Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 175/2020-453

Zmenené rozhodnutím 14 Co 7/2026-513
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobce: [[Jméno žalobce]], narozený dne [[Datum narození žalobce]] bytem [[Adresa žalobce]] zastoupený advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená dne [[Datum narození žalované]] bytem [[Adresa žalované]] zastoupená advokátkou [[Jméno advokátky]] sídlem [[Adresa advokátky]] o zaplacení 128 573 Kč na základě odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 25. 7. 2025, č. j. 6 C 175/2020-453 takto: I. Výrok I napadeného rozsudku se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 128 573 Kč. II. Pokud se týče prvního řízení před soudem prvního stupně a prvního odvolacího řízení, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Pokud se týče druhého řízení před soudem prvního stupně a druhého odvolacího řízení, je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám jeho advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 33 550 Kč."

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o zaplacení 128 573 Kč

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám advokátky na náhradě nákladů částku částka.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky , částka, , se zamítá.II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám advokátky na náhradě nákladů částku , částka, .

1. Žalobce se podanou žalobou ve znění připuštěné změny domáhal na žalované zaplacení částky původně ve výši částka. Žalobu odůvodnil tím, že přibližně od listopadu 2014 do listopadu 2019 s žalovanou udržoval vztah, který zahrnoval také vedení společné domácnosti a společné finanční hospodaření. Kromě toho v tomto období uskutečnili i řadu společných investic, především investice do opravy chaty ve vlastnictví žalované, která se nachází v Lišicích. Pokud mezi účastníky panoval soulad, finanční otázky vůbec neřešili až do jejich rozchodu, který žalobce datuje přibližně k datu datum. Po tomto rozchodu se žalobce pokoušel s žalovanou dosáhnout dohody o finančním narovnání vzájemných závazků, které specifikoval jako své investice do majetku žalované. Žalobce především žádal vrácení jím vynaložených nákladů za práce na chatě žalované, které původně vyčíslil na částku částka s připočtením zůstatku půjčky na dostavbu chaty ve výši částka. Dále požadoval vrácení plnění z úrazového pojištění nezletilé jméno FO, své dcery, které byly poukázány na účet žalované ve výši částka. Kromě toho žádal o vyrovnání částek z účtu za dobu společného hospodaření ve výši částka, vrácení poloviny ceny osobního auta Ford zakoupeného v roce 2015 ve výši částka, náhradu ceny za odvezenou pračku původně ve vlastnictví žalobce ve výši částka a náhradu za odvezená krbová kamna rovněž původně ve vlastnictví žalobce v částce částka. Usnesením soudu ze dne datum došlo k připuštění změny žaloby v rozsahu změny skutkových tvrzení tak, že žalobce uplatňuje částku částka na základě zaplacených faktur jméno FO ve výši částka za fakturu číslo 012/19 a ve výši částka za fakturu číslo 010/19; dále byla připouštěna změna žaloby týkající se zaplacení částky částka, který žalovaná nabyla v podobě bezplatného bydlení, jenž jí žalobce poskytl ve výši částka měsíčně za 5 let a připouštění žaloby na vrácení plnění z úrazového pojištění nezletilé jméno FO, dcery žalobce, ve výši částka, které bylo poukázáno na účet žalované v období roku 2019. Změnu skutkových tvrzení a uplatněných nároků žalobce vysvětlil s poukazem na zjednodušení dokazování a nároky specifikoval ve svém podání z datum, přičemž ale setrval na zaplacení původní částky částka, ačkoliv při součtu těchto nároků by se jednalo o částku ve výši částka. K zaplaceným fakturám vystaveným podnikatelem ve stavebnictví jméno FO Přibáněm navrhl, aby jmenovaný své práce na chatě žalované potvrdil svědeckou výpovědí a soupisem faktur, které se staly součástí jeho účetní evidence. Nárok na zaplacení částky částka za bezplatné bydlení zdůvodnil tím, že se jednalo o byt 2+1 v rozsahu 64 m² v prvním patře budovy restaurace v Předenicích, jejímž nájemcem je žalobce. Podle názoru žalobce se jednalo o bezdůvodné obohacení vzniklé žalované na základě použití (dále jen obč. zák.). Žalobce vycházel, jak uvedl, ze zjednodušené výše nájmu tohoto bytu ve výši částka měsíčně, a proto by žalovaná měla uhradit částku částka měsíčně za uplynulou dobu pěti let. Dále žalobce požadoval vrácení plnění z úrazového pojištění dvé dcery, které bylo poukázáno ve výši částka pojišťovnou Kooperativa a ve výši částka poukázané právnická osoba, a.s.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala ji zamítnout v celém rozsahu, především s poukazem na okolnost, že žalobci nic nedluží, neboť ona si ze společného hospodaření hradila nákupy, pojištění pro dceru žalobce, spoření pro dceru žalobce, platila jí kroužek mažoretek, letní tábory a zajišťovala o ní péči. Zcela zpochybnila tvrzení žalobce o tom, že zaplatil v hotovosti za práce, které zmíněný podnikatel jméno FO provedl na její chatě s odůvodněním, že žalobce nemohl zaplatit za faktury v hotovosti, neboť takovou hotovost neměl, a navíc byl v insolvenčním řízení. Podle tvrzení žalované žalobce neměl žádné úspory či příjmy, ze kterých by mohl faktury za žalovanou uhradit. Naopak žalovaná veškeré platby za práce jméno FO Přibáně uhradila ona. Tvrzení o bezdůvodném obohacení o částku částka vyvracela také tím, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o výpůjčce, na základě které, žila společně s žalobcem ve zmíněné bytové jednotce v Předenicích. adresa hrazení nájemného zajišťovala veškeré potřeby této domácnosti, ve které žila s žalobcem, s jeho nezletilou dcerou jméno FO a svými dvěma dětmi. Kromě toho žalovaná i její dcera jméno FO žalobci vypomáhaly v jeho podnikatelské činnosti v restauraci. Navíc na tento požadovaný nárok vrácení daru ve formě bezplatného bydlení vznesla námitku promlčení. K vyvrácení tvrzení žalobce, že se obohatila o částku ve výši částka, navrhla provedení dotazů na příslušné pojišťovny. Zdůraznila k tomu, že pokud obdržela na svůj účet částku částka z úrazového pojištění dcery žalobce, podle domluvy účastníků měla tato částka být použita na úhradu části ceny zájezdu do Bulharska a zbývající část vyplaceného pojistného úrazového pojištění ve výši částka byla poukázána na tzv. hostinský účet žalobce, který byl založen pro účely jeho podnikání, a tak mohl nakládat s prostředky na něm uloženými. V této souvislosti žalovaná také uváděla, že žalobce z důvodu ochrany svého podnikání neměl vlastní účet, a proto byly finanční prostředky účastníků poukazovány na účty žalované, z jichž byly prováděny veškeré platby, které se týkaly hospodaření účastníků.

3. Dne datum bylo zdejším soudem rozhodnuto rozsudkem (č.l. 318), kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku, za současného zamítnutí žaloby v rozsahu částky částka. Uvedený rozsudek byl na základě výslechu účastníků a provedených listinných důkazů odůvodněn tak, že domáhal-li se žalobce zaplacení částek vyplývajících z faktur, které zaplatil za práci vykonanou jméno FO Přibáněm na chatě žalované, bylo jeho tvrzení prokázáno výslechem svědka, fakturami a příjmovým dokladem. Tyto důkazy spolu s jeho výpovědí prokazují žalobcovo tvrzení, které stavební práce byly provedeny a i to, že za tyto práce žalobce svědkovi zaplatil v hotovosti částka. Tvrzení žalované, že to byla naopak ona, kdo práce zaplatil, prokázáno nebylo. Navrhovala-li žalovaná v souvislosti se stavebními pracemi vypracování znaleckého posudku, soud jej zamítl pro nadbytečnost, neboť to, že práce byly provedeny, nebylo sporné. Pokud se žalobce domáhal nároku z bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované po dobu pětiletého soužití účastníků, ten neshledal důvodným. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované vrácení plnění z úrazového pojištění své dcery jméno FO ve výši částka, bylo prokázáno, že obě částky byly poukázány na účet vedený na jméno žalované, návrh proto shledal důvodným. Od přiznaných částek však odečetl žalovanou prokazatelně zaplacené náklady a výdaje na domácnost za dobu jejího soužití se žalobcem (částka na spuštění kotle, částka a částka poukázané jméno FO, částka jako úhradu pojistky žalobcovy dcery, částka platba za letní tábor žalobcovy dcery, částka uhrazenou ve prospěch žalobcovy dcery, částky částka, částka a částka určené na úhradu spotřebovaného plynu a elektřiny a částku částka pro žalobcovu dceru). Tvrzení, že tyto částky byly poukazovány na tzv. „hostinský“ či „hospodský“ účet soud nepřijal, neboť se jednalo o účty žalované, a žalobce tyto platby popíral. Soud proto vycházel pouze z důkazů bezpečně prokazujících tvrzení účastníků. Celkem tedy žalobci přiznal náhradu za zaplacené faktury jméno FO ve výši částka a náhradu za vyplacená pojistná plnění na účet žalované ve výši částka, tedy celkem částka z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Odečetl prokazatelně vynaložené výdaje ve prospěch žalobce v celkové výši částka, rovněž z titulu bezdůvodného obohacení. Proto byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částka; po odečtení přiznané částky od částky žalobcem požadované dospěl soud k částce částka, ohledně níž byl žalobcův návrh zamítnut.

právnická osoba odvolání účastníků bylo rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodnuto, že se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a ve výroku II v rozsahu částky částka ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V rozsahu zamítnuté částky částka odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Odvolací soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že teprve na jednání před ním žalobce upřesnil, z jakých dílčích částek se skládá souhrnná žalovaná částka. Odvolací soud se zabýval nejprve tou částí žaloby, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částka z titulu poukázaného pojistného plnění dcery žalobce, kdy uzavřel, že bylo prokázáno, že uvedené částky byly vyplaceny na účet žalované, ale jednalo se o nároky žalobcovy dcery, tudíž nezbylo než pro nedostatek žalobcovy věcné legitimace žalobu v této části zamítnout, proto byl potvrzen výrok II co do částky částka. Dále se odvolací soud zabýval otázkou bydlení, respektive náhrady za to, že žalovaná mohla po dobu pěti let (od listopadu 2014 do listopadu 2019) bydlet v bytě žalobce, a to ve výši částka. Zde se nabízelo posoudit tento nárok jako výprosu, anebo jako nepojmenovanou konkludentní smlouvu, což ovšem v důsledku není podstatné, protože ani z jedné neplynou žádné nároky žalobce po skončení partnerského vztahu. Proto uplatněný nárok žalobce i v této části, tj. co do výše částka je nedůvodný a výrokem II byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku zdejšího soudu i ohledně této částky.

5. Odvolací soudu dále konstatoval, že bylo prokázáno, že žalobce zaplatil jméno FO částku částka na základě dvou faktur (faktura č. 012/19 ve výši částka a fakturu č. 010/19 ve výši částka), ale otázka je, zda žalobci vzniklo právo na nějaké vypořádání této částky ze strany žalované, zda tedy má nárok na její vrácení. Pokud jde o právní kvalifikaci této části žaloby, odvolací soud vycházel z § 2997 odst. 1 věta druhá o. z., kdy právo na vrácení nemá (ani) ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. Zákon v tomto ustanovení tedy formuluje dvě možnosti a těm odpovídají dvě protichůdné skutkové verze účastníků.

6. Žalovaná ohledně účelu koupě chaty uvedla, že vztah mezi ní a žalobcem nebyl již příliš dobrý, a proto uvažovala o odchodu od něj a potřebovala pro sebe právnická osoba zajistit bydlení. Tedy tvrdila, že chata bude – po provedené rekonstrukci – sloužit výhradně jí. Pokud by tomu tak bylo, žalobce o tom věděl, a přesto za takové situace sjednal služby jméno FO Přibáně a zaplatil mu je, pak by bylo možné nahlížet na toto plnění podobně jako na dar. Tedy právo na vrácení plnění by nevzniklo, protože by žalobce věděl, že žalovanou obohacuje, takže by se aplikovala prvá možnost uvedeného ustanovení. Pokud by byla pravdivá skutková verze žalobce, který uvádí, že chatu koupila sice žalovaná do svého výlučného vlastnictví (z důvodu jeho insolvence), ale s tím úmyslem, aby ji účastníci společně opravili a připravili pro společné bydlení, pak by žalobce investice do chaty v podobě úhrady faktur jméno FO činil i pro sebe, a to s tím předpokladem a očekáváním, že bude v této nemovitosti rovněž bydlet, přičemž jeho očekávání se nenaplnilo, bylo zmařeno. Za takové situace by mohl být nárok jím požadovaný na bezdůvodné obohacení důvodný, protože by se jednalo o druhou možnost uvedeného ustanovení (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

7. Odvolací soud proto uložil prvoinstančnímu soudu doplnit dokazování za účelem objasnění otázky proč žalobce investoval do chaty žalované, tedy prokázání, která skutková verze účastníků je pravdivá (vyplývá z důkazů), a v závislosti na tom naznačil způsoby, jak řízení doplnit zjištěním případné výše obohacení. Proto byl rozsudek v této části zrušen a vrácen zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

8. Předmětem řízení zůstala tedy částka částka. Protože úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování, tím mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek, provedl prvoinstanční soud dokazování doplňujícím výslechem obou účastníků řízení, přičemž je konfrontoval i s tvrzeními z dřívějších žalobních tvrzení či jejich dřívějších výpovědí před soudem, zopakoval listinné důkazy týkající se vzájemné podstatné konverzace prostřednictvím aplikace messenger, ev. provedl i dalšíy prokazující obsah vzájemné komunikace v rozhodném období.

9. Pokud žalobce tvrdil, že až do odstěhování se žalované z domácnosti žalobce datované k datum neměl tušení, že by se do chaty rovněž nestěhoval, a tudíž tvrzení, že veškeré investice do chaty prováděl za účelem společného budoucího užívání, přičemž toto jeho očekávání se nenaplnilo, vyvrací do spisu založená vzájemná komunikace účastníků prostřednictvím mobilního telefonu, ev. komunikace žalobce s dcerou žalované jméno FO. Z ní vyplývá, že již na jaře 2019 nepanoval zcela soulad mezi partnery týkající se otázky dalšího trvání jejich vztahu (č.l. 412), oba také shodně vypověděli, že v průběhu vztahu docházelo mezi nimi k neshodám, sám žalobce pak tvrdil, že když šel již jejich vztah ke konci, tak pochopitelně si žalovaná hradila provedené práce na chatě sama. V době kdy započala rekonstrukce tvrdil žalobce, že se se žalovanou nijak nedomlouvali na tom, jak a kdo co bude hradit a žalobce se na rekonstrukci podílel buď sám svojí prací či sjednával práce přes své kamarády a to způsobem, že dostal ústní odhad ceny, se žalovanou vše konzultoval a platby se prováděly v hotovosti, nejčastěji tak, že si dělníci jezdili pro peníze do hospody, kde se jim to vyplácelo. V rámci vzájemné komunikace pak tento postup dokladuje např. listinný důkaz založený ve spisu na č.l. (29), kdy žalobce sděluje žalované, že dnes platil za práce panu Bejnarovi (elektrikář), načež žalovaná odpovídá, že mu tuto částku odpoledne dá a že děkuje, přičemž reaguje žalobce zprávou, kdy vyřizuje vzkaz od elektrikáře, že až bude příště chtít, udělá „jí“ ta světla. V rámci komunikace již dne datum píše žalobce žalované, že už jí vše opravil a bude to mít hezký. Dne datum psala žalovaná žalobci, že si každý půjde svou cestou a bude jim oběma líp. Následuje komunikace datovaná datum, že pokud by si žalovaná vybrala sporák, zda by si ho mohla uskladnit prozatím v hospodě a následně žalobce píše, že se se žalovanou domluvili, že on na chatě dotáhne domluvené žalobcem a přes jeho kamarády, bude dělat věci místo Honzy za částka na hodinu a žalovaná mu pomůže se postarat o dceru, doučování dcery a domácnost. V následné komunikaci ze dne datum se žalobce žalované dotazuje, zda nechce přehodnotit svůj postoj, aby vše bylo zase dobré a co by pro to měl či mohl žalobce udělat, žalovaná odpovídá, že ne, že již neexistuje nic, co by ji k žalovanému přivedlo zpět. Den poté již informuje žalobce žalovanou, že v rámci prací na chatě se nebude dělat díra na sifon pod sprchovým koutem, když ho žalovaná nechce s tím, že si to pak udělá podle sebe, jak bude chtít a v rámci facebookové komunikace s dcerou žalované sděluje „koukej, jak vám to na baráku přibývá“ a přikládá foto zavěšovaných radiátorů. Dne datum pak žalobce sděluje žalované, že by chtěl za hodinu práce alespoň částka, když teď bude mít větší vydání na doučování dcery a tak dále a následuje komunikace ze dne datum, že dvě samotné ženské na chatě budou potřebovat zdravého makáče, čímž zřejmě naráží na novou známost žalované. Dne datum pak radí žalobce žalované, že si má vybrat kamna s větším výhřevem, aby nemusela tak často přikládat. Dne datum spolu účastníci komunikují, jakou pračku by si měl žalovaný do domácnosti pořídit a dne datum informuje žalovaná žalobce, že postel vyšla na milimetr a žalobce odpovídá, „no paráda, budete to mít krásný, to je dobře.“

10. Pokud jde o úhradu za zaplacené faktury panu jméno FO, již ve svém vyjádření (č. l. 21) žalobce tvrdí, že se žalovanou objednali drobné zednické práce u pana Mojžíše a vzhledem k tomu, jak sjednával žalovaný práce i s ostatními řemeslníky, lze dospět k závěru, že tak činil obdobně i u dalších profesí, rovněž tak se různou měrou podíleli na jejich vyplácení. Pokud je žalobce provedl z hotovostního příjmu v restauraci, žalovaná mu to zpětně proplácela, a je jedno z jakých financí. Oba účastníci totiž v podstatě tento postup v rámci svých výpovědí víceméně tvrdili shodně. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že na počátku rekonstrukce se skutečně mohl žalovaný domnívat, že investice činěné do chaty ve vlastnictví žalované jsou činěny s úmyslem užívat v budoucnu chatu společně. Následně na jaře 2019 však vztah mezi partnery procházel krizí, kdy již žalovaná opakovaně sdělovala žalobci, že nevidí budoucnost jejich vztahu, a rozhodně bylo komunikací mezi účastníky prokázáno, že nejpozději na začátku září 2019, nejpozději k datu datum, již žalovaný věděl, že se do nemovitosti stěhovat nebude a nabízel drobné dodělávky za úplatu žalované, které také prováděl. Žádná další navazující komunikace nesvědčí o změně postoje žalobkyně k žalovanému. Pokud tedy za žalovanou žalobce dobrovolně uhradil částku částka na konci října 2019 panu jméno FO, činit tak nemusel a pokud tak učinil, nemohl to učinit s úmyslem naplnění očekávání budoucího užívání chaty. Protože byla zavázána k platbě i žalovaná, byla to ona, koho rovněž tížila povinnost k úhradě prací i materiálu panu jméno FO. Protože mezi účastníky neexistovala žádná dohoda o provádění úhrad, a protože žalobce sám tvrdil, že ke konci jejich vztahu si práce a materiál na chatě pochopitelně platila žalovaná sama, tím spíše nemusel hradit faktury panu jméno FO on. Pokud provedl pan jméno FO práce, které vyfakturoval na jméno žalobce a žalobce mu je zaplatil, učinil to již s plným vědomím, že on se na chatu nestěhuje. Jeho tvrzení, že se o tom dozvěděl až v polovině listopadu, kdy mu žalovaná oznámila, že se stěhuje na chatu bez něho a on byl, jak sám uvedl, před soudem tímto oznámením „zaskočen“, se žádným důkazem nepodařilo žalobci prokázat. To, že lze takto provedenou úhradu vnímat jako dar ze strany žalobce svědčí i okolnost, že zpočátku ani tuto částku (pohledávku za žalovanou) po žalované nechtěl k úhradě. Nebyla ani součástí prvotního znění žaloby a žalobce se rozhodl ji vymáhat až poté, kdy pochopil, že vymáhání částek zaplacených jinému řemeslníkovi, p. jméno FO, bude zřejmě neúspěšné. Je otázkou, pokud od počátku, kdy měl v ruce fakturaci a příjmový pokladní doklad a bylo by nejjednodušší tuto částku po žalované chtít uhradit, tak nečinil, soud se tedy musí zabývat i úmyslem žalovaného, proč tak nečinil a dospívá k závěru, že proto, že tehdy také vnímal úhradu těchto plateb jako dar žalované a později si to rozmyslel, což ovšem již nelze přičíst k tíži žalované. Žalovaná dokonce setrvala na svém tvrzení, že mu tuto částku také skutečně zaplatila, což se jí však prokázat nepodařilo. V žádném z důkazů založených ve spisu nevyplývá, že žalovaná poté, co za ní úhradu žalobce provedl, mu přislíbila částku v této výši vrátit. Na jeho plnění lze tedy nahlížet jak na dar, tedy právo na vrácení žalovanému nevzniklo, protože žalobce věděl, že žalovanou obohacuje a přichází tak v úvahu aplikace ust. § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., kdy právo na vrácení nemá (ani) ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Soud tak nemohl přisvědčit žalobci, že by měla být tato částka pak chápána jako bezdůvodné obohacení ze strany žalované. Proto se soud již dále nezabýval ani případnými úvahami, v jaké výši mohlo k obohacení žalované dojít.

11. Ve věci samé pak není podstatné, zda má žalovaná k rekonstrukci případné doklady, které si ponechal žalobce, nebylo ani důvodu prokazovat skutečnosti ohledně žalované částky pořízenými nahrávkami z datum, které žádal žalobce provést, neboť bylo již prokázáno, že žalovanou částku panu jméno FO uhradil skutečně žalobce a to až na konci října 2019, přičemž z listinných důkazů jasně vyplývá, že nejpozději k datu datum žalobce věděl, že žalovaná se bude do chaty stěhovat sama, považuje jejich vztah za ukončený a žádným jiným důkazem po tomto datu nebylo prokázáno, že by se na tomto cokoliv změnilo. Naopak o tom svědčí další podpůrné důkazy, např. to, že žalovaná za měsíc září a říjen 2019 hradila určité finanční obnosy žalobci jako nájem za bydlení u žalobce a ke konci října byl zrušen i účet z něhož byly prováděny platby v rámci podnikání žalovaného, tzv. účet „hostinský“ a následné platby týkající se vratek z jiných úhrad prací na chatě byly již poukázány na účet paní jméno FO, bývalé přítelkyně žalobce.

12. Soud musí poukázat v kontextu dokazování, že prokazování úmyslu stran, nebylo důkazně jednoduché, nicméně v řadě výpovědí v průběhu řízení se u žalovaného vyskytly nepřesnosti, které snižují věrohodnost jeho výpovědi, na rozdíl od žalované, jejíž výpověď a vyjádření až na drobné výjimky zůstala konzistentní.

13. Soudu proto nezbylo v kontextu výše uvedeného, než žalobu zamítnout i v rozsahu zbývající žalované částky.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, účinného do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z patnácti úkonů uvedených v a. t. (příprava a převzetí ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, vyjádření k žalobě ze dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum od 13:15 do 15:30 hodin – 2 úkony, návrh na doplnění dokazování ze dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum, ústní jednání dne datum, odvolání ze dne datum a ústní jednání před Krajským soudem v Plzni dne datum) včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. Dále tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a a. t., účinného od datum, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v a. t. (ústní jednání dne datum a ústní jednání dne datum) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalované byla stanovena dle Lhůta k plnění byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.