Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 86/2025-38
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 14.477,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 7.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 31.12.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 7.477,40 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14.477,40 Kč za dobu od 17.9.2023 do 30.12.2024 a z částky 7.477,40 Kč za dobu od 31.12.2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 7.000,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 31.12.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 7.477,40 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 14.477,40 Kč za dobu od 17.9.2023 do 30.12.2024 a z částky 7.477,40 Kč za dobu od 31.12.2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou z 25.3.2025 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky do výše 7.000,00 Kč jako jistiny a do částky 7.477,40 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru, který žalovaná čerpala na základě úvěrové smlouvy uzavřené s právnická osoba., která následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, žalobkyně se z jednání omluvila.
2. Z úvěrové smlouvy vzal soud za prokázáno, že dne datum uzavřely právnická osoba. jako věřitel a žalovaná jako dlužník elektronickou formou úvěrovou smlouvu, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované převodem na její bankovní účet uvedený ve smlouvě úvěrovou jistinu 7.000,00 Kč a žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 7.477,40 Kč s tím, že celá dlužná částka byla splatná do 16.9.2023. Z potvrzení o provedení platby vzal soud za prokázáno, že právnická osoba. převedla částku 7.000,00 Kč na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě v den následující po uzavření smlouvy, tj.datum.
3. K výzvě soudu týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované sdělila žalobkyně, že žalovaná byla lustrována pouze z veřejně dostupných databází, na základě čehož původní věřitel neměl pochyby ohledně platební schopnosti žalované. Žalobkyně současně sdělila, že nedisponuje žádnými listinnými důkazy, které by žalovaná původnímu věřiteli předkládala k prokázání své úvěruschopnosti, stejně tak žalobkyně nedoložila žádné doklady týkající se lustrace veřejně dostupných databází původním věřitelem.
4. S ohledem na toto sdělení provedl soud dotaz na Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně, Úřad práce v Brně a rovněž vyžádal výpisy z účtu žalované u právnická osoba. Na základě těchto dotazů bylo zprávami úřadu práce zjištěno, že žalovaná v předmětném období nepobírala dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze. V roce 2023 nebyla žalovaná vedená v evidenci jako zaměstnanec u jakéhokoliv zaměstnavatele. Účet, který žalovaná uvedla v úvěrové smlouvě a na který byla poukázána úvěrová jistina, žalovaná založila 10 dní před uzavřením úvěrové smlouvy, poukázaná úvěrová jistina, jejíž připsání na účet vyplývá z výpisu z účtu, je kromě částky 3.000,00 Kč poukázané soukromou osobou a označené jako ,,Výpomoc Veronika“, jedinou kladnou položkou uvedeného účtu.
5. Po postoupení pohledávky původní věřitel oznámil v tuto skutečnost žalované přípisem z 20.12. 2024 a přípisem z téhož dne byla žalovaná vyzvána novým věřitelem k úhradě dluhu; přípis byl odeslán 20.12.2024 na adresu, kterou žalovaná uvedla v úvěrové smlouvě jako svou doručovací adresu.
6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba. a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), a dle zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud z hlediska zákonných požadavků na postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona 257/2016 Sb. posuzoval, zda původní věřitel splnil povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. V řízení bylo shora provedeným dokazováním prokázáno, že pokud vůbec žalovaná měla jakékoliv příjmy, není znám jejich zdroj, neboť nepobírala dávky sociální podpory ani hmotné nouze, nebyla evidována jako zaměstnanec u jakéhokoliv zaměstnavatele a z jejího výpisu z účtu nevyplývá žádný pravidelný příjem. Účet navíc založila pouhých 10 dnů před uzavřením úvěrové smlouvy. Pokud žalobkyně tvrdila, že původní věřitel prováděl lustraci z veřejně dostupných databází, tuto skutečnost nijak nedoložila.
7. Soud proto dospěl k závěru, že právnická osoba., nesplnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. a neprověřila řádným způsobem úvěruschopnost žalované. Tato povinnost vyznívá naléhavě zejména z pohledu celkové dlužné částky (14.477,40 Kč) a skutečnosti, že nelze dohledat jakýkoliv pravidelný příjem žalované v daném období. Původní věřitelka měla v této souvislosti postupovat obezřetně i s ohledem na velmi krátkou lhůtu splatnosti úvěru (29 dnů). právnická osoba., tak poskytla spotřebitelský úvěr bez toho, že by měla náležitě ověřenou schopnost žalované závazkům ze smlouvy dostát. Žalobkyně navíc ani nedoložila, že by žalovaná sdělila právnická osoba. jakékoliv údaje o svých majetkových poměrech, které by případně uvedená společnost mohla pojímat jako směrodatné pro účely posouzení úvěruschopnosti.
8. Soud proto shledal uzavřenou úvěrovou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. jako neplatnou, kdy podle uvedeného ustanovení k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.
9. Podle věty třetí § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. stíhá žalovanou povinnost úhrady pouze jistiny poskytnutého spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Dle § 87 odst. 2 stejného zákona mezi účastníky nebyl vyvolán spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované k úhradě úvěrové jistiny, nebyl ani vznesen návrh účastníků, aby takovouto lhůtu určil soud. Soud proto vycházel z první doložené výzvy k úhradě dluhu, a to přípisu z 20.12.2024, odeslaného žalované téhož dne. Dle § 573 zákona 89/2012 Sb. soud vychází z fikce doručení třetím pracovním dnem, tj. 27.12.2024, přičemž žalobkyní stanovená lhůta k úhradě do tří dnů uplynula 30.12.2024. V návaznosti na to stíhá žalovanou povinnost úhrady zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vládního nařízení 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroku z prodlení za dobu od 31.12.2024. Žalobě bylo proto vyhověno do částky 7.000,00 Kč odpovídající úvěrové jistině a zákonného úroku z prodlení za dobu od 31.12.2024 do zaplacení, ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
10. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. bylo rozhodnuto o nákladech řízení s ohledem na poměr úspěchu žalobkyně v řízení, kdy žalobkyně měla úspěch do 48,35 % žalované částky, neúspěch do 51,65 % a měla by tak procesně více úspěšné žalované uhradit 3,3 % nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.
11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.