze které by mu plynuly pravidelné příjmy. Jeho příjmy byly naprosto náhodné a pocházely od různých fyzických osob, s tím, že žalobkyně se vůbec nezabývala tím, z jakého právního titulu tyto příjmy pocházejí a zda lze očekávat, že žalovaný bude těmito příjmy disponovat i v budoucnu. K tomu mělo být pro žalobkyni varováním, že žalovaný vkládal nemalé finanční prostředky do hazardu, kdy návratnost těchto jeho aktivit byla mizivá. Dalším rozhodujícím faktorem při rozhodování o schválení žádosti o úvěr mohla být skutečnost, že žalovaný čerpal úvěry od dalších společností – např. v prosinci 2024 mu byl poskytnut úvěr od společnost právnická osoba.
13. Za uvedené situace je proto nutné uzavřít, že žalobkyně svým zákonným povinnostem nedostála a v důsledku není možné právní jednání v podobě smlouvy o úvěru hodnotit jako platné (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
14. Z provedeného dokazování je ovšem také patrné, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční plnění ve výši 5 000 Kč.
15. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Na základě výše uvedeného soud zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 999,97 Kč jako vyčíslené jistiny úvěru (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části, tj. co do nároku na zaplacení smluvní pokuty, úroků z prodlení a smluvních úroků žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Pokud se týká doby přiměřené možnostem žalovaného, pak zdejší soud akcentuje, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a žádným způsobem se nevyjádřil ani nedostavil k nařízenému jednání. Soud tedy neměl možnost zjistit jakékoliv skutečnosti ohledně jeho majetkových poměrů a možností vrácení dlužné částky. Proto soud přistoupil k podpůrné aplikaci § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a uložil povinnost k úhradě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že v řízení převážně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu poměrné části jeho nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem, je možno domáhat se výkonu rozhodnutí.