Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 16/2026-27

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 17 395 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost na zaplacení dalších 5 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 22. 7. 2024 do zaplacení

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 752,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost na zaplacení dalších 5 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 22. 7. 2024 do zaplaceníIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 752,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 395 Kč s příslušenstvím.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti včetně poplatku za sjednání úvěru v plné výši nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 7. 2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 17 395 Kč .

3. Žalobkyně se z jednání konaném dne 7.4.2026 omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný se nevyjádřil , k jednání se bez omluvy nedostavil.Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy : oznámení o postoupení pohledávky žalobkyní žalovanému ze dne 21.8.2025 vč. doručenky , torzo postupní smlouvy bez příloh , úvěrová smlouva , o úvěryschopnosti žalovaného , potvrzení o provedení transakce a předžalobní výzva s potvrzením o dodání zásilky s výzvou žalovanému.

5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prokazovala u s názvem: Úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota , z jehož obsahu pouze plyne, že žalovaný měl být zaměstnán ( bez ověření ) , jeho měsíční příjem byl uveden ve výši 26 000 Kč (bez ověření) , dále, že splácí na bankovních úvěrech 6 000 Kč za měsíc (bez ověřeni) a náklady na bydlení vynakládá v částce 2 000 Kč měsíčně (bez ověřeni) , jiné náklady nemá (též neověřeno).

6. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba. se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl dne 21.6.2024 částku 12 000 Kč, kterou žalovaný v částce 15 631 Kč vč. poplatku za sjednání úvěru 3 275,95 v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 21.7.2024 (do sjednané lhůty 30 dnů) nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným sjednali pevnou úrokovou sazbu ve výši 36 % ročně, další úrok v částce 355, 07 Kč, roční procentní sazbu nákladů (RPSN) ve výši 2 393,49 % . Dopisem ze dne 21.8.2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu.

7. Dne 21.8.2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové částky 33 910,80 Kč a v dopise vyčíslených nákladů právního zastoupení. Dne 25.8.2025 byla předžalobní výzva žalovanému doručena.

8. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena dne 28.7.2025 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne 21.8.2025 .

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

10. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Podle , , (dále jen „o. z.”) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva , z jejíhož titulu měl žalovaný právnímu předchůdci do 30 dnů od jejího uzavření vrátit částku 17 395 Kč. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.

15. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

16. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

17. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy , jenž tvoří téměř čtvrtinu žalovanému poskytnuté jistiny (12 000 Kč) a výše RPSN ve výši, kterou lze označit za lichevní. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

18. Jeho právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného údajně ověřoval z veřejně dostupných lustrací a databází. Z provedeného dokazování však nikterak nevyplynulo, že by právní předchůdce žalobce k osobě žalovaného zjistil jakékoli relevantní informace, kupříkladu výši jeho příjmů, výdajů, výši případných dalších závazků a že by údaje o příjmech, výdajích a způsobu plnění dosavadních dluhů nějakým způsobem ověřil a vyhodnotil, kupříkladu vyžádáním dokladů od žalovaného (výplatní pásky, výpisy z účtů, doložení nákladů na bydlení apod.). Dle názoru soudu však pouhá lustrace žalovaného ve výše uvedených databázích (navíc žalobcem nedoložená) k řádnému posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nestačí. Je třeba zdůraznit, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, vychází-li z pouhého prohlášení samotného dlužníka, event. pouze formálně provádí lustraci ve veřejně dostupných databázích. S poukazem na shora uvedené je tak nutné uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně skutečnosti týkající se příjmů a výdajů žalovaného dostatečným způsobem neprověřoval, neboť se příjmy ani výdaji žalovaného řádně nezabýval. Je tak nutné uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně e nedostatečně zjistil poměry žalovaného a nesprávně tak dovodil, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splatit. Právní předchůdce žalobkyně proto nedostál své povinnosti řádně s odbornou péčí posoudit úvěryschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Povinnost k řádnému posouzení úvěryschopnosti žalovaného nemůže být relativizována ani výší poskytovaného úvěru, když povinnost k řádnému posouzení úvěryschopnosti s odbornou péčí se vztahuje na spotřebitelské úvěry bez ohledu na výši závazku.

19. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná, když odporuje ust. zákona k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (ust. ).

20. Za situace, kdy si právní předchůdce žalobce a žalovaný ujednali RPSN ve výši přesahující 200 % a tato výše úroku z úvěru dosahuje více jak desetinásobně nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že takovéto ujednání o úroku z úvěru se příčí dobrým mravům a je třeba i z tohoto důvodu posoudit úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou (ust. § 580 o.z.).

21. Soud na tomto místě rovněž odkazuje na závěry Městského soudu v Praze přijaté v analogických věcech, a to např. na rozhodnutí MS Praha sp.zn. , sp.zn. , sp.zn. , sp.zn. , a to i s ohledem na požadavek jednotného rozhodování dle ust. § 13 o.z.

22. Soud tak uzavírá, že převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku dle ust. § 2991 odst.2 o.z. vrátit jako bezdůvodné obohacení, když tyto finanční prostředky ve výši 12 000 Kč dosud nevrátil.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu poskytnutého úvěru dosud neuhradil, je s její úhradou v prodlení (ust. a o.z.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního , pro počátek běhu prodlení soud vycházel z toho, že se žalovaný zavázal dlužnou částku žalobci uhradit do 21.7.2024 a před tímto datem se nemohl dostat do prodlení.

24. Závěrem soud uvádí, že při svém rozhodnutí nemohl zohlednit žádost právní zástupkyně žalobkyně , která se k jednání omluvila s tím, aby v případě, pokud nebude možné žalobě v plném rozsahu vyhovět, o této skutečnosti byla soudem informován a byla jí poskytnuta lhůta k doplnění žaloby, tvrzení či důkazů , neboť se žalobkyně svoji neúčastí na jednání , jež je ovládáno zásadou projednací a ústní (nikoli korespondenční) vzdala práva na poskytnutí potřebných procesních poučení .

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle , ve výši stanovené

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 752,42 Kč, přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 395 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.