Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 155/2025-35
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 20.792,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v částce 20.793 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Řízení se v částce 20.793 Kč zastavuje.II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, .III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítá.IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši částka od datum do zaplacení.
2. Žalobu odůvodnila tak, že na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli jméno FO, nar. datum, posledně bytem adresa, zemřelém dne datum. Zůstavitel jméno FO před svou smrtí bydlel v bytě, který se nachází v bytovém domu na adrese adresa, jehož vlastníkem je žalovaný, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako pronajímatelem a jméno FO jako nájemcem. Na základě výzvy žalovaného k vyklizení tohoto bytu po úmrtí jméno FO žalobkyně byt vyklidila a dne datum předala žalovanému, čímž došlo k ukončení nájemního vztahu žalobkyně k tomuto bytu. Žalobkyně po ukončení dědického řízení po zůstaviteli jméno FO zjistila, že z účtu č. č. účtu, který zdědila po zůstaviteli jméno FO, ve dnech datum, datum, datum, datum a datum odešla na účet žalovaného formou trvalého příkazu částka vždy částka, a to za účelem úhrady nájemného za užívání bytu, tj. celkem byla odeslána z tohoto účtu na účet žalovaného částka částka. Žalovaný vyúčtoval žalobkyni spotřebovanou elektřinu v bytě v období od datum do datum, tj. po datu, kdy žalobkyně předala byt žalovaného, a to částkou ve výši částka, kterou žalobkyně žalovanému uhradila. Přijetím shora uvedených plateb od žalobkyně vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši částka, které je žalovaný povinen vydat žalobkyni. Žalovanému nevznikl nárok na placení nájemného za užívání bytu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne datum, a žalovanému nevznikl nárok, aby mu žalobkyně uhradila elektřinu, která byla spotřebována v bytě a ve společných částech domu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne datum. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, přeplatky žádala vrátit do datum. Na tu žalovaný reagoval sdělením ze dne datum, že na přeplatek nájemného započítává nedoplatek za spotřebovanou vodu ve výši částka, zbytek přeplatku na nájemném ve výši částka žalobkyni vrátil. Přeplatek za spotřebovanou elektřinu ve výši částka vrátit odmítl. Započtení žalovaná neuznala, a proto se žalobou domáhala zaplacení částky částka z titulu přeplatku na nájemném a částky ve výši částka z titulu přeplatku za spotřebovanou elektřinu, celkem tedy částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že dva nájmy, o něž je spor, ve výši částka započetl na dluh pana jméno FO na vodném a stočném ve výši částka, kdy před jeho smrtí byli dohodnuti, že mu pan jméno FO tento dluh uhradí. adresa.500 Kč za zbývající 3 nájmy žalobkyni vrátil. Odmítl, že by žalobkyni vyúčtoval energii za období až po úmrtí pana jméno FO.
4. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, soud vyzval žalovaného, aby v soudem určené lhůtě označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že si částku částka ponechal oprávněně, a poučil žalovaného o následcích nesplnění výzvy.
5. Na to reagoval žalovaný sdělením, že se potýká s psychickými problémy, a proto poslal žalobkyni částku částka, čímž považoval věc za vyřízenou. Uvedl, že nemá sílu dohledávat, že je z jeho strany vše v pořádku.
6. Na to žalobkyně reagovala zpětvzetím žaloby co do žalované jistiny. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně nově požadovala od datum do datum, kdy došlo k zaplacení jistiny.
7. Z jednání konaného ve věci dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli předvolání mu bylo řádně doručeno, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
8. Z provedených důkazů soud učinil následující skutkové závěry.
9. Z výpovědi z nájemní smlouvy dohodou ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájemní smlouvy k bytu, o nějž v projednávané věci jde, ke dni datum.
10. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky uplatněné touto žalobou a poskytla mu k tomu lhůtu do datum.
11. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že tento dopis byl sepsán zástupcem žalovaného tituly před jménem jméno FO, byl adresován zástupci žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný v tomto dopise nerozporoval, že z účtu pana jméno FO po jeho úmrtí došly na účet žalovaného mj. dva nájmy ve výši částka, tyto podle svého tvrzení započetl na nedoplatek „za spotřebu vody“. K požadavku na vrácení částky částka za dodávky elektřiny žalovaný uvedl, že v důsledku sdělení nesprávného EAN ze strany žalobkyně došlo omylem k přepisu elektroměru na zahradě pana jméno FO, a nikoliv v bytě, a vyjádřil vůli po obdržení vyúčtování rozdíl vyrovnat.
12. Z poštovní poukázky C ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedeného dne odeslal žalobkyni částku částka.
13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
14. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájmu bytu ke dni datum, tohoto dne žalobkyně předala byt žalovanému. Mezi stranami je nesporné, že po úmrtí pana jméno FO odešlo na účet žalovaného celkem hodnota plateb nájemného ve výši částka, celkem tedy částka. Z předžalobní výzvy a reakce na ni vzal soud za prokázané, že žalobkyně uhradila žalovanému také částku částka za dodávky elektřiny do bytu za období po datum, tedy období, kdy již nájem bytu netrval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení právě uvedených částek (částka + částka) do datum. Částku Anonymizováno Kč žalovaný v uvedené lhůtě žalobkyni vrátil. Pokud jde o zbývající část nájemného za dva měsíce ve výši celkem částka, žalovaný ani přes výzvu soudu v řízení neprokázal, že mu na úhradu těchto částek vznikl nárok. Jelikož se žalovaný nedostavil k jednání, připravil se o možnost poučení o neunesení důkazního břemene podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Konečně vzal soud za prokázané, že žalovaný dne datum odeslal žalobkyni celou dlužnou jistinu ve výši částka a že žalobkyně si částku převzala na poště dne datum.
15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném od datum (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný oprávněnost jím vznesených protinároků neprokázal. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný nakonec v průběhu řízení žalovanou jistinu ve výši částka uhradil, v tomto rozsahu došlo k částečnému zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Předmětem řízení pak zůstal pouze nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, a to ode dne datum do dne datum, kdy si žalobkyně vyzvedla na poště platbu od žalovaného. Soud dospěl k závěru, že jelikož žalobkyně v předžalobní výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění do datum, dostal se žalovaný do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum. Žalobkyně v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne datum. Patrně se jednalo o chybu v psaní, soud přesto pro úplnost žalobu výrokem III. částečně zamítl co do úroku za období od datum do datum. Co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, do datum pak soud žalobě výrokem II. vyhověl. Sazbu úroku z prodlení soud určil na 12,75 % ročně v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Částka, kterou je žalovaný podle výroku II. povinen žalobkyni zaplatit, tak činí částka.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Ohledně částky částka bylo řízení zastaveno, zavinění však soud spatřuje na straně žalovaného. Návrh byl podán důvodně, řízení bylo zastaveno pro chování žalovaného, který žalovanou jistinu v průběhu řízení uhradil. I ve zbývajícím rozsahu byla žalobkyně převážně úspěšná, zamítnutí žaloby v rozsahu výroku III. tohoto rozsudku představuje v porovnání s celým žalovaným nárokem neúspěch žalobkyně pouze v nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak náleží nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. (za úkony provedené v roce 2024) a dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. (za úkony provedené v roce 2025 a 2026) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.