Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Afs 7/2026 - 82

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: ISOPLUS-EOP s.r.o., se sídlem Opatovice nad Labem 478, Opatovice nad Labem, zastoupená Mgr. Jakubem Šotníkem, advokátem se sídlem Šikulova 190/17, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2025, čj. 2967/25/5200-11433713223, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 26. 11. 2025, čj. -77,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 26. 11. 2025, čj. -77, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně je obchodní společností, která vyrábí a prodává předizolované kovové potrubí a komponenty předizolovaných potrubních systémů. Je kapitálově spojená se svou mateřskou společností Isoplus Fernwarmetechnik Gesellschaft m.b.H se sídlem v Rakousku a spadá do skupiny ISOPLUS, jejíž centrála je v Německu. Mezi žalobkyní a spojenými osobami probíhají obchodní transakce, v rámci kterých žalobkyně nakupuje jak zboží, které dál prodává, tak materiál pro výrobu.

[2] Správce daně vydal dne 23. 6. 2022 dodatečný platební výměr, jímž žalobkyni doměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 2 222 810 Kč, zrušil daňovou ztrátu ve výši 1 394 916 Kč a uložil jí povinnost uhradit penále. Doměření se zakládalo na kontrolních zjištěních, že žalobkyně neprokázala, že dodržela princip tržního odstupu ve smyslu , o daních z příjmů.

[3] Žalobkyně se proti dodatečnému platebnímu výměru odvolala. Žalovaný odvolání vyhověl pouze částečně a doměřenou daňovou povinnost snížil.

[4] Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalovaného žalobou. Krajský soud se zcela ztotožnil se závěry žalovaného a žalobu bez jednání zamítl.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků

[5] Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku krajského soudu bránila obsáhlou kasační stížností. Její kasační námitky lze shrnout následovně:

1. Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání. Tím porušil .

2. Rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný. Krajský soud se totiž dostatečně nevypořádal s žalobní argumentací.

3. Nebyly naplněné podmínky pro aplikaci § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

4. Správce daně postupoval nesprávně, protože se stěžovatelkou komunikoval neformálními prostředky a získané informace nezahrnul do zprávy o daňové kontrole.

[6] Žalovaný ve vyjádření uvedl, že krajský soud podle něj postupoval správně a setrval na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[7] Stěžovatelka namítala, že krajský soud zatížil řízení procesní vadou. V replice k vyjádření žalovaného se domáhala nařízení jednání ve věci. Krajský soud ale tuto žádost pominul a ve věci rozhodl bez jednání.

[8] Podle ve znění účinném do 31. 12. 2025 platilo, že soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[9] Nejvyšší správní soud soustavně zastává názor, že pokud krajský soud nenařídí ve věci jednání, ačkoli k tomu nejsou splněny zákonné podmínky, zatíží řízení podstatnou vadou (např. rozsudky ze dne 11. 11. 2004, čj. ; ze dne 22. 10. 2014, čj. ; nebo ze dne 1. 7. 2021, čj. ). Účastníkovi řízení totiž nelze upřít právo na veřejné projednání věci v jeho přítomnosti, včetně možnosti se k věci vyjádřit. Právo účastníka řízení trvat na nařízení jednání přitom nezanikne ani uplynutím lhůty dle . Pokud účastník vyjádří svůj nesouhlas s rozhodnutím bez jednání po uplynutí dané lhůty (avšak do okamžiku rozhodnutí o žalobě) měl by soud jeho procesní návrh respektovat a jednání nařídit (rozsudek NSS ze dne 19. 3. 2021, čj. -30, bod 38).

[10] Shodně k dané problematice judikuje i Ústavní soud. V nálezu ze dne 22. 10. 2007, sp. zn. , konstatoval, že projevíli některý z účastníků nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání nebo požadujeli nařízení jednání, je povinností soudu k projednání věci samé jednání nařídit (samozřejmě nejdeli o některou ze zákonem stanovených výjimek; viz a ).

[11] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že stěžovatelce bylo vyjádření žalovaného ze dne 20. 6. 2025 doručeno dne 25. 6. 2025. Na vyjádření zareagovala replikou ze dne 16. 7. 2025. V ní uvedla, že požaduje nařízení jednání. Zároveň se obsáhle vyjádřila k argumentům žalovaného. Krajský soud repliku stěžovatelky přeposlal žalovanému dne 25. 7. 2025. Žalovaný se k replice vyjádřil dne 4. 9. 2025. Vyjádření bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 9. 2025. Stěžovatelka se již dále nevyjádřila. Zároveň ze soudního spisu nevyplývá, že by v řízení bylo ze strany stěžovatelky učiněno jiné podání, v němž by vyjádřila vůli ústní jednání nekonat. Jak přitom Nejvyšší správní soud uvedl již výše, uplynutím lhůty podle právo stěžovatelky požadovat nařízení jednání nezaniklo. Není proto podstatné, že stěžovatelka požádala o nařízení jednání až v replice. Krajský soud však navzdory tomuto požadavku stěžovatelky ústní jednání ve věci nenařídil a žalobu bez dalšího napadeným rozsudkem zamítl.

[12] Na základě uvedeného tedy Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než rozsudek krajského soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení, ve kterém je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozhodnutí ( ). Krajský soud tedy nařídí v dané věci jednání a následně o žalobě (mj. právě i s ohledem na skutečnosti zjištěné při jednání) rozhodne. Za této situace se Nejvyšší správní soud nezabýval zbylými kasačními námitkami stěžovatelky. V dané věci jde o složitý komplex právních i skutkových otázek, u něhož nelze předem s vysokou mírou pravděpodobnosti vyloučit, že výsledek řízení může být ovlivněn tím, co zazní na jednání soudu. Jakékoliv úvahy kasačního soudu v tomto ohledu by tedy byly přinejmenším předčasné a způsobilé zkrátit účastníky řízení na jejich právech.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou a v souladu s rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v rámci kterého krajský soud nařídí jednání ( ).

[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. června 2026

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu