Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 38/2026-66

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 101 655,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 865,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 17. 7. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 865,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 17. 7. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 101 655,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 28. 1. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 45 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal vrátit včetně sjednaného příslušenství. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím portálu Anonymizováno. Žalobkyně provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. ú. č. účtu dne 28. 1. 2025 v částce 8 000 Kč, dne 2. 3. 2025 v částce 5 000 Kč, dne 2. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 2. 3. 2025 v částce 4 000 Kč, dne 3. 3. 2025 v částce 5 000 Kč, dne 3. 3. 2025 ve výši 4 040 Kč, dne 30. 3. 2025 ve výši 8 000 Kč dne 30. 3. 2025 v částce 8 911 Kč. Celkem tak žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 44 951 Kč. Žalovaný má k dnešnímu dni vůči žalobkyni nesplacený dluh 98 064,01 Kč, který sestává z dlužné jistiny 44 768,94 Kč, dále poplatku za vyplacení úvěru 859,89 Kč, smluvního úroku ve výši 51 457,80 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 14,64 Kč a poplatku ve výši 962,74 Kč za službu „Presto“. Žalobkyně dále požadovala s poukazem na čl. VIII odst. 1 smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení, přičemž do prodlení se splácením denní splátky se žalovaný dostala dnem 17. 4. 2025, přičemž žalobkyně smluvní pokutu vyčíslila částkou 3 591,04 Kč za období od 17. 4. 2025 do 16. 7. 2025. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 7. 4. 2026, v němž uvedla, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z ověřené výše čistého měsíčního příjmu žalovaného (v částce 23 375 Kč), dále prověřila osobu žalovaného v dostupných registrech a evidencích a shledala jej úvěruschopným. Žalobkyně uvedla, že žalovaný celkem uhradil dne 1. 3. 2025 částku 2 566,79 Kč, dne 30. 3. 2025 částku 367,82 Kč, dne 31. 3. 2025 částku 889,55 Kč, dne 3. 4. 2025 částku 2 075,59 Kč a dne 15. 4. 2025 částku 1 186,07 Kč. Celkem tak zaplatil 7 085,82 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Podle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, pročež soud její souhlas s takovým postupem předpokládal.

4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 28. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 45 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, RPSN byla uvedena ve výši 1 728,18 %, úroková sazba byla sjednána jako pevná denní v sazbě 1,016% denně z nesplacené části jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byl souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu předložila doložila y k prokázání svých tvrzení ohledně procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před sjednáním úvěrové smlouvy. Ze zprávy banky právnická osoba. ze dne 18. 3. 2026 má soud za prokázané, že částka v celkové výši 44 951 Kč byla poukázána žalobkyní na účet žalovaného č. č. účtu, který byl uveden v předmětné úvěrové smlouvě. Ze sdělení banky přitom vyplývá, že se jedná o účet vedený na jméno žalovaného. Zprávou ze dne 16. 7. 2025 odeslanou na e-mailovou adresu žalovaného (e-mail) uvedenou v úvěrové smlouvě byla úvěrová smlouva ze strany žalobkyně vypovězena z důvodu neuhrazených splátek a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 101 655,05 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2025, která byla odeslána dle podacího lístku dne 5. 11. 2025.

5. Podle , (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Na základě učiněných skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Pokud jde o ujednání úroku z úvěru, který dle smlouvy měl činit 1,016 % denně (tj. více než 365 % ročně), hodnotí soud takový úrok jako úrok nemravný a lichvářský. Ujednání o takovém úvěrovém úroku je podle § 580 o. z. ve spojení s ustanoveními § 6 a § 8 o. z. neplatné, neboť se příčí dobrým mravům, přičemž k této neplatnosti soud musí přihlédnout podle § 588 o. z. i bez návrhu. Je naprosto zřejmé, že takto ujednaný úrok mnohonásobně překračuje průměrné úrokové sazby bank. Takovou sazbu úroku nelze akceptovat– i pokud by soud uvažoval o úroku, který je poskytován nebankovními společnostmi, popř. o úroku na kreditních kartách, který jak je soudu z úřední činnosti známo, je úrokem nejvyšším, nicméně ani tak nepřesahuje u žádné z institucí hranici 20 % ročně, přičemž tomu nebylo jinak ani v roce 2025. Úrok požadovaný žalobkyní ve výši 1,016 % denně, vnímá soud jako ujednání, kterému nelze poskytnout právní ochranu, a vzhledem k tomu, že ujednání o úroku nelze oddělit od zbytku smlouvy o úvěru, hodnotí soud smlouvu ze dne 28. 1. 2025 neplatnou jako celek.

8. Jde-li o právní hodnocení, vzhledem k výše uvedenému posoudil soud nárok žalobkyně pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení jako absolutně neplatnou podle § 588 o. z. Žalovanému proto nevznikla jiná povinnost, než vydat žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení, tedy částku 37 865,18 Kč, odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům, které žalobkyně odeslala na účet žalovaného po zohlednění všech plateb, které žalovaný žalobkyni vrátil (dle tvrzení žalobkyně žalovaný celkem uhradil částku 7 085,82 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud také povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. Jde-li o počátek prodlení, soud vzal za prokázané, že žalovaný byl informován o zesplatnění úvěru ke dni 16. 7. 2025, pročež neuhradil-li dlužnou částku nejpozději v tento den, dostal se ode dne následujícího do prodlení se splnění svého závazku. Požadovala-li tedy žalobkyně příslušenství v podobě úroku z prodlení od data 17. 7. 2025, soud tomuto požadavku vyhověl. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku odpovídající bezdůvodnému obohacení společně s úrokem z prodlení z této částky ode dne požadovaného žalobkyní tak uložil soud výrokem I. rozsudku, přičemž ve zbytku žalobu soud zamítl, tj. v částce 63 789,87 Kč a zbylé části příslušenství s ohledem na výše uvedené skutečnosti (výrok II. tohoto rozsudku). Lhůta k plnění byla v případě výroku I. určena dle ust.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , neboť žalobkyně byla v převážné části neúspěšná, pročež by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo žalovanému. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovanému v souvislosti se soudním řízením vznikly nějaké náklady, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.