Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 34/2026-15
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 55 300 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru číslo hodnota-Anonymizováno, jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr, na jehož základě byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v týdenních splátkách po částka. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, uhradila celkem pouze částku částka. Žalobkyně uvedla, že je přesvědčena o tom, že své zákonem stanovené povinnosti vztahující se k prověření úvěruschopnosti žalované nezanedbala. Žalobkyně vycházela ze žalovanou doložených a žalobkyní zjištěných skutečností týkajících se jak příjmové, tak i výdajové stránky rozpočtu žalované, který byly následně žalovanou potvrzeny jako úplné, správné a pravdivé. Ověřování finanční situace žalované je patrné z evidenční karty, kterou žalobkyně předložila spolu s návrhem. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti podle úvěrové smlouvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva číslo hodnota-Anonymizováno o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši částka, který byl tvořen poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši částka, poplatkem za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši částka a úrokem z jistiny úvěru ve výši 63,33 % ročně. RPSN úvěru činí 171,95 % ročně. Úvěr se žalovaná zavázala splácet v pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých žalovanou, jak vyplývá z evidenční karty klienta a vyhodnotila ji s kladným výsledkem. Žalobkyně zjistila, že žalovaná má průměrné měsíční příjmy ve výši částka a průměrné měsíční výdaje ve výši částka, a má proto průměrný měsíční disponibilní zůstatek ve výši částka. Z informací o smlouvě obsahující vyúčtování žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná již uhradila žalobkyni částku v celkové výši částka.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odst. 1 obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o částku částka, neboť shledal shora uvedenou smlouvu za neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje nikoli z nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované, ale z ujednání o výši úroků, které byly sjednány ve výši 63,33 % ročně, přičemž se s úvěrem dále pojily další náklady, takže roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru dosahovala 171,95 %. Soud zjistil, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu se v rozhodném období pohybovala okolo 10 %. Ve smlouvě sjednaná výše RPSN tedy mnohonásobně (více než sedmnáctinásobně) převyšuje průměrnou RPSN u úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany peněžních ústavů v daném období. Sjednaná výše úroků v podobě 63,33 % ročně je rovněž nepřiměřená, když v rozhodném období se dle zjištění soudu průměrná výše úrokových sazeb poskytovaných peněžními ústav y pohybovala ve výši do 10 %. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to na rozhodnutí sp. zn. spisová značka, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Výše uvedená úplata za poskytnutí úvěru a úroková sazba jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle ustanovení § 588 obč. zák. K takové neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalované splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy navíc se jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňovala výši sjednaného úroku jakýmkoli způsobem měnit oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy nemravná je převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Co se týká posouzení úvěruschopnosti žalované, zde soud přihlédl k výši poskytované jistiny, zjišťovaným skutečnostem ohledně finanční situace žalované, jakož i prohlášení žalované, že je schopna úvěr splácet a dospěl k závěru, že není namístě posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní.
7. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila na úkor žalobkyně o částku částka, přičemž na tuto pohledávku již zaplatila částka. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby uhradila žalobkyni zbytek bezdůvodného obohacení ve výši částka. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí rovněž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., a to ode dne datum. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
8. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž soud vycházel ze skutečnosti, že neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch a žalované, která zůstala v průběhu řízení zcela pasivní, žádné náklady tohoto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.