Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 438/2025-35
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Rygál ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 10 470 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku ve výši 3 167 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 867 Kč za dobu od 20. 3. 2025 do zaplacení a
b) částku ve výši 7 303 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 003 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 494 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 3 167 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 867 Kč za dobu od 20. 3. 2025 do zaplacení ab) částku ve výši 7 303 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 003 Kč za dobu od 25. 6. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 494 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalovaném návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 10. 2025 domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: SPZ (dále také jen „vozidlo“), které v období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a v období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 nemělo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně požaduje za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 zaplacení příspěvku ve výši 2 867 Kč za celkem 61 nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši 47 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 3 167 Kč. Za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 pak žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku ve výši 7 003 Kč za celkem 149 nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši 47 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 7 303 Kč. Žalovaný přes výzvu a upomínku dosud dlužné částky neuhradil. Úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 867 Kč žalobkyně požadovala za období od 20. 3. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 003 Kč žalobkyně požadovala za období od 25. 6. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Anonymizováno s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž věc posoudil podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Z výpisů z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: SPZ.
7. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky ve výši 3 167 Kč z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 1. 2025 včetně informace o zásilce). Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě této částky. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 7. 2025 včetně podacího archu a sledování zásilky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, resp. příspěvku společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran výše uvedeného vozidla před podáním žaloby.
8. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky ve výši 7 003 Kč z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 4. 2025 včetně informace o zásilce). Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě této částky. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2025 včetně podacího archu a sledování zásilky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, resp. příspěvku společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran výše uvedeného vozidla před podáním žaloby.
9. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně:
10. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.
11. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb. “) je provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo “), nebo po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo .
12. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je provozovatel tuzemského vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 45 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla uvedená povinnost porušována, a denní sazby, přičemž výše denní sazby pro vozidlo je stanovena dle § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. , k provedení zákona č. 30/2024 Sb. ve výši 47 Kč.
13. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a v období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému v souladu s výše citovanými ustanoveními nárok na zaplacení příspěvku, který za příslušný počet dní za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (61) násobený sazbou 47 Kč činí celkem 2 867 Kč a za příslušný počet dní za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (149) násobený sazbou 47 Kč činí celkem 7 003 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částky ve výši 300 Kč za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a 300 Kč za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (celkem 600 Kč) soud považuje za účelné a přiměřené.
14. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 470 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč.
16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.