Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 755/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem, sídlem Bezručova 1896/90, Mikulov, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 20. ledna 2026 č. j. 4 KZN 3294/2025-15, usnesení Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 12. prosince 2025 č. j. 1 ZN 4192/2025-24 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek, oddělení hospodářské kriminality ze dne 3. listopadu 2025 č. j. KRPT-85937-30/TČ-2025-070281, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek, oddělení hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel napadá ústavní stížností rozhodnutí orgánů činných v trestním řízením, protože podle něj porušily jeho právo na účinné vyšetřování při prověřování domnělého trestného činu křivého obvinění.

2. Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel podal trestní oznámení vůči paní H. F. (dále jen "paní F."). Paní F. a stěžovatel spolu dříve vedli občanskoprávní spor o určení vlastnického práva k nemovitým věcem. V tomto řízení paní F. údajně opakovaně vypovídala nepravdivě a osočovala stěžovatele z nepoctivého jednání a spáchání trestného činu. Paní F. zřejmě tvrdila, že jí byla kupní smlouva na nemovité věci podstrčena, neuzavřela ji svobodně a bylo zneužito její tísně.

3. Policejní orgán nejprve zahájil trestní stíhání paní F. pro podezření ze spáchání zločinu podvodu ve stádiu pokusu, toto usnesení bylo ale později zrušeno. Poté rozhodl o odložení věci s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Stěžovatel s rozhodnutím nesouhlasil a podal vůči němu stížnost. Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku (dále jen "okresní státní zastupitelství") stížnost zamítlo, stěžovatel tedy dále uplatnil podnět k výkonu dohledu u Krajského státního zastupitelství v Ostravě (dále jen "krajské státní zastupitelství"). To jej však neshledalo důvodným a odložilo jej.

4. Stěžovatel napadá ústavní stížností usnesení policejního orgánu a okresního státního zastupitelství a vyrozumění krajského státního zastupitelství. Tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na účinné vyšetřování.

5. Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

6. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře akcentuje zásadu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci. Vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich použití při řešení konkrétních věcí, je v zásadě věcí orgánů veřejné moci. Ústavní soud pouze posuzuje, zda nebyla porušena ústavně zaručená práva účastníků.

7. Povinnost provést účinné vyšetřování lze z ústavněprávního hlediska vyžadovat především v případech újmy ohrožující či poškozující zpravidla nenahraditelné individuální zájmy. Plná povinnost provést účinné vyšetřování orgány veřejné moci existuje zejména u zásahů do práva na život [ d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")], zákazu mučení a jiného špatného zacházení ( y a Úmluvy) a zákazu nucených prací ( y a Úmluvy) [srov. nálezy ze dne 16. prosince 2015

sp. zn.

, bod 23; či ze dne 2. dubna 2025

sp. zn.

, bod 30]. Povinnost účinného vyšetřování se však může vztahovat i na intenzivní zásahy do práva na soukromí ( a y a Úmluvy, viz též usnesení ze dne 18. února 2026

sp. zn.

).

8. Stěžovatel se práva na účinné vyšetřování domáhá v souvislosti s jím tvrzeným křivým obviněním. Vzhledem k tomu by do úvahy mohlo připadat jen právo na soukromý a rodinný život ve smyslu y a Úmluvy, u nějž výjimečně Evropský soud pro lidská práva právo na účinné vyšetřování přiznává (viz usnesení ze dne 17. srpna 2021

sp. zn.

, bod 12 a tam citovaná judikatura). Avšak v tomto směru chybí jakékoliv hájitelné tvrzení ze strany stěžovatele, že by k porušení jeho práva na soukromý a rodinný život v potřebné intenzitě došlo a v čem konkrétně by mělo spočívat (viz též nález ze dne 7. ledna 2026

sp. zn.

, bod 61). Stěžovatel v ústavní stížnosti jen uvedl, že je ohrožen tím, že proti němu mohlo být "potenciálně zahájeno trestní řízení", v čemž spatřuje zásah do svých osobnostních práv (ohrožení cti a pověsti). To však zjevně nepředstavuje hájitelné tvrzení, které by mohlo právo na účinné vyšetřování vyvolat, jelikož jde o čistě hypotetickou situaci, navíc bez jakékoliv konkrétnosti či bližší argumentace.

9. Nadto lze dodat, že v mezích přezkumu porušení práva na účinné vyšetřování je pro Ústavní soud rozhodné, že postup orgánů činných v trestním řízení nelze považovat za svévolný či zjevně vadný. Do rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení vydávaných v přípravném řízení trestním totiž zasahuje Ústavní soud jen ve zcela extrémních případech. O takový případ v nynější věci přitom nejde.

10. Zejména v napadeném vyrozumění krajského státního zastupitelství je logicky popsán a racionálně odůvodněn závěr, že stěžovatelem popsaným jednáním nemohla být naplněna skutková podstata trestného činu. Krajské státní zastupitelství upozornilo, že trestný čin křivého obvinění lze spáchat pouze v úmyslu přímém, přičemž nelze dovozovat, že by paní F. konala záměrně a cíleně s jednoznačným vědomím, že jí sdělovaná informace je naprosto lživá. V rámci vyrozumění byly také uvedena skutková zjištění, která k tomuto závěru vedla, a bylo také náležitě reagováno na námitky stěžovatele. Na toto vyrozumění tedy Ústavní soud pro stručnost odkazuje.

11. Jelikož Ústavní soud neshledal, že by orgány činné v trestním řízení porušily právo stěžovatele na účinné vyšetřování, odmítl jeho ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu