Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3410/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce zpravodaje Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatele: Andrii Zubrytskyi, zastoupeného JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., advokátem, sídlem Blanická 1008/28, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2025 č. j. 12 Co 255/2025-66, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Státního podniku "Dokument", sídlem Dovnar-Zapolskoho 8, Kyjev, Ukrajina, jednajícího v České republice prostřednictvím Státního podniku "Dokument", odštěpného závodu, sídlem Michelská 1552/58, Praha 4, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") a a násl. , o Ústavním soudu, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho práva podle a d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh vyplývá, že stěžovatel podal u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") žalobu proti vedlejšímu účastníkovi, kterou se domáhal obstarání a vydání cestovního pasu a občanského průkazu na své jméno. Vedlejší účastník mu během soudního řízení cestovní pas vydal, a stěžovatel proto vzal žalobu zpět. Obvodní soud následně usnesením ze dne 3. 7. 2025 č. j. -47 řízení zastavil (výrok I), protože není dána pravomoc českých soudů; současně rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

3. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením změnil výrok II usnesení obvodního soudu tak, že stěžovatel je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 6 350 Kč (výrok I), a zároveň stěžovateli uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení ve výši 1 600 Kč (výrok II). Odvolací soud shledal, že zastavení řízení z procesního hlediska jednoznačně zavinil stěžovatel, protože u českého soudu podal žalobu, k jejímuž projednání české soudy v občanskoprávním řízení nemají pravomoc; proto bylo o nákladech nalézacího řízení třeba rozhodnout podle věty první

II.

Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel namítá, že odvolací soud porušil zásady spravedlivého procesu, zejména předvídatelnost, kontradiktornost a právo být slyšen. Konkrétně namítá, že odvolací soud změnil právní posouzení věci (zejména ohledně důvodnosti žaloby a nákladů řízení), aniž stěžovatele předem poučil a umožnil mu se k tomuto odlišnému právnímu názoru vyjádřit. Současně namítá nedostatečné a rozporné odůvodnění rozhodnutí, nevypořádání jeho argumentů a nepředvídatelnost rozhodovací praxe, kdy různé senáty téhož soudu rozhodují obdobné věci odlišně, aniž by odchylky řádně vysvětlily.

5. Dále namítá zásah do dispoziční zásady a práva na přístup k soudu tím, že odvolací soud nepřípustně změnil předmět řízení, a rozhodoval tak o jiných právech, než byla žalobou uplatněna. Navíc nesprávně kvalifikoval vztah jako veřejnoprávní, ačkoliv podle stěžovatele šlo o soukromoprávní (spotřebitelský) vztah. Stěžovatel argumentuje, že věc nelze považovat za bagatelní, protože nejde jen o rozhodnutí o nákladech, ale o zásah do základních procesních práv, který se opakuje v řadě obdobných řízení a má systémový přesah s potenciálem dopadu na širší okruh obdobných sporů; proto věc podle něj přesahuje standardní rámec bagatelních věcí a vyžaduje zásah Ústavního soudu.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s až 31 . Ústavní stížnost byla podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ( a contrario).

IV.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byla stěžovateli uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v celkové výši 7 950 Kč (6 350 Kč za řízení před obvodním soudem a 1 600 Kč za řízení odvolací). Jde tedy o náklady řízení v bagatelní výši.

8. Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom platí, že ústavní stížnosti proti rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení jsou zpravidla zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji činí co do ústavní roviny významnou - tím spíše nepřesahuje-li sporná výše nákladů hranici bagatelnosti. Tvrzený rozpor proto musí být u nákladových věcí zpravidla doplněn dalšími okolnostmi, typicky přesahem vlastního zájmu stěžovatele [viz stanovisko pléna ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. (97/2025 Sb.), bod 34].

9. Pro posouzení této věci je podstatné, že Ústavní soud se opakovaně zabýval ústavními stížnostmi podávanými stěžovateli ve stejné situaci (i v zastoupení stejným právním zástupcem), týkaly se typově shodných či podobných případů a obsahovaly shodnou nebo velmi podobnou argumentaci. Veškeré projednatelné ústavní stížnosti přitom odmítl jako zjevně neopodstatněné a důvody pro prolomení bagatelnosti v těchto věcech neshledal (viz usnesení ze dne 22. 10. 2025

sp. zn.

, ze dne 5. 11. 2025

sp. zn.

, ze dne 27. 11. 2025

sp. zn.

, ze dne 3. 12. 2025

sp. zn.

, ze dne 15. 12. 2025

sp. zn.

či ze dne 12. 2. 2026

sp. zn.

).

10. Přestože Ústavní soud není svými usnesením vázán ( y a contrario), neshledal v projednávané věci žádný důvod se od nich odchýlit. Ústavní soud přitom nepovažuje za účelné odůvodnění svých dřívějších rozhodnutí opakovat, a proto na ně v podrobnostech odkazuje (zejména usnesení

sp. zn.

, body 6 až 7;

sp. zn.

, body 6 až 10; či

sp. zn.

, body 5 až 7).

11. Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 29. dubna 2026

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu