Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 199/2025-116

Zmenené rozhodnutím 5 Co 165/2026-144
„Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kamily Drábkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně A]]., IČO [[IČO žalobkyně A]] sídlem [[Adresa žalobkyně A]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému [[Jméno žalovaného A]], narozený [[Datum narození žalovaného A]] bytem [[Adresa žalovaného A]] o 382 311,68 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 11. 2025, č. j. 36 C 199/2025-116 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v odstavci I. výroku ve lhůtě k plnění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 296 733,42 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, splatných vždy k 20. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v odstavci II. výroku v části příslušenství, a to v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení v částce 6 628,16 Kč a v zákonném úroku z prodlení 12,75 % p.a. z částky 296 733,42 Kč od 14. 2. 2026 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 43 494 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně."

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

Datum narození advokáta A

bytem Adresa advokáta A

o zaplacení částky 382 311,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 296 733,42 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 000 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 85 578,26 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 43 494 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 296 733,42 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 000 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 85 578,26 Kč s příslušenstvím, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 43 494 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 382 311,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne 20.6.2022. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 450 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 8,60 % ročně a poplatky dle ceníku žalobkyně vrátit v 96měsíčních anuitních splátkách po 6 548 Kč, když první splátka byla splatná dne 15.8.2022. Žalovaný splátky nehradil, jak se zavázal, uhradil pouze 22 splátek. Žalobkyně nejprve žalovaného upozornila na to, že v případě, že splátku po splatnosti neuhradí, dojde k zesplatnění celého dluh dle podmínek žalobkyně. Protože žalovaný dlužné splátky neuhradil, dopisem ze dne 11.12.2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, který k datu podání žaloby činí na jistině 374 984,80 Kč, na poplatcích 7 326,88 Kč, na úroku 26 786,08 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 9 233,78 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že žalovaný prohlásil, že jeho měsíční příjem činí 28 619 Kč a je zaměstnán jako pekař/míchač v Anonymizováno Uvedl dále, že je svobodný, bezdětný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v nájmu a hradí za bydlení 6 000 Kč. Dále hradí pojištění ve výši 1 040 Kč a ostatní výdaje má ve výši 200 Kč. Žalovaný sdělil, že nemá žádný další spotřebitelský úvěr, žalobkyně v systému zjistila, že hradí splátku na jiný úvěr ve výši 1 796 Kč měsíčně. Výdaje žalobkyně porovnala s údaji vyplývajícími z analytických dat Českého statistického úřadu. Dále žalovaného lustrovala v rejstřících BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které se konalo dne 29.8.2025 a dne 28.11.2025, se ani bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 20.6.2022 uzavřeli smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobkyně žalovanému zřídila a vedla pro něho běžný účet č. č. účtu, k němuž mu vydala debetní kartu (smlouva o bankovních službách). Téhož dne spolu účastníci dále uzavřeli smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na úvěrovém účtu ve výši 450 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru, potvrzení o čerpání úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 96 měsíčních splátkách po 6 548 Kč od 15.8.2022 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně jej opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek (historický výpis z úvěrového účtu, dopisy z 10.6.2024, 19.6.2024, 19.7.2024). Naposledy jej žalobkyně vyzývala dopisem ze dne 23.10.2024 (výzva k úhradě). Žalobkyně nakonec úvěr zesplatnila ke dni 11.12.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Před podáním žaloby žalovaného znovu k jeho úhradě vyzvala (předžalobní výzva ze dne 14.2.2025). Žalovaný na dluh uhradil částku 153 266,58 Kč.

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný; žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr zaměstnán jako pekař/míchač v Anonymizováno na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem 28 619 Kč. Příjmy si žalobkyně ověřila. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházela z toho, co jí o sobě žalovaný sdělil – že je svobodný, bezdětný, bez vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu, výdaje spojené s bydlením má ve výši 6 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje činí 200 Kč a hradí pojištění 1 040 Kč; k tomu žalobkyně připočetla životní minimum ve výši 4 250 Kč a splátku jiného úvěru 1 796 Kč. Výdaje takto porovnala se statistickými a demografickými údaji a provedla dále lustraci žalovaného v registrech BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR (úvěrová zpráva, výpisy z registrů)

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než žalobkyně tvrdila.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě prokázáno nebylo; žalobkyně sice zjišťovala od žalovaného údaje o jeho příjmech, výdajích, zdroji jeho příjmů a formě bydlení, zcela zřejmě ověřila i žalovaným tvrzenou výši jeho příjmů. Nicméně pokud jde o výdajovou stránku žalovaného a jím tvrzené výdaje, tyto ve skutečnosti neověřila. Využití statistických a demografických údajů pak dle názoru soudu nepostačuje k tomu, aby mohly být poměry žalovaného řádně osvědčeny, zvláště za situace, kdy je poskytován vyšší úvěr. V takovém případě by i prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr mělo být důkladnější, než žalobkyně učinila, a mělo by zahrnovat vyžádání dokladů o skutečných výdajích, zejména těch na bydlení, tj. prokazujících výši nájmu, energií, vodného a stočného. Nelze vycházet jen z objektivně ničím nedoloženého prohlášení žadatele o úvěr o jeho osobních výdělkových a majetkových poměrech, když statistické a demografické údaje nemohou vypovídat o konkrétní situace žadatele. Teprve řádným zjištěním a ověřením příjmů a výdajů žadatele lze tyto dvě položky spolu porovnat a učinit relevantní závěr o tom, zda bude schopen úvěr skutečně splácet. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil, popř. statistických údajů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru čerpal částku 450 000 Kč, ale uhradil na tento dluh dosud toliko částku 153 266,58 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 296 733,42 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve ve splátkách po částce 1 000 Kč, jež se mu jevily jako splátky přiměřené s ohledem na tvrzené poměry žalovaného v době žádosti o úvěr, když ty skutečné v dané době soudu ani žalobkyni známy nejsou, a přiměřené výši dluhu, kterou musí žalobkyni uhradit.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšnějším účastníkem a náleží jí proto poměrná část nákladů řízení, které účelně vynaložila, tedy v rozsahu 56% (78%úspěch -22%neúspěch). Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 15 293 Kč, odměna advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příparav zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, 2x účast na jednání soudu) po 9 860 Kč/úkon dle 7 vyhl.č. , advokátní tarif, 5x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle a 3 vyhl.č. , a náhrada za DPH, jehož je advokát plátcem. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 77 668,50 Kč a náleží jí jejich náhrada ve výši 43 494 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.