Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 984/2026

28 Cdo 984/2026-473

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) T. B. a b) M. B., obou zastoupených Mgr. Michalem Jonákem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, IČ 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené JUDr. Janem Nemanským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o návrhu žalované na odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. ledna 2026, č. j. -413, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 24. 3. 2025, č. j. -360, zčásti řízení zastavil (výrok I), nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci specifikovanou smlouvu o bezúplatném převodu pozemků (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III – IV).

2. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 1. 2026, č. j. -413, k odvolání žalované rozhodnutí soudu prvého stupně v napadeném výroku II, vyjma jednoho specifikovaného pozemku, potvrdil (výrok I), ve vztahu ke zmíněnému pozemku změnil prvostupňové rozhodnutí ve výroku II tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II), a rozhodl o nákladech řízení u soudu prvého stupně (výroky III – V) i odvolacího soudu (výrok VI).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu co do výroku I brojí žalovaná dovoláním. Požaduje zrušení rozhodnutí krajského i okresního soudu a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení, přičemž také navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozsudku. Má za to, že provedení změny v katastru nemovitostí před rozhodnutím o dovolání by mohlo významně ztížit výkon ochrany práv žalované, zapříčinit další spory i vést k dispozici s dotčenými pozemky včetně jejich převodu na třetí osoby. Uvádí, že odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí nevyvolá žádnou změnu v poměrech osob mimo okruh účastníků řízení, zabrání vzniku potenciálně problematických následků pro třetí osoby, stejně jako dalším soudním sporům a vzrůstajícím zbytečným nákladům. Navrhovatelka se též cítí vážně ohrožena na svých právech.

4. K podanému dovolání včetně návrhu na odklad se negativně vyjádřili žalobci.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

6. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou ve smyslu o. s. ř, ve lhůtě dle a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti ( ). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočtená v ustanovení , a nelze tak zcela vyloučit, že může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v – přípustné (a následně i opodstatněné).

7. Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případné dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobcům přiřknuty jako náhradní, by mohly mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se daných nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.

8. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) tak na základě shora uvedeného odložil právní moc napadeného rozsudku do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání [ ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 4. 2026

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu