Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 178/2025-76

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované

2. Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalované, Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci – a to budově bez čp/če – objektu k bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. List vlastnictví (tento pozemek je zapsán na listu vlastnictví č. hodnota), zapsané na listu vlastnictví č. List vlastnictví, vedeném u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Soud nařizuje prodej nemovité věci označené ve výroku I. rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky po úhradě nákladů dražby rozdělen podle velikosti jejich podílů tak, že žalobci připadne 23/36 výtěžku, prvému žalovanému připadne 1/36 výtěžku, druhému žalovanému připadne 1/3 výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci – a to budově bez čp/če – objektu k bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. , List vlastnictví, (tento pozemek je zapsán na listu vlastnictví č. , hodnota, ), zapsané na listu vlastnictví č. , List vlastnictví, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , se zrušuje.II. Soud nařizuje prodej nemovité věci označené ve výroku I. rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky po úhradě nákladů dražby rozdělen podle velikosti jejich podílů tak, že žalobci připadne 23/36 výtěžku, prvému žalovanému připadne 1/36 výtěžku, druhému žalovanému připadne 1/3 výtěžku.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci, a to k budově bez čp/če – objektu k bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. List vlastnictví v katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. List vlastnictví. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi spoluvlastníky neexistuje shoda na dalším užívání ani správě nemovitosti a spoluvlastnictví dlouhodobě neplní svůj účel. Žalobce dále uvedl, že ke svému spoluvlastnickému podílu nabyl vlastnické právo v rámci dražby, a to na základě udělení příklepu.

Prvý žalovaný se k žalobě nevyjádřil; druhý žalovaný s navrhovaným způsobem vypořádání souhlasil.

Z provedeného dokazování, zejména z listinných důkazů předložených účastníky a z výpisu z katastru nemovitostí, soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovité věci, přičemž žalobci náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 23/36, prvnímu žalovanému podíl o velikosti 1/36 a druhému žalovanému podíl o velikosti 1/3. Z listin rovněž vyplynulo, že žalobce nabyl své vlastnické právo k uvedenému podílu originárně v dražbě příklepem. Existence spoluvlastnictví ani velikost jednotlivých podílů nebyly mezi účastníky sporné.

Po právní stránce soud hodnotil věc podle , , (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

Soud se dále zabýval možnostmi vypořádání spoluvlastnictví podle a násl. . V řízení bylo zjištěno, že rozdělení nemovité věci není dobře možné, neboť se jedná o jedinou stavbu, která svou povahou technické ani právní rozdělení nepřipouští. Žádný z účastníků současně nenavrhl, aby byla nemovitost přikázána do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ostatním spoluvlastníkům.

Soud proto dospěl k závěru, že za daného skutkového stavu nepřichází v úvahu jiný způsob vypořádání spoluvlastnictví než jeho zrušení a prodej nemovité věci. S ohledem na neexistenci dohody mezi účastníky a s přihlédnutím k jejich vzájemným vztahům soud shledal jako nejvhodnější nařízení prodeje nemovité věci ve veřejné dražbě podle .

V souladu se zákonem soud rozhodl, že výtěžek z prodeje nemovité věci bude po úhradě nákladů dražby rozdělen mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, tedy tak, že žalobci připadne 23/36 výtěžku, prvnímu žalovanému 1/36 výtěžku a druhému žalovanému 1/3 výtěžku. Takové rozdělení odpovídá zákonné úpravě i majetkovým právům jednotlivých spoluvlastníků.

Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle , neboť řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má povahu tzv. iudicium duplex. V tomto typu řízení nejsou účastníci v postavení klasického žalobce a žalovaného, nýbrž oba vystupují současně jako nositelé aktivních i pasivních procesních práv a povinností, přičemž nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci.

Ústavní soud ve své ustálené judikatuře dovodil, že v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla nelze určit, který z účastníků byl ve věci plně úspěšný, neboť žádný z nich z řízení neodchází s menší hodnotou majetku, než se kterou do něj vstupoval. Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení je proto závěr, že si každý z účastníků nese své náklady sám, ledaže by byly dány výjimečné okolnosti odůvodňující použití (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 5. 4. 2022). Tento závěr byl následně potvrzen a judikatorně sjednocen stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. , publikovaným pod č. 302/2023 Sb., podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neníli žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit procesní úspěch účastníků ve smyslu , a zásadně je namístě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému. V projednávané věci soud neshledal žádné výjimečné okolnosti, zejména šikanózní výkon práva, obstrukční jednání či zneužití procesních práv, které by odůvodňovaly odklon od tohoto obecného pravidla. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.