Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 1/2026-39
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kupcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 67 077,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 400 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 45 677,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 287,16 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 620,54 Kč za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 23 313,54 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 12,75% ročně z částky 23 313,54 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 855,57 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 132,23 Kč za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 7 882,06 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 15% ročně z částky 7 882,06 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 400 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do částky 45 677,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 287,16 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaným úrokem ve výši 2 620,54 Kč za období od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 23 313,54 Kč od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 12,75% ročně z částky 23 313,54 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 855,57 Kč za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaným úrokem ve výši 2 132,23 Kč za období od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 7 882,06 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 15% ročně z částky 7 882,06 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 077,04 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa a žalovaným došlo dne datum k uzavření Anonymizováno. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 14 340 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 563 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu Anonymizováno ve výši 3 277 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 452 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 7 882,06 Kč a dlužný poplatek částku 8 959,78 Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 12 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 841,84 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 882,06 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 959,78 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 132,23 Kč za období od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 855,57 Kč za období datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do datum, úrok ve výši 15, % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 88206 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 882,06 Kč od datum do zaplacení. Dne datum došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření další hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou jistinou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 34 148 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 103 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za Anonymizováno ve výši 5 206 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 817 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 23 313,54 Kč a dlužný poplatek částku 26 921,66 Kč. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 50 235,20 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 23 313,54 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 26 921,66 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 620,54 Kč za období od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 620,54 Kč za období datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do datum, úrok ve výši 12,75, % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 313,54 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 313,54 Kč od datum do zaplacení. Před uzavřením předmětných smluv právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány Anonymizováno a byly ověřeny doklady uvedenými v části Anonymizováno „Anonymizováno“. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky v celkové výši 67 077,04 Kč, avšak tento neuhradil ničeho.
2. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, k žalobou uplatněnému nároku se nevyjádřil.
3. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 14 340 Kč a úrokovou sazbou 86 % v pravidelných týdenních plátkách po 452 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 162,48 % (hodnota ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů tvrzených a doložených žalovaným (Anonymizováno datum). Žalovaný se Anonymizováno dostal do prodlení s placením úvěru (Anonymizováno. Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši 30 809 Kč a úrokovou sazbou 86 % v pravidelných měsíčních plátkách po 2 817 Kč. RPSN bylo sjednáno ve výši 139,47 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z údajů tvrzených a doložených žalovaným (Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum). Žalovaný se Anonymizováno dostal do prodlení s placením úvěru (Anonymizováno). Dne datum byla mezi žalobkyní a společností právnická osoba uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne datum (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně kopie podacího lístku ze dne datum). Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky (Předžalobní upomínka ze dne datum včetně kopie podacího lístku ze dne datum).
5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.
7. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
9. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
12. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
13. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 21 400 Kč.
15. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěry, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by ověřovala skutečné výdaje žalovaného tak, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně žalovaného posuzovala pouze za použití interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a na základě sdělení žalovaného o výši jeho výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sice při uzavírání předmětných smluv předložil výplatní pásky za předchozí 2 měsíce a pracovní smlouvu, avšak k výdajům nedoložil ničeho. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, které žalobkyni ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalovaného. Rovněž o neschopnosti splácet předmětné úvěry svědčí i ta skutečnost, že žalovaný si vzal první úvěr ze dne datum a po Anonymizováno si zažádal o úvěr další (datum).
16. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soudní dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.
17. Přestože jsou úvěrové smlouvy absolutně neplatné, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnuté finanční částky, resp. zbývající neuhrazené částky poskytnutého úvěru v celkové výši částka, kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaný na úvěr ze dne datum ve výši částka uhradil částku částka a na úvěr ze dne datum ve výši částka uhradil částku částka. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny v celkové výši 21 400 Kč.
18. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Částku 21 400 Kč uložil soud žalovanému zaplatit se splatností 30 dnů od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný nebyl v řízení nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 30 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená možnostem žalovaného.
19. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
20. Pro úplnost soud uvádí, že předmětné smlouvy jsou rovněž absolutně neplatné z důvodu nemravně vysokých úroků, kdy RPSN přesahuje desetinásobek průměrné výše RPSN, a přepočtená nominální úroková sazba dosahuje více než šestinásobku úroku obvyklého nejen u bankovních subjektů (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 21 400 Kč, tj. ve výši 30,2 %. Vzhledem k výše uvedenému náhrada nákladů řízení přísluší procesně úspěšnějšímu žalovanému, avšak tento byl po celou dobu řízení nečinný, žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.