Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1166/2026

23 Cdo 1166/2026-65

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl senátem složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci oprávněných a) K. K. a b) R. P., proti povinným 1) P. R. a 2) D. H., o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání povinného 1) proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 9. 7. 2025, č. j. -45, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2026, č. j. -54, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 30. 1. 2026, č. j. -54, potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 9. 7. 2025, č. j. -45, jímž tento soud zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 11. 5. 2021 podané právní předchůdkyní povinných (M. R., zemřelou 5. 7. 2023) proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 8. 2020, č. j. -384, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2020, č. j. -413, kterým bylo usnesení Okresního soudu v Nymburce č. j. -384 zrušeno. Řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku povinnými (dědici M. R., s nimiž bylo v řízení pokračováno na straně povinné).

2. Usnesení soudu prvního stupně i soudu odvolacího napadl povinný 1) dovoláním, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem a o odklad právní moci a vykonatelnosti obou napadených usnesení.

3. Oprávněné se k podanému dovolání nevyjádřily.

4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “.

5. Dovolatel napadl dovoláním (také) usnesení soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána, dovolací soud řízení o tomto „dovolání“ podle zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

6. Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním směřujícím proti usnesení odvolacího soudu.

7. Podáním dovolání vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. větu první zákona o soudních poplatcích).

8. Soud prvního stupně dovolatele k zaplacení soudního poplatku již opětovně nevyzýval. K ohrožení procesních práv dovolatele však tímto postupem dojít nemohlo. Nejvyššímu soudu je totiž z úřední činnosti známo, že se dovolatel v minulosti na Nejvyšší soud s dovoláním obracel mnohokrát, a byl tak soudy ke splnění podmínky zaplacení soudního poplatku vyzýván opakovaně, přičemž byl opakovaně poučen i o následcích nevyhovění těmto výzvám (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. , ze dne 14. 8. 2023, sp. zn. , ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. , či ze dne 4. 12. 2025, sp. zn. ).

9. Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky zaplacení soudního poplatku není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti zaplacení soudního a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; obdobně srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. .

10. Dovolací soud proto dovolatele k zaplacení soudního poplatku rovněž nevyzýval, neboť jak plyne ze shora uvedeného, z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. , či ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. ).

11. Soud prvního stupně dále nepochybil, jestliže nepřihlížel k žádosti dovolatele o osvobození od placení soudního poplatku a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem, neboť ze strany povinného 1) se – vzhledem k počtu řízení, kterých zahájil stovky a která nemohou být úspěšná – jedná o zjevné zneužití procesních práv.

12. Nelze přitom přehlédnout, že stávající procesní postup dovolatele postrádá jakýkoli praktický smysl a Nejvyššímu soudu je z rozhodovací činnosti známo, že povinný 1) dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob a v průběhu řízení o těchto žalobách podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i řádných i mimořádných opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání povinného 1) lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ).

13. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání povinného 1) při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní úkony dovolatele však podle a nemohou požívat právní ochrany. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

14. Nejvyšší soud proto k dovolatelem podané žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem pro dovolací řízení také nepřihlížel.

15. Protože dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, ačkoliv si byl povinnosti zaplatit soudní poplatek (a následků hrozících v případě jeho nezaplacení) vědom (viz výše), dovolací soud řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

16. Skutečnost, že povinný 1) není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že sám má odpovídající právnické vzdělání, není podstatná, protože rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) před zastavením dovolacího řízení pro nedostatek povinného zastoupení.

17. O odkladu právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud bez zbytečných odkladů po předložení věci řízení o dovolání zastavil, nerozhodoval již samostatně o návrhu dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 5. 2026

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu