Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 158/2025-53
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 11 070 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 2 270 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 070 Kč od 5. 3. 2025 do 31. 7. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 2 270 Kč od 1.8.2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 184,96 Kč, k rukám Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 2 270 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 070 Kč od 5. 3. 2025 do 31. 7. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 2 270 Kč od 1.8.2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 184,96 Kč, k rukám , Jméno advokátky, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 070 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně od 5. 3. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, adresa, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 27. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 9 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku 2 070 Kč nejpozději dne 4. 3. 2025. Žalovaná dne 17. 4. 2025 uhradila 200 Kč, poté ani přes výzvy zbývající dlužnou částku neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.
Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 27. 12. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem žalované na účet č. č. účtu (smlouva o úvěru) dne 27. 12. 2024 částku 9 000 Kč (výpis z běžného účtu, sdělení banky), kterou se žalovaná zavázala vrátit postupně včetně sjednaných úroků v minimálních měsíčních splátkách splatných k 30. dni ode dne načerpání úvěru ve výši 5 % výše jistiny a úroku přirostlého za předchozích 30 dnů a to do 12 měsíců. RPSN činila 660 % a zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, z nesplacené jistiny úvěru (smlouva o úvěru). Vlastnictví účtu žalovanou bylo prokázáno notifikační platbou a sdělením banky. Taktéž poskytnutí částek na uvedený účet bylo prokázáno výpisem z účtu žalobkyně a sdělením banky. Žalovaná na dluh uhradila 200 Kč (potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 1. 2. 2025 a 4. 3. 2025 (výzvy k úhradě), žalobkyně pak předžalobní výzvou ze dne 19. 7. 2025 odeslanou dne 23. 7. 2025. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek včetně dodatku č. 1 a příloh). Postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 7. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky).
Žalobkyně v žalobě k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před zavřením smlouvy o úvěru ničeho nesdělila ani nedoložila. Sdělila pouze, že pokud soud nebude mít nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žádá, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
K výzvě soudu pak žalobkyně podáním ze dne 28. 1. 2026 sdělila, že úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně vyhodnotila na základě tvrzení žalované o jejich příjmech a výdajích, provedla lustraci v registru CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Dále uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně těchto tvrzení.
Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně se tato smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet založené na nedostatečném zkoumání a posouzení příjmů a výdajů žalované, když žádnou z těchto skutečností nebyla žalobkyně schopna doložit. Závěr o důvodných pochybnostech o schopnosti žalované splácet úvěr je podpořen i zjištěním o faktickém splácení, když žalovaná na dluh zaplatila pouze 200 Kč.
Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 9 000 Kč po odečtení úhrady 200 Kč a tedy konstatoval důvodnost žaloby jen do částky 8 800 Kč. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroků), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.
Dluh žalované se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalované. Žalovaná byla v řízení pasivní a soudu nesdělila své aktuální možnosti vrácení dlužné částky, soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě a splatnost dluhu nastala dne 4. 3. 2025 a žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky již 19. 7. 2025, má za to, že žalované byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohla obstarat a mělo by být v jejich možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (v souladu § 160 o. s. ř. o. s. ř. ). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 184,96 Kč, přičemž tato částka představuje 51,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 070 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám Jméno advokátky, do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.