Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 157/2025-36

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Kolínovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 22 654 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 8 654 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 654 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, ve výši 653,28 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 8 654 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 654 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, ve výši 653,28 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným dne 10. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 22 654 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO IČO, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným dne 28. 2. 2024. Ta dne 28. 2. 2024 poskytla žalovanému částku ve výši 14 000 Kč, a to bezhotovostně na účet. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Požadovaná částka se skládá z nesplacené jistoty ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku ve výši 8 654 Kč.

2. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr v souladu s příslušnými zákony, když vycházel mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, nebankovních registrů klientských informací, databáze SOLUS, insolvenčního rejstříku, interních registrů atd.

3. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého pobytu postupem podle , odst. 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), dne 11. 12. 2025. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení , nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 16. 3. 2026.

4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Smlouvou o revolvingovém úvěru kimbi č. 9988303001, včetně obchodních podmínek, bylo prokázáno, že dne 28. 2. 2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku způsobem popsaným v žalobě uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s ujednanými úroky z úvěru ve výši 80 % ročně s tím, že doba trvání úvěru je na dobu neurčitou.

6. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovanému částku ve výši 14 000 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky žalovaného je ze dne 15. 1. 2025.

8. Předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu s ustanovením vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.

9. Žalobkyně pro účely prokázání tvrzení o tom, že její předchůdkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného uvedla, že žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splácením dluhu vůči třetí osobě, nenachází se v exekuci či insolvenci. Úvěruschopnost byla prověřována formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných. Žalobkyně nedisponuje dalšími listinnými doklady, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli.

10. V řízení tedy nebylo ze shora uvedených důvodů prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a že úvěr byl poskytnut v rozsahu odpovídajícím možnostem žalovaného, kdy nebyly uvedeny žádné konkrétní údaje o příjmech a výdajích žalovaného a nebyly předloženy ani žádné y o nich.

11. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle právní normy platné a účinné v době vzniku žalobou uplatněného nároku, tedy podle , , ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.

12. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1, odst. 2 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Soud uzavřenou smlouvu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaného závazku. S ohledem na výsledky provedeného dokazování soud z úřední povinnosti dovodil, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 28. 2. 2024 je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žádné konkrétní údaje o příjmech a výdajích žalovaného nebyl tvrzeny ani nebyly předloženy žádné y o nich Z uvedeného je zřejmé, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo provedeno v souladu se zákonnými požadavky.

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Soudní dvůr EU konstatuje, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. Ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

21. Protože právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalovanému částku 14 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení dospěl soud k závěru, že na dluh nebylo žalovaným ničeho uhrazeno a tato nadále dluží žalobkyni částku 14 000 Kč, když procesně pasivní žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni na předmětnou pohledávku poskytnul jakékoliv další plnění. Žaloba je tedy důvodná pouze v části, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 14 000 Kč jako neuhrazené jistiny. V této části soud žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbývající části žalobu výrokem II. zamítnul, neboť žalobkyně se nemůže domáhat nad rámec nevrácené jistiny plnění sjednaných v neplatné smlouvě.

22. Žalovaný se doposud neocitnul v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Žalovaný s ohledem na svou procesní pasivitu nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou jeho reálné možnosti, proto byla lhůta stanovena dle , v projednávaném znění (dále jen „ “).

23. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodoval podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná z větší části (24 %). Ve věci takto úspěšná žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění ve smyslu , proto má nárok na plnou náhradu nákladů řízení podle výsledku sporu.

24. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle Žalobkyně vymáhá své pohledávky z titulu postoupených dlužných úvěrů žalobami formulářového typu v řadě případů, přičemž skutkové vymezení uplatněných nároků, jakož i jejich právní odůvodnění je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem.

25. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 907 Kč a dále z odměny za zastupování dle vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) podle ustanovení advokátního tarifu, celkem ve výši 1 200 Kč, režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle ustanovení advokátního tarifu, celkem ve výši 300 Kč, a DPH ve výši 21 % z odměny a režijních paušálů v celkové výši 315 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 653,28 Kč (24 % z 2 722 Kč), splatnou k rukám právního zástupce žalobkyně ( ). Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.