Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 45/2026-42

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Ivánkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 26 365 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 095 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 365 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 134 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 095 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba, dle které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 365 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 134 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě které zapůjčila žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 6 500 Kč, splatnost byla sjednána do datum. Žalobkyně sdělila, že kromě těchto částek jí vznikl nárok na zaplacení částky 2 500 Kč (účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením) a smluvní pokuty ve výši 9 440 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny 20 000 Kč od datum do datum). Po započtení částky, kterou žalovaný uhradil, nyní požaduje dosud neuhrazenou částku 26 365 Kč s úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty, osobní převzetí stvrdil žalovaný podpisem na doručence.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka (vz.73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně souhlas s tímto postupem vyjádřila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením , bez nařízení jednání.

4. Podle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ust. , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle ust. , zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení , (dále jen „o. z.“), a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Právní závěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud se zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. ve znění účinném do datum navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění citovaného zákona ve znění účinném do datum). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , „… soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl naplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne datum rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti, a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES. Na závěry Evropského soudního dvora ostatně reagoval i český zákonodárce, když novelou obsaženou v zákoně č. došlo s účinností od datum ke změně věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru tak, že dle nového znění tohoto ustanovení soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

14. Žalobkyně sdělila, že před uzavřením smlouvy si vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (výpis z účtu žalovaného) a lustracemi žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má průměrný příjem ve výši 48 306 Kč, po odečtení výdajů uvedených žalovaným 15 000 Kč (které byly vyšší než částka nezabavitelného minima) zbývala žalovanému disponibilní částka 33 306 Kč. Žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí. Na základě zjištěných a ověřených informací dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet. Na základě tohoto vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná smlouva.

15. Soud má tedy za prokázané na základě tvrzených skutečností, že žalobkyně dostatečným způsobem prověřila schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta na základě předmětné smlouvy o zápůjčce, a to v souladu s ust. - , o spotřebitelském úvěru.

16. Skutková zjištění a právní závěry:

17. Soud má za prokázané, že žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. č. účtu dne datum. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky do 22 dnů, tj. datum, a to včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 500 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil na zápůjčku 5 000 Kč, v řízení byl nečinný a netvrdil, že by na zápůjčku uhradil více. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za období od vzniku prodlení do data podání žaloby (datum- datum) činí dle žalobkyně 9 440 Kč. Žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dlužné částky (upomínky ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Dne datum mu pak byla zaslána předžalobní upomínka.

18. Žalobkyně tvrdila, že kromě jistiny a poplatku 6 500 Kč jí vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (ve smlouvě sjednán poplatek 500 kč za každou písemnou upomínku), smluvní pokuty ve výši 9 440 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dosud dlužné částky 26 365 Kč od datum do zaplacení.

19. Právní závěr. Smlouva o zápůjčce (vč. dodatku) byla platně uzavřena v části zapůjčení jistiny 20 000 Kč a v části sjednání smluvní pokuty. Finanční prostředky byly žalovanému žalobkyní poskytnuty. Byla sjednána splatnost do datum.

20. K části nároku na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky, který procentuálně představuje výši 32,5 % z jistiny, soud uvádí: Pokud se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky, soud shledává takové ujednání za v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše je zcela nepřiměřená výši jistiny a době splatnosti (22 dní). V této části byla smlouva v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatná.

21. K části žaloby o zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky (ve výši 2 000 Kč) soud uvádí následující: ve smlouvě byla sice sjednána povinnost uhradit částku 500 Kč za každou upomínku a žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě pěti upomínkami, avšak soud považuje částku 500 Kč za upomínku za nepřiměřenou, a tedy v rozporu s dobrými mravy. Také v této části byla tedy smlouva absolutně neplatná.

22. K části žaloby o zaplacení smluvní pokuty soud uvádí následující: Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, výše smluvní pokuty je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy, ujednání o ní je tedy platné. Za dobu prodlení do podání žaloby (tj. od datum do datum) však tato smluvní pokuta z dlužné částky 15 000 Kč (jistina po odečtení částečné úhrady 5 000 Kč) činí 7 095 Kč.

23. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem a právnímu závěru tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu ve výši 15 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 095 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky a náklady spojené s uplatněním pohledávky nebyl žalovaný povinen žalobkyni hradit, úhrada ve výši 5 000 Kč tedy měla být použita na úhradu jistiny (viz výše). Za tohoto stavu soud proto vyhověl co do žalované částky ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti, a to ve výši dle , a dále co do smluvní pokuty ve výši 7 095 Kč, celkem tedy 22 095 Kč. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

24. Ve zbývající části nároku ve výši 4 270 Kč pak byla žaloba zamítnuta pro neplatnost ujednání dle . Výrok II. tohoto rozhodnutí.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážené části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 134 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 319 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč podle (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

26. Podle ust. , zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

27. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.