Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 25/2026-50

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalovanému zaplacení částky 17 055 Kč a příslušenství z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 9. 4. 2024, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (Anonymizováno s.r.o., IČ: Anonymizováno) a žalovaný. Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnut úvěr, dne 9. 4. 2024 mu byla na jeho bankovní účet zaslána částka ve výši 8 000 Kč, dne 9. 4. 2024 částka ve výši 10 000 Kč a dne 10. 4. 2024 částka ve výši 950 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku spolu s úroky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ve výzvě ze dne 12. 8. 2024 byl žalovaný žalobkyní informován o zesplatnění celého úvěru a byl vyzván k okamžité úhradě. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána 25. 11. 2025. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 postoupena nejprve na společnost AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, s.r.o., IČ: Anonymizováno, následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2025 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. V případě neuznání nároku na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru požadovala žalobkyně vrácení jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Ke dni podání žaloby bylo žalobkyni ze strany žalovaného uhrazeno 1 895 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že věřitel Anonymizováno s.r.o., IČ: Anonymizováno, poskytl žalovanému – spotřebiteli – peněžní prostředky, a to dne 9. 4. 2024 částku 8 000 Kč, dne 9. 4. 2024 částku 10 000 Kč a dne 10. 4. 2024 částku 950 Kč, aniž původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného – spotřebitele – úvěr splácet. Smlouva o úvěru ze dne 9. 4. 2024 je tudíž neplatná. Přijetím částky o celkové výši 18 950 se žalovaný bezdůvodně obohatil a je jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2025. Žalovaný žalobkyni uhradil 1 895 Kč, v době rozhodování soudu dlužil žalobkyni částku 17 055 Kč.

Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením . Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle , .

Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dále soud věc posuzoval dle a ZSÚ.

Podle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Ke stejným závěrům dospěl i soudní dvůr Evropské Unie v Rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.

Soud aplikoval výše uvedená ustanovení a na ně navazující judikaturu rovněž na právě projednávanou věc a zhodnotil, že žalobkyně nedoložila, že by řádně zkoumala schopnosti žalovaného úvěr splácet, tj. lze uzavřít, že neprověřila, zda má žalovaný další dluhy a výdaje, neověřila jeho skutečné příjmy. Žalobkyně (její právní předchůdce) jako věřitel měla úvěruschopnost žalovaného zkoumat vzhledem k prokázané výši jeho měsíčního příjmu a porovnat tuto výši s reálnými výdaji, zabývat se tím, zda má žalovaný stálý příjem ze zaměstnání či podnikání, zda dosavadní dluhy hradí řádně a včas.

Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ustanovení , , o spotřebitelském úvěru a o.z. Dále byla věc posouzena dle , , podle kterého platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

V řízení bylo zjištěno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně přijal peněžitou částku 18 950 Kč, žalobkyni bylo ze strany žalovaného navráceno pouze 1 895 Kč. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, v němž uzavřel, že „ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud proto výrokem II. zamítl požadované zákonné úroky z prodlení od 13. 8. 2024 do zaplacení. Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost jistiny 17 055 Kč v tomto rozhodnutí v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení , neboť ze spisu nelze dovodit okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné splatnosti.

O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení ve spojení s ustanovením , kdy žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, když tato řádně a včas vyzvala žalovaného k plnění předmětného dluhu. Náklady vznikly žalobkyni v souvislosti se zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále v souvislosti se zastoupením advokátem. Podle pak soud přiznal žalobkyni odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle , písm. a), d) citované (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), a to za podmínek ustanovení , písm. a), b), c), ve výši dle , bod 2 za použití této vyhlášky, neboť jde o formulářovou žalobu, tj. odměnu ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu ve výši 1 200 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč. Celkem tak činí náklady úspěšné žalobkyně 2 300 Kč a soud uznal žalovaného povinným zaplatit je žalobkyni k rukám její advokátky ( odst. l ).

Plnění dle výroku I. a II. soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů v souladu s ustanovením odst. l

takto:

Odůvodnění:

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.