Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3005/2025

29 Cdo 3005/2025-216

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškovév právní věci žalobce J. J., zastoupeného Mgr. Jakubem Beránkem, advokátem, se sídlem v České Lípě, Děčínská 361/7, PSČ 470 01, proti žalovanému České republice - Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, Územnímu pracovišti v České Lípě, se sídlem v České Lípě, Pátova 2892, PSČ 470 43, identifikační číslo osoby 72080043,o „náhradu ztráty konkursní podstaty“,vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 14. listopadu 2024, č. j. -156, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

[1] Odmítl žalobu, kterou se žalobce (dlužník J. J.) domáhal vůči žalovanému (České republice – Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj) toho, aby jeho insolvenčnímu správci KOPPA, v. o. s., bylo uloženo:

1) vrátit do majetkové podstaty označené částky (přiznání zálohy na odměnu insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení, jakož i vyúčtování nákladů spojených se zpeněžením a správou zajištěného majetku a vyúčtování odměny insolvenčního správce) v celkové výši 580.192,90 Kč, a

2) vymoci do majetkové podstaty pohledávku ve výši 3.501.765,12 Kč (I. výrok).

[2] Rozhodl o nákladech řízení (II. výrok).

2. Okresní soud – vycházeje z , (dále též jen „ “) – uzavřel, že žalobce přes opakované výzvy neodstranil vady svých podání, takže stále není zřejmé, zda za žalovaného označuje insolvenčního správce, finanční úřad, nebo jiný subjekt, z jakého důvodu se uvedené částky domáhá a jaká je konkrétní výše jednotlivých položek (pohledávek).

3. Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na

4. K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 14. listopadu 2024, č. j. -156, potvrdil usnesení okresního soudu v I. výroku a ve II. výroku je změnil tak, že o nákladech řízení se nerozhoduje.

5. Odvolací soud – vycházeje z , , a – přitakal závěru okresního soudu, že žalobce ani v doplnění žaloby (podání z 24. září 2023, č. l. 114-131). neodstranil vady žaloby bránící jejímu projednání, dodávaje, že tak neučinil ani v odvolání (podání ze 17. března 2024, č. l. 134-153).

6. Změnu výroku o nákladech řízení odůvodnil odvolací soud tím, že usnesení okresního soudu není usnesením, jímž se řízení končí (část žalobou uplatněných požadavků nebyla předmětem odmítnutí).

II. Dovolání a vyjádření k němu

7.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (posléze zastoupen ustanoveným advokátem) dovolání (podání z 21. října 2025, č. l. 210-213), jehož přípustnost vymezuje ve smyslu argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, „případně má být tato otázka posouzena jinak“.

8. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

9. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel namítá, že postup odvolacího soudu nebyl v souladu s ustálenými procesními postupy, takže došlo k porušení jeho základních práv dle článku 36 odst. 1 d (dále jen „ “). Odvolací soud (totiž) nesprávně vyložil a (měl-li žalobu za neprojednatelnou). K tomu poukazuje i na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2006, sp. zn. usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

10. Dovolatel se k výzvě soudu snažil o odstranění vad žaloby a soud měl zvážit, zda mu neustanovit zástupce k odstranění vad žaloby. Soudům dovolatel také vytýká, že nenařídily jednání ve věci, ač o to žádal.

III. Přípustnost dovolání

11. Pro dovolací řízení je rozhodný v aktuálním znění.

12. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání, maje na zřeteli, že v dané věci může být přípustné jen podle

13. Dovolání výslovně směřuje „do všech výroků napadeného usnesení“ (článek I. dovolání), tedy i proti té jeho části, kterou odvolací soud změnil výrok o nákladech řízení tak, že o nákladech řízení se nerozhoduje. V tomto rozsahu Nejvyšší soud dovolání bez dalšího odmítl podle , jelikož přípustnost dovolání proti výroku o nákladech řízení vylučuje

14. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části výroku napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení okresního soudu ve výroku o odmítnutí žaloby Nejvyšší soud dovolání, pro něž potud neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

15. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je potud (oproti mínění dovolatele) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k náležitostem žaloby. Konkrétně jde o tyto závěry:

16. Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu věty druhé rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení ( ), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.).

17. Z žaloby musí též být patrno, čeho se žalobce domáhá. Údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), musí být v žalobě vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků. Je tomu tak zejména proto, že soud v občanském soudním řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, je vázán žalobou a nemůže tedy přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti než jsou navrhovány, musí žalobní petit svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit (k výjimkám z tohoto pravidla srov. ustanovení ) [rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2019, sen. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč. (dále jen „R 31/2020“), odstavec 63 odůvodnění].

18. Ustanovení vymezuje obsahové a nikoli formální náležitosti žaloby. Tyto náležitosti je třeba v žalobě uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu žaloby dovodit. Nezáleží však na tom, v jakém pořadí nebo uspořádání jsou v žalobě uvedeny (R 31/2020, odstavec 64 odůvodnění).

19. Žalobní petit je nesprávný, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené je nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné. Žalobní petit musí vycházet z vylíčených rozhodných skutečností; v případě, že nevychází z těchto skutečností, ale z jiných v žalobě neuvedených okolností a kdy proto nelze dovodit, na základě čeho má soud o žalobním petitu rozhodnout, je žalobní petit rovněž nesprávný, i když je sám o sobě přesný, určitý a srozumitelný (R 31/2020, odstavec 67 odůvodnění).

20. V poměrech dané věci není postup soudů rozporný ani s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu představovanou např. usnesením ze dne 10. listopadu 2015, sp. zn. , nebo usnesením ze dne 24. listopadu 2015, sp. zn. , uveřejněným pod číslem rozh. obč.

21. Zbývá dodat, že postup soudů (jež konaly v souladu s výše označenou ustálenou judikaturou) neshledává Nejvyšší soud rozporným ani s ústavním pořádkem České republiky (konkrétně pak s dovolatelem označeným článkem 36 odst. 1 y).

22. Logikou věci je též dáno, že o „neprojednatelné“ žalobě soud „nejedná“ (nenařizuje o ní jednání a po marném pokusu o odstranění jejích vad ji odmítne).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. května 2026

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu