Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0239B30788D6D960C1258E1A004D57A6.html
HTML · 15.14 KB
No categories available
4 Tdo 399/2026
4 Tdo 399/2026-376
USNESENÍ
J. M.
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání obviněného J. M.
odmítá
.
O d ů v o d n ě n í :I.Dosavadní průběh řízení
1.
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 5 T 98/2025 , byl obviněný J
. M.
uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), písm. d) tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 25 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu, když byl předtím dostatečně poučen o tomto procesním postupu, o významu takového prohlášení, o obsahu projednávaného skutku i jeho právní kvalifikaci, stalo se tak za přítomnosti obhájce Mgr. Jiřího Vozáka. Soud prvního stupně prohlášení viny obviněného přijal, když se ho předtím na jeho vůli k prohlášení viny výslovně dotazoval.
2.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
(dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 1. 2026, sp. zn. 55 To 415/2025 , podle § 256 tr
. řádu odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl. Zde je třeba zdůraznit, že, byť odvolací námitky směřovaly i proti výroku o vině, odvolací soud se jimi nezabýval a výrok o vině věcně nepřezkoumával, s poukazem na ustanovení § 206c odst. 7 tr. řádu a § 246 odst. 1 písm. c) tr. řádu, podle nichž nemůže obviněný, který prohlásil před soudem prvního stupně vinu a takové prohlášení bylo soudem přijato, podat odvolání proti výroku o vině.
II.Dovolání obviněného a vyjádření k němu
3.
Obviněný (dále i jako „dovolatel“) dovoláním podaným prostřednictvím obhájce Mgr. Jiřího Vozáka napadá shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu a jako dovolací důvod uvádí § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Nejprve rekapituluje obsah rozhodnutí soudu prvního stupně i odvolacího soudu. Uvádí, že závěry soudu nemají oporu v provedeném dokazování, když soud prvního stupně nesprávně vycházel z výpovědí poškozených, které považoval za věrohodné. Za takové situace není možné opomenout svědky navrhované obhajobou. To se projevilo i na rozhodnutí odvolacího soudu. Skutková zjištění obsahují extrémní rozpor mezi dokazováním a skutkovými závěry. Obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
4.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) podala k dovolání obviněného vyjádření. Upozorňuje na skutečnost, že obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu, byl o této možnosti řádně poučen, tím souhlasil se skutkem tak, jak byl popsán v obžalobě, vzal na vědomí i právní kvalifikaci skutku, vzal na vědomí i to, že
v rozsahu prohlášení viny nemůže rozsudek soudu prvního stupně napadnout opravným prostředkem. Odvolací soud pak nemůže takový výrok o vině v opravném řízení přezkoumávat. Závěrem navrhuje, aby Nejvyšší soud odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr.
řádu dovolání obviněného jako nepřípustné.
III.Rozhodnutí o dovolání
5.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení
lze
napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhoduje ve druhém stupni a zákon to připouští
.
6.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného napadá rozhodnutí odvolacího soudu, tedy soudu, který rozhodl ve druhém stupni, toto rozhodnutí bylo učiněno ve věci samé, odvolací soud však v přezkumném stadiu soudního řízení mohl obsahově rozhodovat k odvolání obviněného jen o jeho námitkách směřovaných proti výroku o trestu.
7.
Odvolací soud správně přezkoumával pouze výrok o trestu, s poukazem na skutečnost, že obviněný prohlásil před soudem prvního stupně vinu ve vztahu ke skutku i předmětné právní kvalifikaci trestného činu, jímž byl uznán vinným. Objektivně pak neexistovaly žádné důvody, aby byl v části týkající se obviněného přezkoumán výrok o vině odvolacím soudem z jeho vlastní iniciativy na základě ustanovení § 254 odst. 2, 3 tr. řádu.
8.
Dovolání obviněného tedy
de facto
nesměřuje proti výroku odvolacího soudu, který
byl vynesen ve druhém stupni, když dovolatel nemohl účinně podat odvolání proti výroku o vině a odvolací soud tak mohl v odvolacím řízení přezkoumat jen výrok o trestu.
9.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, že dovolání obviněného napadající výrok o vině soudu prvního stupně je nepřípustné.
P o u č e n í :
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 20. 5. 2026
JUDr. Jiří Pácalpředseda senátu
Vypracoval:JUDr. Ladislav Koudelka, Ph.D.
soudce