Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 26/2026-14

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 9 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „”)

Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností právnická osoba., se sídlem adresa, IČ: IČO, došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to na její bankovní účet. Úroky úvěru měly být žalovanou původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách 3 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.10.2023. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15.10.2023, případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu tohoto návrhu je proto žalovaná v prodlení s uhrazením celkem 3 neuhrazených splátek úvěru po 3 000 Kč. Pohledávku v celkové výši 9 000,00 Kč z titulu neuhrazeného smluvního úroku úvěru postoupil dne 01.04.2024 původní věřitel na žalobce, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.10.2023 a Předávacího protokolu č. 0007 k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 01.04.2024 v souladu s článkem 2.2. Rámcové smlouvy. Žalovaná byla o postoupení pohledávky řádně informována společně zaslaným Oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k uhrazení dluhu ze dne 05.04.2024 ze strany jak původního věřitele, tak žalobce. V návaznosti na shora řečené a z důvodu procesní opatrnosti žalobce požaduje v rámci tohoto řízení po žalované toliko částku ve výši 9 000,00 Kč představující smluvní úrok ve výši 10,00% měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne 16.10.2023, tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, a to vše v souladu s , o spotřebitelském úvěru. Dále žalobce požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízen Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl dle bez nařízení jednání.

Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum uzavřela předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba., IČ: IČO a žalovaná Smlouvu o úvěru č. číslo (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na její bankovní účet č. účtu. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 10% měsíčně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 213,84 % p.a.. Celkovou dlužnou částku ve výši 66 000 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a úroků se žalovaná zavázala uhradit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.10.2023, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno postupníkem. Předžalobní výzva ze dne 5.04.2024 a byla žalované zaslána prokazatelně dne 6.04.2024.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle a násl. , v platném znění (dále jen „“) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále podle a násl. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze , o spotřebitelském úvěru. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle a , a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení úroku ve výši 10% měsíčně, což je 120 % ročně. Požadovaný úrok ve výši 120 % ročně zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období roku 2020 pohybovala na úrovni 8,08 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě smluvního úroku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle a 588 Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

Nad rámec uvedeného ještě soud dodává, že Smlouvy o úvěru by neobstála ani ve světle ustanovení a 87 , o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně neprokázala, že by řádně zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalované. Proto by bylo možno posoudit uvedenou smlouvu jako neplatnou i z tohoto hlediska s ohledem na Zákona.

Jelikož se žalobkyně žalobou domáhala přiznání toliko neuhrazeného smluvního úroku 9 000 Kč, soud žalobu zamítl, neboť jak bylo vylíčeno shora, posoudil Smlouvu jako neplatnou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žalované, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jí v souvislosti se soudním řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.