Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1160/2026

33 Cdo 1160/2026-670

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců Mgr. Vladimíra Berana a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně L. S., zastoupené Mgr. Davidem Kroftou, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, proti žalované Cross Str. 861 s.r.o., se sídlem v Modré Hůrce 2 (identifikační číslo 173 92 772), zastoupené doc. JUDr. Petrem Téglem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, o určení vlastnictví k podílu nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2026, č. j. -626, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 24. 7. 2025, č. j. -568, určil, že žalobkyně je vlastnicí podílu o velikosti ideální ¼ pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 468 m², jehož součástí je stavba č. p. XY, v katastrálním území XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 1. 2026, č. j. -626, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, změnil je ve výroku o nákladech řízení tak, že žádná z účastnic nemá právo na jejich náhradu, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

V dovolání, jímž napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaná navrhla, aby dovolací soud v části týkající se potvrzujícího výroku o věci samé odložil jeho právní moc. Uvedla, že na základě rozhodnutí odvolacího soudu se bude žalobkyně domáhat provedení zápisu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu do katastru nemovitostí ve svůj prospěch, aby s ním mohla volně nakládat.

Poukázala na to, že u Obvodního soudu pro Prahu 5 probíhá řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. XY v katastrální území XY, jehož je účastnicí; řízení bylo přerušeno z důvodu paralelně probíhajícího řízení o určení vlastnického práva mezi účastnicemi. Vzhledem k tomu, že řízení o určení vlastnického práva bylo pravomocně skončeno, Obvodnímu soudu pro Prahu 5 nic nebrání v tom, aby v řízení pokračoval s žalobkyní (deklarovanou spoluvlastnicí pozemku). Spor může skončit i tak, že spoluvlastnický podíl, o němž je nyní soudem rozhodnuto že vlastnicky náleží žalobkyni, bude přikázán za náhradu některému ze zbývajících spoluvlastníků. Takový výsledek by však znamenal faktické vyvlastnění dovolatelky, neboť i v případě, že by byla úspěšná v dovolacím řízení a rozsudek odvolacího soudu by byl zrušen, náprava popsaného stavu by prakticky již nebyla možná.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), může před rozhodnutím o dovolání dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen na svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, splněny.

Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem ( ), ve lhůtě stanovené a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti ( ). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v , a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v – přípustné. Odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že se právní moc rozsudku odvolacího soudu ve výše uvedeném rozsahu odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 6. 2026

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu