Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2411/2025

-219

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně innogy Energie, s.r.o., se sídlem Praha 10, Strašnice, Limuzská 3135/12, identifikační číslo osoby 49903209, zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem Praha 10, Limuzská 3135/12, proti žalované E. K., zastoupené Mgr. Janou Wulkanovou, advokátkou se sídlem Praha 5, U Mrázovky 2663/19, o zaplacení 23 605,89 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2025, č. j. -193, takto:

Odůvodnění:(podle )

1. Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 11. 2023, č. j. -120, ve znění usnesení ze dne 27. 11. 2024, č. j. -158, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 23 505,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 759,16 Kč od 17. 5. 2022 do 8. 7. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 505,89 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení, co do částky 100 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

2. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 3. 2025, č. j. -193, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil, změnil výši nákladů řízení určenou v nákladovém výroku, který jinak potvrdil, zastavil odvolací řízení o zamítavém výroku o věci samé a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

3. Odvolací soud při rozhodnutí ve věci samé vyšel z toho, že žalobkyně - dodavatelka poslední instance po ukončení dodávek ze strany dodavatele BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. - má právo na úhradu za odebraný plyn do odběrného místa žalované odběratelky. Žalovanou uplatněnou slevu z ceny odůvodněnou tím, že žalobkyně měla porušit své zákonné informační povinnosti, kterou žalovaná použila k započtení, neshledal opodstatněnou proto, že jde o pohledávku nejistou a neurčitou, pročež není způsobilá k započtení.

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též jen „dovolatelka“) dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil dosud neřešené otázky, a to otázku dodržení oznamovací povinností dodavatelem poslední instance, otázku, zda nekalá obchodní praktika a klamavé opomenutí zakládají právo spotřebitele na zjednání nápravy a právo na přiměřenou slevu, dále otázku odstranění nesouladu mezi vyhlášeným zněním výrokové části rozsudku a jeho písemným vyhotovením, a konečně otázku, zda lze za skutkové zjištění soudu považovat tvrzení, k němuž nebyly navrženy žádné důkazy.

5. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně navrhuje i zrušení rozsudku soudu prvního stupně.

6. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

7. Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

8. Podle platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

9. Podle věta první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

10. Dovolání není přípustné.

11. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně (dodavatelka poslední instance) má právo na úhradu za odebraný plyn, přičemž pohledávku uplatněnou žalovanou jako slevu z ceny, shledal nejistou a neurčitou, proto se ani nezabýval tím, zda právo na slevu z ceny zakládá okolnost, že žalobkyně řádně nesplnila svou informační povinnost, nebo to, že žalobkyně uhradila část pohledávky po své zemřelé matce.

12. Na otázkách týkajících se důvodů, od kterých odvíjela uplatněné právo na slevu z ceny, které dovolatelka předložila k dovolacímu přezkumu, není napadené rozhodnutí založeno. Odvolací soud posuzoval pouze právo na zaplacení ceny za odebraný plyn podle vyúčtování, aniž se důvodností žalovanou uplatněného práva na slevu z ceny zabýval. Právní závěr odvolacího soudu, že žalovanou uplatněná pohledávka je k započtení nezpůsobilá, neboť jde o pohledávku nejistou a neurčitou, žalovaná nezpochybnila.

13. Námitkou týkající se odstranění nesouladu mezi vyhlášeným zněním výrokové části rozsudku a jeho písemným vyhotovením, dovolatelka nenapadá žádný právní závěr odvolacího soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno, ale vytýká soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě dovolací soud ovšem přihlíží jen v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( ); tento předpoklad však v dané věci splněn není.

14. Přípustnost dovolání není s to založit ani otázka (zda lze za skutkové zjištění soudu považovat tvrzení, k němuž nebyly navrženy žádné důkazy), jejímž prostřednictvím žalovaná namítá, že „žalobkyně netvrdila žádný den doručení“ oznámení datovaného 18. 10. 2021 a že „k tvrzení nebyl navržen žádný důkaz“. Uvedená námitka je zjevně skutkové povahy a není ani zřejmé, jak by se řešení uvedené otázky mělo promítnout do právního posouzení věci.

15. Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 5. 2026

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu