Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1241/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2026, č. j. -21, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavnímu soudu bylo dne 7. 5. 2026 doručeno podání označené jako "ústavní stížnost", jež brojí proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího správního soudu.

II.

2. Stěžovatelka uvádí, že žádá o stanovení lhůty k odstranění vady povinného právního zastoupení až do doby, než Česká advokátní komora rozhodne o její žádosti o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem podané dne 20. 4. 2026.

III.

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

4. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými obsahovými vadami a stěžovatelka zejména není zastoupena advokátem ( ).

5. Úřední činností soudu bylo přitom zjištěno, že se stěžovatelka v minulosti již v desítkách případů obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími obdobnými vadami a na tyto nedostatky byla opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatelčiny ústavní stížnosti jsou tak opakovaně z důvodu stejných nedostatků odmítány (namátkou srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 2. 2023;

sp. zn.

ze dne 2. 11. 2022;

sp. zn.

ze dne 1. 9. 2022;

sp. zn.

ze dne 2. 5. 2023, aktuálně např. usnesení ze dne 13. 5. 2026,

sp. zn.

).

6. Ústavní soud ustáleně vychází z toho, že při opakovaném podávání vadných návrhů již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo téže osobě vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v předcházejících věcech opakovaně. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další zákonem stanovené náležitosti, pak je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přepjatě formalistickým. Ostatně v několika případech již Ústavní soud konstatoval i to, že stěžovatelčin postup měl obstrukční charakter (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 12. 2022 nebo

sp. zn.

ze dne 14. 11. 2022), když stěžovatelka podala ústavní stížnost bez zastoupení a následně se obracela na Českou advokátní komoru, pročež žádala u ústavní stížnosti lhůtu k odstranění vad podání. Tento postup přitom stěžovatelka volí opakovaně, ačkoli tím ignoruje jí známé zákonné požadavky na podání ústavní stížnosti. Ústavní soud proto zvážil, zda je namístě vyčkat, jak Česká advokátní komora rozhodne o žádosti stěžovatelky o určení advokáta pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem, a tím (v podstatě) umožnit odstranění vad podání v dodatečné lhůtě. V tomto případě však Ústavní soud dospěl k závěru, že takový postup není namístě a že bude postupovat stejně jako ve svých předchozích usneseních (např. ze dne 13. 5. 2026,

sp. zn.

, ze dne 13. 5.

sp. zn.

).

7. Okolnosti věci tedy vedou k závěru, že stanovení lhůty pro odstranění vad podání není důvodné, neboť stěžovatelka sama dostatečně nedbala nutnosti splnit procesní povinnosti pojící s uplatněním svých procesních práv (stěžovatelka opakovaně podává žádosti k vedlejší účastnici o určení advokáta na samém sklonku lhůty k podání ústavní stížnosti). Určení lhůty by v tomto případě neplnilo účel umožnit účastníku řízení odstranit vady podání, o kterých nemusel vědět, a představovalo by jen nedůvodné prodloužení zákonem stanovené lhůty pro podání ústavní stížnosti. Ostatně pokud je ústavní stížnost za podobné situace odmítnuta bez stanovení lhůty pro odstranění vad podání, ani podle Evropského soudu pro lidská práva nelze hovořit o odepření přístupu k Ústavnímu soudu a porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť je to účastník řízení, který dostatečně nedbal svých práv (viz rozhodnutí o nepřijatelnosti stížnosti ve věci Horyna proti České republice ze dne 14. 3. 2024, stížnost č. 6732/20).

8. Z těchto důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2026

Jiří Přibáň v. r.

soudce zpravodaj