Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1073/26

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Milana Holého, zastoupeného Mgr. Petrem Havrlíkem, LL.M., advokátem, sídlem Zahradnická 71, Příbram, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - Okresního soudu v Příbrami v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 143/2025, za účasti Okresního soudu v Příbrami, jako účastníka řízení, a Ing. Petra Kareše, obchodní korporace RADON EXPRES, s. r. o., Bc. Filipa Vařeky a Jany Vařekové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutím Okresního soudu v Příbrami (dále jen " ") ze dne 29. 1. 2026 o blíže nespecifikované a neodůvodněné "opravě žaloby" (označení účastníka soudního řízení podle ) bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a soudní ochranu podle d (dále jen " "), principu rovnosti účastníků podle y a práva být slyšen podle y, a aby toto rozhodnutí zrušil.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že u okresního soudu je pod sp. zn. vedeno řízení o žalobě vedlejších účastníků (dále jen "žalobci"). Žalobci označili v žalobě žalovaného jménem a příjmením, adresou, datem narození a identifikačním číslem osoby (IČO). Došlo ovšem k tomu, že IČO patřilo stěžovateli, kdežto datum narození stěžovatelovu otci. Stěžovatel i jeho otec mají stejné jméno, příjmení i adresu. Z protokolu o přípravném jednání před ze dne 29. 1. 2026 a z usnesení okresního soudu ze dne 17. 2. 2026 č. j. -147 plyne, že žalovaným je stěžovatelův otec. Soud stěžovatele za žalovaného považoval omylem a v průběhu řízení mu, respektive jeho zástupci doručoval písemnosti, ač stěžovatel nebyl účastníkem řízení. V průběhu přípravného jednání dne 29. 1. 2026 přítomný zástupce stěžovatele na tuto záměnu upozornil, na což zástupkyně žalobců reagovala, že opravuje žalobu tak, že z ní vypouští IČO stěžovatele, které bylo uvedeno omylem. Soud k tomu konstatoval, že žalobci opravili vadu žaloby a soud zváží další procesní postup.

3. Stěžovatel ústavní stížnost formuluje tak, že směřuje proti rozhodnutí, kterým akceptoval opravu žaloby, a namítá, že měl rozhodnout o ukončení jeho účasti v řízení usnesením, popřípadě o záměně účastníka či meritorně. Rovněž zdůrazňuje, že v řízení mu vznikly náklady a nyní není zřejmé, jak a po kom se má domáhat jejich úhrady.

4. Co do obsahu stejnou ústavní stížnost, doručenou dne 15. 3. 2026, podanou stěžovatelem vyložil Ústavní soud v usnesení ze dne 17. 3. 2026

sp. zn.

tak, že směřuje proti jinému zásahu spočívajícímu v tom, že soud nerozhodl o stěžovatelových nákladech řízení, ani o záměně účastníků, ani nevydal rozhodnutí ve věci samé, jímž by posoudil důvodnost žaloby směřující proti stěžovateli. Současně dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná podle , neboť stěžovatel nepodal návrh podle zákona o soudech a soudcích, a podle ji odmítl.

5. Poté stěžovatel tento návrh podal, Krajský soud v Praze ho však usnesením ze dne 8. 4. 2026 č. j. -8 podle § 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích odmítl s tím, že byl podán někým, kdo k jeho podání není oprávněn, tedy osobou, která není účastníkem řízení.

6. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení ( a 2 ), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Ústavní soud vychází z toho, že stěžovatel se v daném řízení nedomáhá svého práva u soudu ve smyslu y, a ani ho nepovažuje za účastníka řízení v postavení žalovaného, resp. po opravě žaloby s ním jako s žalovaným již nejedná, a jeho účastenství bylo pouze domnělé. V tomto řízení se tedy nerozhoduje o jeho právech a povinnostech, ale o právech a povinnostech "skutečného" účastníka Milana Holého staršího. Ústavní stížnost tudíž byla podána osobou, která k tomu zjevně nebyla oprávněna.

8. Pro úplnost možno dodat, že pokud by o právech a povinnostech stěžovatele

(přesto) rozhodl, může se proti takovému rozhodnutí bránit řádnými a mimořádnými opravnými prostředky. Rovněž Milan Holý starší má po skončení řízení ve věci (žaloby) k dispozici opravné prostředky, v rámci nichž může namítat údajné procesní pochybení okresního soudu, jež mělo spočívat v tom, že nerozhodl o záměně účastníků či o věci samé (ve vztahu ke stěžovateli); není tudíž důvod, proč by se jím Ústavní soud měl v tomto stadiu řízení zabývat ( ).

9. Poukazuje-li stěžovatel na náklady, které kvůli nesprávnému postupu okresního soudu marně vynaložil, tyto by vůbec nevznikly, kdyby na to, že jedná s nesprávnou osobou v důsledku označení žalovaného chybným IČO, soud obratem upozornil, což mohl učinit i bez právního zastoupení, protože tato skutečnost mu musela být zcela zřejmá s ohledem na správné označení žalovaného datem narození, jakož i na obsah žaloby. Nicméně, má-li stěžovatel za to, že mu nesprávným postupem soudu vznikla škoda, může se její náhrady domáhat postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2026

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj