Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 220/2025-24
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 38 019,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 12. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 019,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 998,55 Kč od 25. 2. 2025 do 20. 12. 2025, z částky 998,55 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 12. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 019,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 998,55 Kč od 25. 2. 2025 do 20. 12. 2025, z částky 998,55 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 38 019,62 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, odkazem na listin u uvedla, že žalovaný sdělil žalobkyni, že jeho výdaje měsíčně jsou celkem 10 690 Kč (tj. na splátky jiných půjček či úvěrů 1 650 Kč, na bydlení 7 000 Kč, na další nezbytné 0 Kč, ostatní zbytné 0 Kč), kdy bylo na první pohled zřejmé, že nějaké další nezbytné výdaje mít musel, a žalobkyně neuvedla, že je ověřila a z čeho. Poté dne datum žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno a SMS smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele a Předpis denních splátek (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše (rámce) 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,933 % denně, poplatek za vyplacení tranší (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách nebo popřípadě měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách, lze vždy k datu další nalézt výši splátky v tzv. klientské sekci, první 30. den ode dne poskytnutí úvěru, každá další 29. den následující po dni výpočtu dané splátky, nebo v případě měsíčních splátek 29. den v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě poskytnutí služeb souvisejících s úvěrem se žalovaný zavazuje zaplatit ceny v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy. A konečně si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna mimo jiné vypovědět smlouvu. Žalobkyně plnila řádně a včas, když peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 34 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkami. Žalobkyně písemně upomínkou upomenula žalovaného o zaplacení dlužných splátek. Žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tak smlouvu vypověděla. Žalovaný byl výzvou z 19. 6. 2025, která byla podána na právnická osoba. téhož dne, a došla tak žalovanému, vyzván žalobkyní dlužné částky k zaplacení, jinak že podá žalobu u soudu. Dlužná částka ze smlouvy tak nyní činí celkem 38 019,62 Kč s příslušenstvím a sestává z dlužné jistiny 16 999,94 Kč, poplatku za vyplacení tranší ve výši 338,29 Kč, úroku ve výši 18 755,08 Kč, poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši 660,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od 25. 2. 2025 do zaplacení, a smluvní pokuty 18 755,08 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., obecných principů posuzování a filozofie společnosti, identifikovaných příjmů a výpisu z běžného účtu, ze kterých vyplynulo, co sdělil při posouzení úvěruschopnosti žalovaný žalobkyni a co a z čeho to ověřila, když žalobkyně byla, tedy byla by, kdyby se dostavila, vyzvána a poučena soudem u jednání dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy, že když žalovaný žalobkyni sdělil, jaké jsou jeho výdaje měsíčně, že je žalobkyně skutečně ověřila a z čeho, soud neměl za prokázáno, že nastaly skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, resp. že nastaly všechny, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, i když žalovaný žalobkyni sdělil, jaké jsou jeho výdaje měsíčně, bylo na první pohled zřejmé, že nesdělil všechny, a není zřejmé, zda je žalobkyně skutečně ověřila a z čeho.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku, ze kterého se podávalo, kdo je žalobkyně a v rámci jaké činnosti podnikala, z Anonymizováno výpisu, smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, přílohy – Předpisu denních splátek, Údajů o poskytovateli Informací pro spotřebitele, Všeobecných obchodních podmínek známých soudu z jeho činnosti a Souhlasu se zpracováním, ze kterých vyplynulo, že a kdy a o čem poté uzavřeli smlouvu, soud měl za prokázáno, že přesto poté dne datum žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno a SMS smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše (rámce) 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,99 % denně, poplatek za vyplacení tranší (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách nebo popřípadě měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách, lze vždy k datu další nalézt výši splátky v tzv. klientské sekci, první 30. den ode dne poskytnutí úvěru, každá další 29. den následující po výpočtu dané splátky, poslední 17. 3. 2026, nebo v případě měsíčních splátek 29. dne v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy.
5. Z potvrzení o provedení platby a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, ze kterých vyplynulo, co plnila žalobkyně žalovanému a co plnil žalovaný žalobkyni, z výpovědi, ze které vyplynulo, že žalobkyně vypověděla žalovanému smlouvu, soud měl za prokázáno, že žalobkyně skutečně peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 34 000 Kč. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu v této věci nesplácel řádně a včas, kdy nezaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a žalobkyni tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechala 34 000 Kč a žalovaný plnil žalobkyni 17 000 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, 17 000 Kč.
6. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, ze kterých vyplynulo, jaká je obvykle pro vrácení takové jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žadatele o úvěr a proto i žalovaného, soud měl za prokázáno, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 6 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca maximálně 3 000 měsíčně).
7. Z výzvy z 19. 6. 2025, včetně podacího lístku, ze kterých vyplynulo, kdy vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky dle žaloby, soud měl za prokázáno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že se dozvěděl, že a v jaké výši má vrátit jistinu, resp. její zbytek, výzvou z 19. 6. 2025, která byla podána na právnická osoba. téhož dne, a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne 24. 6. 2025. Žalovaný je však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil.
8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
9. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně proto v té chvíli nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch prostředky do ujednané výše, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednaný úrok a poplatky v ujednaných splátkách (§ 2395 o. z.). Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalovanému a tento je převzal ve výši 34 000 Kč. Od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci žalovaný zaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy 17 000 Kč. Při uzavření smlouvy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Pokud však žalobkyně nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinila, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Žalobkyni vůči žalovanému proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl vyzván k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 24. 6. 2025. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytla ve výši 34 000 Kč a žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 17 000 Kč. Doba přiměřená možnostem žalovaného pro vrácení byla 6 měsíců. Žalovaný ji však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 21 019,62 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I. a II.).
12. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 45 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 55 % (úspěch žalovaného). Soud by tak zvážil poměr úspěchu a přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovanému však žádné nevznikly. Soud tak měl za to, že žádnému z účastníků tak nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.