Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1113/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Pavla Vrchy, MBA, zastoupeného JUDr. Pavlou Plašilovou, advokátkou, sídlem Jakubská 1, Brno, proti vyrozumění Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 2. 3. 2026, č. j. UOOU-05962/25-16, a oznámení Krajského soudu v Brně o výsledku kontroly ze dne 4. 2. 2026, sp. zn. Spr 1392/2025, za účasti Úřadu pro ochranu osobních údajů a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených vyrozumění a oznámení Úřadu pro ochranu osobních údajů a Krajského soudu v Brně, rovněž brojí proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci do svých základních práv.

2. Na Okresním soudě ve Vyškově, kam je stěžovatel jako soudce jmenován a zařazen, proběhla kontrola docházky mj. pomocí kamerového záznamu. Podle stěžovatele tak bylo učiněno nezákonně, navíc jen u něj a jeho manželky. Stěžovatel se ihned obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů. Úřad jeho podání postoupil na Krajský soud v Brně, coby vykonavatele dozoru nad správou osobních údajů ze strany Okresního soudu ve Vyškově, s tím, že za této situace důvody pro uplatnění dozorových pravomocí neshledal. Napadeným oznámením krajský soud stěžovateli sdělil, že ze strany zaměstnavatele a správce osobních údajů (tedy okresního soudu) nebylo na poli ochrany osobních údajů identifikováno žádné pochybení. Úřad pro ochranu osobních údajů následně v záhlaví uvedeným vyrozuměním stěžovateli sdělil, že není v jeho působnosti přezkoumávat závěry dohledového orgánu při šetření zpracování osobních údajů soudem.

3. Stěžovatel svou ústavní stížnost koncipoval jako kombinaci stížnosti směřující proti "rozhodnutím", které požaduje zrušit, a zásahovou ústavní stížností (po Ústavním soudu požaduje, aby Úřadu pro ochranu osobních údajů přikázal bezodkladné přistoupení k plnění svých dozorových pravomocí). Domáhá se tím přezkumu správnosti postupu soudu v rámci správy soudnictví (kontrola docházkového systému) a ochrany proti otálení Úřadu pro ochranu osobních údajů, který fakticky odmítá zasáhnout a oznámení krajského soudu (jako dohledového orgánu) věcně přezkoumat.

4. Před projednáním a rozhodnutím ve věci samé musí Ústavní soud prověřit procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti. Shledal přitom, že ústavní stížnost je návrhem nepřípustným. Ať už stěžovatel ústavní stížnosti koncipoval jako (i) kombinaci stížnosti proti rozhodnutím a zásahové ústavní stížnosti (proti omisivnímu zásahu úřadu), či jako (ii) kombinaci stížnosti proti rozhodnutím a stížnosti na nečinnost správního orgánu (úřadu), v obou myslitelných případech je nejprve nutné obrátit se na správní soudy zásahovou žalobou, nečinnostní žalobou či žalobou proti rozhodnutí.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle téhož zákona se takovým prostředkem rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Uvedené vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti. Věc musí být pro orgány veřejné moci definitivně uzavřena. Až tehdy může Ústavní soud "vstoupit do hry" a případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod [body 23 až 25 stanoviska pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. (č. 57/2023 Sb.)]. Je tomu tak proto, že ochrana ústavnosti není a z povahy věci ani nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, neboť podle y je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména pak obecných soudů. Ústavní stížnost tedy představuje institucionální mechanismus nastupující teprve v případě selhání všech ostatních procesních nástrojů k ochraně práv. V nynější věci je ústavní stížnost v tomto smyslu předčasná, řízení před správními soudy ani nebylo zahájeno. Důvody k mimořádnému připuštění ústavní stížnosti i bez vyčerpání předchozích prostředků nápravy Ústavní soud neshledal.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle ve spojení s ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. května 2026

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj