Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 251/2025-15

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 12 687,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 500 Kč od 24. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 7 187,98 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 500 Kč od 24. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 7 187,98 Kč a úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 687,98 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 16. 7. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 49 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných denních splátkách způsobem stanoveným ve smlouvě. Úroková sazba byla sjednána na 1,066 % denně s tím, že první splátka je splatná 30. den ode dne poskytnutí úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána z doložitelných příjmů a výdajů žalovaného a jí poskytnutých údajů v žádosti o úvěr i z veřejně dostupných registrů. Žalovaný tento úvěr čerpal dne 16. 7. 2024 ve výši 5 500 Kč a na splnění svých závazků vyplývajících ze smlouvy dosud žalobci nic nezaplatil. Poplatek za vyplacení tranší úvěru činí 149,45 Kč a smluvní úrok ke dni zahájení řízení činí 7 012,07 Kč. Žalovaný nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 16. 7. 2024 včetně její přílohy obsahující předpis denních splátek, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, informací pro spotřebitele a údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, popisem základních vlastností úvěru, předpisem denních splátek úvěru, přehledem platby vyplacené žalovanému, obecnými principy posuzování úvěruschopnosti žalovaného a jeho identifikovanými příjmy, výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 14. 11. 2024 a výzvou před zahájením řízení z 19. 3. 2025 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 16. 7. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 49 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných denních splátkách způsobem stanoveným ve smlouvě. Úroková sazba byla sjednána na 1,066 % denně s tím, že první splátka je splatná 30. den ode dne poskytnutí úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána z doložitelných příjmů a výdajů žalovaného a jí poskytnutých údajů v žádosti o úvěr i z veřejně dostupných registrů. Žalovaný tento úvěr čerpal dne 16. 7. 2024 ve výši 5 500 Kč a na splnění svých závazků vyplývajících ze smlouvy dosud žalobci nic nezaplatil. Poplatek za vyplacení tranší úvěru činí 149,45 Kč a smluvní úrok ke dni zahájení řízení činí 7 012,07 Kč. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobce se soud musel zabývat v první řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu jako její celek je třeba shledat absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením , podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. K neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, soud přihlédne dle i bez návrhu. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání.

4. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaný při uzavření smlouvy s žalobcem vystupoval v pozici spotřebitele podle . Ze smlouvy o úvěru přitom vyplývá, že denní procentní sazba smluvních úroků činila 1,066 % denně, což odpovídá úrokové sazbě asi 389 % ročně. Tato úroková sazba mnohonásobně převyšuje úrokové sazby požadované bankami v době uzavření předmětné smlouvy. Smlouva tak byla koncipována jednoznačně nevyváženě v neprospěch spotřebitele a soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takové právní jednání požívat právní ochranu s odkazem na autonomii vůle účastníků závazkového vztahu, která nemůže být bezbřehá a usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalovanému byl žalobcem úvěr ve výši 5 500 Kč vyplacen na jeho účet, přičemž z výpisu předloženého žalobcem i jeho skutkových tvrzení v žalobě je zřejmé, že žalovaný žalobci dosud na splnění svého závazku ze smlouvy nic nezaplatil. V důsledku absolutní neplatnosti předmětné smlouvy se tak právní vztah mezi účastníky řídí ustanoveními o bezdůvodném obohacení.

5. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle věta první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

6. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovanému na úkor žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 5 500 Kč. Bezdůvodné obohacení je dluhem splatným na výzvu dle . Za výzvu žalovanému k plnění lze považovat výzvu před zahájením řízení z 19. 3. 2025, která byla stejného dne odeslána poštou. Lze předpokládat, že se tato výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného následujícího dne, a žalobce stanovil lhůtu žalovanému pro splnění jeho závazku do tří dnů. Dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tedy dnem 24. 3. 2025, se žalovaný vůči žalobci ohledně jistiny dluhu ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Tímto dnem tak dle a žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž k tomuto dni činila zákonná výše úroků z prodlení odpovídající ustanovení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí 12 % ročně. Ohledně částky 5 500 Kč a zákonných úroků z prodlení od 24. 3. 2025 do zaplacení proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Ve zbývající části pak žalobu nemající oporu v hmotném právu jako nedůvodnou zamítl.

7. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný, přičemž převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, kterému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.