Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 243/2025-58
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Stehlíkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 40 746,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 40 746,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobce uvedl, že původní věřitel uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 41 216,07 Kč, který měl být splacen nejpozději do 16. 6. 2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno, přičemž po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytován z účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, přičemž platby byly identifikovány variabilním symbolem var. symbol. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky, kdy celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí 40 746,07 Kč. Žalobce současně uvedl, aby soud posuzoval nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, pokud by neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro nemravné úroky a neposouzení úvěruschopnosti žalovaného.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 10. 4. 2025, ke kterému se žalovaný dostavil. Žalovaná se z jednání omluvila, aniž by uvedla závažný důvod, který by jí v účasti bránil.
4. Z provedených listin v rámci dokazování (úvěrová smlouva, doklady o platbách, výpis z úvěrového účtu, potvrzení Anonymizováno o majiteli účtu běžného účtu, potvrzení o provedených transakcích, standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedených kartových operacích, scan průkazu totožnosti žalovaného a jeho fotografie) má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém úvěru. V této smlouvě byl sjednán úvěrový limit ve výši 30 000 Kč. Výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 0,4026 % denně, resp. 146,949 % ročně z nesplaceného úvěru, RPSN činilo 299,98 %. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný čerpal v rámci úvěru celkem 32 500 Kč a právnímu předchůdci uhradil celkem 49 945,07 Kč. Další skutečnosti s ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti této smlouvy a následnému posouzení žalobního nároku z hlediska institutu bezdůvodného obohacení již nebyla pro rozhodnutí soudu ve věci významná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejího dodatku, když žalovaný byl o postoupení informována dopisem. Soud měl ze shora uvedených důkazů zjištěný skutkový stav v takovém rozsahu, že mohl bez dalšího ve věci rozhodnout.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětnou smlouvu je nutné považovat za absolutně neplatnou, a to s ohledem na ujednání o úrocích. Podle ustálené judikatury musí být sjednaný úrok přiměřený, přičemž za nepřiměřený se zpravidla považuje takový, který podstatně převyšuje obvyklou úrokovou míru v době sjednání. Ta se stanovuje zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě činila úroková sazba 0,4026 % denně, resp. 146,949 % ročně. I při respektování smluvní volnosti účastníků je v tomto případě nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ačkoliv lze u nebankovních institucí tolerovat do jisté míry vyšší úročení, sazba 146,949 % ročně mnohonásobně převyšuje běžný bankovní standard v rozhodném období, a vysoce tak překračuje akceptovatelný rozdíl. Vzhledem k formulářové povaze smlouvy je navíc nepochybné, že právní předchůdce žalobkyně by žalovanému částku neposkytl, pokud by na tyto podmínky nepřistoupil. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný na jistině (32 500 Kč) nic nedluží, neboť právnímu předchůdci žalobkyně (případně jí samotné) již zaplatil celkem 49 965,07 Kč. Na straně žalovaného tedy k bezdůvodnému obohacení dojít nemohlo, a soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný náhradu nákladů řízení nežádal, soud tak žádné ze stran náklady nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.