Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 265/2025-49

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 13 851 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 998 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 3 853 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 81,97 Kč a ve výši 12 % ročně z částky 13 851 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 730,90 Kč k rukám jejího zástupce Jméno advokáta do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 998 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Co do částky 3 853 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 81,97 Kč a ve výši 12 % ročně z částky 13 851 Kč od 2. 7. 2025 do zaplaceníIII. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 730,90 Kč k rukám jejího zástupce , Jméno advokáta, do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 851 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 81,87 Kč za období 14. 6. 2025 – 1. 7. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 851 Kč za období od 2. 7. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že dne 15. 12. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Totožnost žadatele o úvěr byla ověřována žalobkyní prostřednictvím kopie dokladu totožnosti, bylo ověřeno vlastnictví účtu žadatele o úvěr, když na účet poskytovatele úvěru musela být žalovaným odeslána 1 Kč, případně musí být zaslán výpis z účtu, aby bylo patrné, kdo je majitelem účtu, na který má být úvěr vyplacen. Prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, náhledem do centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku pak byla ověřována úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy byla z účtu žalobce na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, tj. č. účtu zaslána částka 10 000 Kč coby schválená výše úvěru. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, dne 14. 1. 2025 byla uhrazena částka 1 Kč, dále pak 16. 2. 2025 také 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byl informován a vyzván k úhradě prostřednictvím SMS a e-mailu uvedených při uzavírání smlouvy. Žalovanému tak 23. 3. 2025 byly účtovány účelně vynaložené náklady 300 Kč, dále pak smluvní pokuta 300 Kč účtována dne 17. 4. 2025 a v téže výši pak i 20. 5. 2025. Žalobkyně má tak za žalovaným pohledávku 13 851 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 297 Kč, poplatku za SMS servis 147 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 600 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celé řízení zůstal pasivní.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k tomuto postupu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ač mu daná výzva spolu se žalobou byla doručena na adresu jeho trvalého bydliště dne 12. 2. 2026. Soud proto postupoval dle a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá žalovaný námitek. Soud se pokusil doručit zásilku i na adresu KFC adresa Futurum, adresa.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy – ID klienta 2368879 vč. sazebníku a dokladu o vyplacení soud zjistil, že uvedenou smlouvu uzavřeli účastníci dne 15. 12. 2024. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout a téhož dne také poskytla žalovanému na účet č. č. účtu uvedený ve smlouvě částku 10 000 Kč, když žalovaný měl mimo této částky zaplatit také poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč, ověřovací poplatek 1 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně, poplatek „korunový odklad“ 990 Kč, desetiprocentní odklad 490 Kč a poplatek za online platbu 1 % z převáděné finanční částky, v případě opožděných plateb mohla žalobkyně naúčtovat měsíčně 300 Kč a mohla účtovat i smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný uvedl svou doručovací adresu adresa. Úvěr byl splatný 14. 1. 2025.

5. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl v 11/2024 neuhrazených 51 122 Kč na úvěr, který čerpal ve výši 30 000 Kč, v 10/2024 mu zbývalo na poskytnutý úvěr 6 000 Kč splatit 7 730 Kč, v 11/2024 na úvěr 5 000 Kč splatit 4 477 Kč, na úvěr ve výši 41 440 Kč měl splatit 37 309 Kč.

6. Z výplatní pásky žalovaného za období listopad 2024 soud zjistil, že příjem žalovaného ze zaměstnání za tento měsíc činil 32 519 Kč.

7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný v době uzavírání smlouvy neměl mít žádné děti, jeho příjem ze zaměstnání měl činit 30 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 65 000 Kč, jiným společnostem měl splácet 1 200 Kč. V registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS, byl vždy bez záznamu.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr pouze 2 Kč, že mu bylo účtováno 300 Kč na účelně vynaložených nákladech a 2 x 300 Kč na smluvní pokutě, dále pak poplatky sjednané ve smlouvě. Dne 30. 5. 2025 došlo k zesplatnění předmětné pohledávky.

9. Výzvou z 30. 5. 2025 má soud prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného na adresu uvedenou ve smlouvě k úhradě 13 851 Kč do 13. 6. 2025 s tím, že v případě úhrady do tohoto data nebude uvedená částka navyšována o soudní náklady a bude tímto doplacena. V případě, že se tak nestane, či se účastníci nedohodnou na uzavření smíru či na splátkách, bude zahájeno soudní řízení. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 2. 6. 2025.

10. Korespondence byla zasílána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě tj. adresa.

11. Podle , (dále také „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

18. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky 9 998 Kč, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru.

19. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

20. Žalobkyně nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když nebylo prokázáno, že by si pro účely posouzení úvěruschopnosti dostatečně zjistila příjmy a výdaje žalovaného. Údaje, z nichž žalobkyně vycházela, nijak nedoložila, přičemž soud zjistil, že žalovaný měl v době uzavírání úvěrové smlouvy více závazků, a to v tisícových částkách. Ohledně zjišťování úvěruschopnosti spotřebitele lze též poukázat na shodné závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. července 2018 či nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. února 2019. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neměla dostatek informací o majetkových a osobních poměrech žalovaného k tomu, aby řádně ověřila jeho úvěruschopnost. Navzdory tomu úvěr v žádané výši poskytla. Nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr na základě spolehlivých a dostatečných informací. Nesplnění této povinnosti uložené , o spotřebitelském úvěru, má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

21. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný zčásti. Soud měl za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, podle které žalovanému poskytla žalobkyně téhož dne úvěr ve výši úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté, resp. vyčerpané prostředky uhradit spolu se sjednanými poplatky. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, splatil pouze 2 Kč. Uvedené skutečnosti byly prokázány listinnými důkazy a nespornými tvrzeními.

22. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil 2 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi těmito částky ve výši 9 998 Kč. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka).

23. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

24. O nákladech řízení rozhodl soud dle Ve sporu byla úspěšnější žalobkyně, a to z 65,4 % (s ohledem na požadované úroky z prodlení počítáno vč. plnění do dne vyhlášení rozsudku) a měla tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení v poměrné výši, tj. 30,8 %. Náklady řízení žalobkyně v plné výši tvořily náklady za právní zastoupení 2,5 x 400 za převzetí vč. přípravy zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby dle ve spojení s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a za každý uvedený úkon dále 100 Kč dle téže vyhlášky, DPH z uvedených částek a soudní poplatek 800 Kč. Z celkových nákladů řízení 2 373 Kč tak 30,8 % činí právě přiznaných 730,90 Kč (výrok III.).

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta za středníkem s přihlédnutím k návrhu žalobkyně uvedenému v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí/exekuce.