Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 3/2026-27
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Opletalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
o zaplacení 14 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 400 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 400 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. č. účtu, VS: var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 400 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 400 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, .
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 7 000 Kč, který vyplatila na bankovní účet č. č. účtu; žalovaná se jej zavázala uhradit v plné výši do datum. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 4 900 Kč, žalovaná se také zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalované jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaná úvěr v datu splatnosti nevrátila. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. souhlas žalované předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Žalobkyně a žalovaná, jako podnikatel, sjednali přes internet dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč na 70 dní za poplatek ve výši 70 Kč (1 %) za každý den čerpání úvěru (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11, potvrzení o provedené platbě č.l. 15). Žalovaná se zavázala úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do datum. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a úrok z prodlení 183 % ročně. Dále bylo ujednáno automatické prodlužování splatnosti úvěru tak, že splatnost se prodlužuje o dalších 14 dnů, pokud žalovaná uhradí k datu splatnosti jednotlivé splátky alespoň poplatek, avšak s tím, že doba splatnosti nesmí přesáhnout 12 měsíců (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, že žalovaná ničeho neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne datum, podanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání (viz předžalobní upomínka vč. podacího lístku č.l. 16-17).
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z., na základě které žalobkyně vyplatila žalované 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit včetně sjednaného poplatku ve výši 1 % denně z dlužné částky v pěti splátkách do datum, což neučinila. Pro případ prodlení s plněním splátek ještě žalobkyně podle uzavřené smlouvy účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou (celkem 2 500 Kč).
20. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
21. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně, založený na předpokladu, že úvěrovaná nebude schopna smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. Žalobkyně na zmíněném webu www.nazivnost.cz sice deklaruje, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti nabízí možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
22. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. spisová značka, případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalované má soud v projednávané věci za to, že úrok ve výši 1 % denně (365 % ročně), smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se splátkou a úrok z prodlení 183 % ročně při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřenou cenu úvěru (soudu je z úřední činnosti známa obvyklá úroková sazba podle databáze České národní banky dle systému časových řad ARAD, tabulky týkající se nových úvěrových obchodů pro nefinanční podniky, která v době sjednání úvěru činila 3,67 % ročně), k čemuž přistupují i další (v předchozím odstavci popsané) mimořádné okolnosti svědčící pro závěr o nemravnosti ujednání o výši úroku (poplatku) vedoucí k absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy jako celku, který soud učinil (podobně viz i rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, či rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
23. K tomu je nutno odkázat na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jak tomu bylo i v daném případě, kdy přestože se rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v daném případě, o čemž bylo pojednáno již výše. Tedy: „Odvolací soud k tomu považuje za vhodné ještě zdůraznit i toto: Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“ (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).
24. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze nárok na vrácení vyplacené jistiny 7 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Jelikož žalovaná získala majetkový prospěch plněním žalobkyně z právního důvodu, který odpadl, má žalobkyně podle § 1970 o. z. také nárok na úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K vrácení plnění byla žalovaná žalobkyní vyzvána dopisem ze dne datum, odeslaným doporučenou poštou téhož dne. Při využití domněnky obsažené v § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou dnem datum, nejpozději od datum je tedy je tedy žalovaná v prodlení s vrácením plnění z bezdůvodného obohacení a žalobkyni náleží úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši 10 %, tedy méně než zákonný úrok z prodlení, neboť soud nemůže přiznat více, než žalobkyně požadovala. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly.
26. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. o. s. ř. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
27. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.
Nezaplatí-li žalobkyně doplatek soudního poplatku, bude pohledávka po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.