Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1145/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o návrhu V. Z., bez právního zastoupení, proti sdělením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. dubna 2026 sp. zn. 2 Nt 2/2026 a Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2026 sp. zn. 75 T 1/2024, ve spojení s návrhem na vydání předběžného opatření, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Navrhovatel brojí proti sdělení Městského soudu v Praze (dále jen "soud"), kterým byli on i jeho obhájce informováni o neexistenci důležitých důvodů podle § 40 trestního řádu, pro které by měl být ustanovený advokát zproštěn povinnosti obhajovat. Toto sdělení navrhovatel napadl stížnostmi ze dne 26. a 27. 3. 2026, na něž soud reagoval přípisem ze dne 31. 3. 2026, jímž navrhovateli sdělil, že sdělení není usnesením, a proto proti němu není opravný prostředek (stížnost). Případné vady řízení však může napadnout v odvolání (§ 249 odst. 1 trestního řádu). Na další podání označené jako doplnění stížnosti reagoval Vrchní soud v Praze přípisem, v němž navrhovatele poučil o možnosti podávat opravné prostředky, připouští-li je trestní řád; to se však dosud nestalo, a proto nemá Vrchní soud v Praze důvod věcí se zabývat.

2. Navrhovatel požaduje, aby Ústavní soud přikázal soudu zprostit ustanoveného advokáta povinnosti obhajovat navrhovatele a novému obhájci ustanovil přiměřenou lhůtu k nastudování věci; v souvislosti s tím požaduje předběžným opatřením uložit soudu, aby odročil hlavní líčení nařízené na 1. až 3. 6. 2026. Současně navrhovatel požaduje, aby Ústavní soud přikázal Vrchnímu soudu v Praze projednat jeho stížnosti. Navrhovatel rovněž požádal o ustanovení zástupce pro řízení před Ústavním soudem. V doplnění odkázal na judikaturu k požadavkům na obhájce.

3. Z předložených podkladů je patrné, že v trestním řízení byl navrhovateli z důvodu nutné obhajoby ustanoven (již druhý) obhájce. Z vyžádaného sdělení soudu ze dne 20. 3. 2026 se podává, že podle soudu spočívají tvrzené důvody pro odvolání obhájce v nekomunikaci ze strany navrhovatele a nejde o důležité důvody ve smyslu § a 20 , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, odůvodňující postup podle § 40 trestního řádu.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (" ") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, byla porušena její základní práva nebo svobody. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní stížnost totiž představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci. Proto Ústavní soud zasáhne teprve u věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (procesními prostředky vyplývajícími z příslušných právních norem).

5. S ohledem na uvedené považuje Ústavní soud ústavní stížnost proti postupu orgánů veřejné moci (včetně soudů) v neskončeném řízení za nepřípustnou, neboť případná protiústavnost může být napravena obvyklým a zákonem předvídaným způsobem ještě v rámci samotného neukončeného řízení, včetně využití příslušných opravných prostředků, na což byl navrhovatel obecnými soudy upozorněn.

6. Navrhovatel nadto požaduje, aby Ústavní soud ve vztahu k obecným soudům rozhodl způsobem, který mu nepřísluší (Ústavní soud nemůže orgánům veřejné moci něco přikazovat). V tomto rozsahu není Ústavní soud k projednání návrhu příslušný.

7. Z výše uvedeného pak plyne, že zčásti není Ústavní soud k projednání návrhu příslušný [ ] a zčásti je předložený návrh nepřípustný [ ]. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podání navrhovatele odmítl.

8. Pro úplnost Ústavní soud poznamenává, že nerozhodoval o návrhu na ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení o ústavní stížnosti; Ústavní soud zástupce nepřiděluje ani neustanovuje, neboť jeho zajištění je věcí navrhovatele, který se s takovým požadavkem může obrátit na Českou advokátní komoru. O navrhovatelově podání Ústavní soud rozhodl ihned, a proto nerozhodoval ani o navrženém předběžném opatření.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2026

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj