Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 276/2026

-141

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Z. P., zastoupeného JUDr. Rostislavem Kovářem, advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, PSČ 674 01, proti žalovanému České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group,se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupenému Mgr. Markem Nemethem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, o zaplacení částky 156 012 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená uObvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Třebíči.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 22. prosince 2025 u Okresního soudu v Třebíči se žalobce (Z. P.) domáhá vůči žalovanému (České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group) zaplacení částky 156 012 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného plnění. K námitce žalovaného ze dne 26. ledna 2026 Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 29. ledna 2026, č. j. -116, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení potvrdil k odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. dubna 2026, č. j. -124. Řízení je nyní vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. .

2. Podáním datovaným 5. května 2026 žalobce navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Třebíči. Návrh odůvodnil tím, že „místní příslušnost“ tohoto soudu je dána především místem, kde došlo k pojistné události, přičemž bude navrhovat místní šetření. Dále uvedl, že všichni „pro futuro navrhovaní svědci, účastníci a další okolnosti jsou z Třebíče“. Předpokládá, že bude navrhovat výslechy příslušníků Policie České republiky, strážníků městské policie a zástupce servisu. Jeví se tedy časově i ekonomicky nehospodárným, aby všechny tyto osoby byly předvolávány k „procesnímu soudu“ do Prahy.

3. Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Třebíči nesouhlasí a trvá na projednání věci u Obvodního soudu pro Prahu 8.

4. Dne 28. května 2026 předložil Obvodní soud pro Prahu 8 věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci z důvodu vhodnosti.

5. Podle , (dále jen „“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený ( věta první ) Obvodnímu soudu pro Prahu 8, u nějž je vedeno řízení, i Okresnímu soudu v Třebíči, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle

7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

9. V nyní projednávané věci podmínky pro takový mimořádný postup nejsou splněny. Skutečnost, že některý z účastníků řízení či jeho zástupce nemá bydliště nebo sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu a musí proto překonat mezi svým bydlištěm nebo sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost nebo že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. ). Ani sama skutečnost, že v řízení může být nutné provést výslech svědků, jež bydlí či sídlí mimo obvod (místně příslušného) soudu, rovněž není důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí či mají sídlo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. , či ze dne 7. července 2016, sp. zn. ). Ostatně případný výslech svědků může být proveden též s využitím videokonferenčního zařízení nebo prostřednictvím dožádaného soudu ( ve spojení s ).

10. Úvahy o restriktivním přístupu k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti jsou posíleny i tím, že žalovaný s návrhem nesouhlasí (viz jeho vyjádření k návrhu na delegaci), přičemž již na počátku řízení vznesl (úspěšně) námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Třebíči.

11. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči nevyhověl (věc tomuto soudu nepřikázal).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 6. 2026

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu