Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 121/2025-53

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Polanskou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Anonymizováno

Anonymizováno

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 58 550 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 58 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 550 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 14 193,30 Kč k rukám právního zástupce žalovaného Jméno advokáta B do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 58 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 550 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 14 193,30 Kč k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno advokáta B, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení žalované částky. Uvedla, že na základě pracovní smlouvy byla od datum zaměstnána u žalovaného. Dne datum jí žalovaný doručil výpověď z pracovního poměru podle . Pracovní poměr měl skončit uplynutím zákonné dvouměsíční doby ke dni datum. Žalobkyně však byla od datum do datum v dočasné pracovní neschopnosti a tato trvala po celou délku výpovědní doby. V souladu s proto výpovědní doba začala běžet až datum a skončila ke dni datum. Žalobkyně dne datum sdělila žalovanému, že nesouhlasí se zkrácením výpovědní doby. Žalovaný přesto žalobkyni ukončil pracovní poměr ke dni datum. Žalobkyně poukázala na to, že v rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. -237 v bodě 28. soud uvádí, že v daném případě došlo k prodloužení výpovědní doby, neboť žalobkyně v době trvání výpovědní lhůty, tj. v měsících lednu a únoru 2023 byla v pracovní neschopnosti, která končila až datum. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně po žalovaném požaduje náhradu mzdy za měsíce duben a květen 2023, kdy měl trvat její pracovní poměr, a to ve výši průměrné měsíční mzdy, která činila 29 275 Kč. Prostřednictvím právního zástupce zaslala žalobkyně dne datum žalovanému předžalobní výzvu, na kterou reagoval právní zástupce žalovaného dne datum se zamítavým se stanoviskem.

2. V doplňujícím podání k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný se snaží o vlastní výklad ustanovení , když dovozuje, že postačí, aby zaměstnanec porušil svoji povinnost natolik intenzivně, aby obdržel výpověď podle ust. a ochranná doba se na něho nevztahuje. Zcela pak opomíjí existenci , který řeší závažná porušení pracovní kázně zaměstnance se značnou intenzitou. K takovému porušení ze strany žalobkyně zcela nepochybně nedošlo. Žalobkyně uvedla, že pracovní neschopnost omezuje v době výpovědní lhůty zaměstnance v tom smyslu, aby mohl aktivně hledat jinou práci a vykonávat ji. Není rozhodující, zda pracovní neschopnost vznikla již před obdržením výpovědi nebo v průběhu výpovědní lhůty. Žalobkyně je proto přesvědčena, že nárok uplatnila zcela oprávněně.

3. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil a navrhl jeho zamítnutí. Učinil nesporným, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána, přičemž žalovaný doručil dne datum žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle , a to z důvodu závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, kterého se dopustila v období od datum do datum. Proti této výpovědi žalobkyně brojila žalobou, když rozhodnutím soudu byla její žaloba zamítnuta. Žalovaný uvedl, že žalobkyně pomíjí znění ustanovení , které pro určité případy suspenduje aplikaci . Jedním z takových případů je podle písm. d) uvedeného ustanovení situace, kdy zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci, a toto porušení naplnilo intenzitu pro výpovědní důvod dle . A tak tomu bylo právě v řešeném případě. Ustanovení při naplnění jeho podmínek představuje výjimku z aplikace jako celku. Smyslem je nepochybně ochrana zaměstnance v některých životních situacích, mj. například při dočasné pracovní neschopnosti. Poruší-li však zaměstnanec svoji povinnost natolik intenzivně, že je naplněn výpovědní důvod podle , jak se tomu stalo i ze strany žalobkyně, pak takovému zaměstnanci nesvědčí ochrana podle . Žalovaný uvedl, že s žalobkyní platně rozvázal pracovní poměr z důvodu dle , tudíž se dle nemodifikuje běh výpovědní doby dle a pracovní poměr žalobkyně tak skončil v souladu s ust. dne datum. Z tohoto důvodu není nárok žalobkyně důvodný a žalovaný jej neuznává ani z části.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

5. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp. zn. bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne datum proti žalovanému návrh na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne datum. Z pracovní smlouvy ze dne datum vyplývá, že účastníci řízení sjednali pracovní poměr žalobkyně u žalovaného s nástupem do zaměstnání dne datum na funkci pracovnice právního oddělení. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. u ze dne datum rozvázal žalovaný s žalobkyní pracovní poměr výpovědí podle , a to z důvodu závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, kterého se dopustila v období od datum do datum, jednáním uvedeným v rozvázání pracovního poměru výpovědí. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. -237, který nabyl právní moci dne datum, byl návrh žalobkyně na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí zamítnut.

6. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení adresa ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti v době od datum do datum.

7. u ze dne datum doručenou žalovanému téhož dne informovala žalobkyně o tom, že její pracovní neschopnost by měla být ukončena k datum a od datum by měla být žalobkyně opět schopná výkonu práce. Protože po celou dobu výpovědní doby byla v pracovní neschopnosti, je přesvědčena o tom, že její výpovědní doba počíná od datum a nesouhlasí s tím, aby došlo k jejímu krácení.

8. Ke svému tvrzení žalobkyně předložila výplatní lístky za období měsíců říjen, listopad a prosinec 2022.

9. u ze dne datum zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ve věci doplacení dlužné mzdy za dobu do datum. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne datum žalobkyni sdělil, že k prodloužení pracovního poměru žalobkyně o dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nedošlo a pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončil dne datum, nárok žalobkyně tedy jako nedůvodný odmítá.

10. Z potvrzení o zaměstnání, které vystavil žalovaný dne datum, soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalovaného v době od datum do datum, a to na pracovní pozici referenta. Dle zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne datum byla žalobkyně zaměstnancem žalovaného v době od datum do datum.

11. Protože nárok žalobkyně uplatněný žalobou je odvozen od ukončení jejího pracovního poměru u žalovaného, ke kterému došlo v roce 2023, posuzoval soud tento spor dle ust. ve znění platném v době ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, tedy ve znění platném do datum.

12. Podle byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z . Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Podle odst. 2 citovaného ustanovení začíná výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z , , a .

13. Podle může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

14. Podle se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa nebo je uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při podezřelý výraz tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

15. Podle byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

16. Podle zákaz výpovědi podle se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [ ] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v zvlášť hrubým způsobem [ ]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

17. Mezi účastníky bylo nesporné a listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne datum, a to s nástupem do práce dne datum a že byla zařazena na pracovní pozici Anonymizováno. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. u datovanou dnem datum dal žalovaný žalobkyni výpověď z pracovního poměru z důvodu závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, kterého se dopustila v období od datum do datum, tedy výpověď podle s tím, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty. Je nesporné, že v době od datum do datum byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Dne datum, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy měl dle výpovědi ze dne datum pracovní poměr žalobkyně skončit, podala žalobkyně návrh na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. V řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, když návrh žalobkyně na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne datum byl zamítnut. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Mezi účastníky bylo nesporné, že průměrná měsíční mzda žalobkyně v rozhodném období činila částku 29 275 Kč.

18. Mezi žalobkyní a žalovaným byl spor o tom, zda k ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného na základě výpovědi ze dne datum došlo ke dni datum či ke dni datum, a to s přihlédnutím k tomu, že v době od datum do datum byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. V souzené věci byl pracovní poměr žalobkyně ukončen na základě výpovědi, kterou jí dal žalovaný u ze dne datum, a to podle ust. , tedy pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci. Po doručení výpovědi z pracovního poměru nastala na straně žalobkyně pracovní neschopnost, která trvala v době od datum do datum. Ustanovení zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, kterou je mimo jiné i doba, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným s tím, že pokud byla výpověď dána před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. V souzené věci však žalobkyně dostala výpověď podle a v případě porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci podle se dle zákaz výpovědi na zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti nevztahuje. Pracovní poměr žalobkyně u žalovaného tak skončil dle výpovědi z pracovního poměru pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci, tedy podle výpovědního důvodu uvedeného v ust. , a to uplynutím výpovědní doby dle ust. , tedy dnem datum.

19. Soud má za to, že žalobkyně si byla vědoma toho, že její pracovní poměr u žalovaného je ukončen ke dni datum, a proto žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podala dne datum (tj. v době do datum), tedy ve dvouměsíční prekluzivní lhůtě dle . V souvislosti s ukončením pracovního poměru žalobkyně u žalovaného vystavil žalovaný potvrzení o zaměstnání ( ), v němž je uvedena doba trvání pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, tedy datum skončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného. Shodný údaj vyplývá i z potvrzení příslušné územní správy sociálního zabezpečení, podle něhož byla žalobkyně zaměstnancem žalovaného v době do datum. Žalobkyně přitom neprokázala, ale ani netvrdila, že by se vůči žalovanému domáhala, aby potvrzení o zaměstnání v části týkající se doby trvání jejího pracovního poměru žalovaný upravil ( ).

20. Pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončil na základě výpovědi, a to podle výpovědního důvodu uvedeného v ustanovení , tedy uplynutím dvouměsíční výpovědní doby k datu datum, neboť v ochranné době zákaz výpovědi pro případy závažného či soustavného méně závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (viz. ust. ) neplatí. Výjimka ze zákazu výpovědi se neuplatní, je-li dána zaměstnanci výpověď pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci. Žalobkyni byla výpověď z pracovního poměru doručena dne datum a následně byla žalobkyně v době od datum v pracovní neschopnosti, a to až do datum. Vzhledem k uplatněnému výpovědnímu důvodu podle , se však na žalobkyni zákaz výpovědi podle nevztahuje, a proto její pracovní poměr u žalovaného byl ukončen ke dni datum. Žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na náhradu mzdy za měsíce duben a květen 2023, tedy za měsíce, kdy její pracovní poměr u žalovaného již netrval, neboť byl ukončen výpovědí z pracovního poměru ke dni datum. Soud proto nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na zaplacení částky 58 550 Kč spolu s úrokem z prodlení a její návrh na zaplacení této částky jako nedůvodný v celém rozsahu zamítl.

21. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením a úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 3 460 Kč podle vyhl. č. v platném znění (převzetí věci, písemné vyjádření ze dne datum a účast při jednání dne datum), 3x paušál po 450 Kč podle vyhl. č. v platném znění. Náhradu hotových výdajů a odměnu advokáta ve výši 11 730 Kč bylo třeba podle povýšit o 21 % DPH. Celková výše nákladů řízení tak činí částku 14 193,30 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání písemně ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu a to do 15-ti dnů ode dne doručení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.