Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Afs 15/2026 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: IVREL INVEST s.r.o., se sídlem Chudeřice 93, zastoupená Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem Velké náměstí 148/11, Hradec Králové, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2025, č. j. 14446/25/510010611711361, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2025, č. j. ,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2025, č. j. , se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Věc se týká minimálního času nutného k přípravě na jednání, jestliže bylo jednání odročeno ještě před jeho zahájením. Řešena je právní otázka, v jakém předstihu má být účastník řízení vyrozuměn o takto odročeném jednání. Předmětem posouzení jsou i námitky týkající se práva na zákonného soudce.

[2] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Hradci Králové domáhala zrušení tří rozhodnutí žalovaného. Krajský soud usnesením z 25. 8. 2025, č. j. , vyloučil dvě rozhodnutí žalovaného k samostatnému projednání. V záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného projednal v tomto řízení.

[3] Krajský soud dále vyzval stěžovatelku ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez jednání. Ta sdělila, že s tímto postupem nesouhlasí. Krajský soud proto nařídil ve věci jednání na 11. 12. 2025 v 9:00 hodin a přípisem na ně předvolal účastníky. Stěžovatelka následně požádala o odročení jednání. Důvodem bylo kolidující soudní jednání, ke kterému byl předvolán jednatel stěžovatelky jako insolvenční správce dlužníka v incidenčním sporu. Žádosti stěžovatelky krajský soud vyhověl a jednání odročil na 10. 12. 2025 v 9:00 hodin (o den dříve). Přípis, kterým bylo odročení oznámeno, byl stěžovatelce doručen do datové schránky fikcí 8. 12. 2025. Aniž by se stěžovatelka z odročeného jednání omluvila, nikdo se za ni nedostavil. Za žalovaného se k jednání dostavila pověřená zaměstnankyně.

[4] Krajský soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl. K průběhu jednání uvedl, že stěžovatelka o něm byla řádně informována a že žádnou lhůtu pro doručení oznámení o odročeném jednání nestanoví.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[5] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů, které podřadila pod a d) , navrhla jej zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. Dále navrhla, aby NSS uložil krajskému soudu povinnost uhradit stěžovatelce náhradu nákladů řízení.

[6] Krajskému soudu stěžovatelka vytýká, že vlivem překvapivého odročení jednání na dřívější termín neměla prostor na přípravu. Tím, že jí bylo poskytnuto méně než 10 dnů, jí krajský soud zamezil v přístupu k soudu. Pro kolizi s jiným jednáním se jednatel stěžovatelky nemohl zúčastnit ani odročeného jednání. Jednání proběhlo, přestože bylo nařízeno v rozporu se zákonem. Stěžovatelce nebylo ani umožněno na vyrozumění o odročení jednání reagovat, neboť se s ním seznámila až po jednání. Čas k přípravě na jednání, ať už prvního či odročeného, musí vyhovět požadavkům Odročení jednání na dřívější termín bylo v rozporu s předvídatelností soudního rozhodování.

[7] Vadu řízení spatřuje stěžovatelka v rozdělení jediné žaloby do tří řízení. Dvě rozhodnutí žalovaného se vztahovala ke stejnému zdaňovacímu období, a proto v jejich různosti nelze spatřovat postačující kritérium pro takovýto postup. Po rozdělení podané žaloby do tří řízení navíc měly být jednotlivé věci přiděleny různým senátům. Není možné, aby byl u krajského soudu obsazen pouze jeden senát pro projednávání žalob ve věcech daní a poplatků. Námitku podjatosti jeho členů stěžovatelka v důsledku své neúčasti na jednání nemohla vznést.

[8] Žalovaný se ztotožnil s posouzením věci krajským soudem a navrhl kasační stížnost zamítnout. Stěžovatelka měla dostatek času k přípravě na jednání. Její čas k přípravě na jednání byl zkrácen o jediný den. Ustanovení nestanoví žádnou minimální dobu k přípravě na odročené jednání. Vyloučení věci k samostatnému projednání zpravidla není vadou, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Přidělení věcí vyloučených k samostatnému projednání stejnému senátu bylo v souladu s rozvrhem práce krajského soudu. Stěžovatelka mohla námitku podjatosti vznést s ohledem na poučení, které nepochybně již obdržela dříve.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[9] Kasační stížnost je důvodná.

[10] Stejnými kasačními námitkami stejné stěžovatelky ve stejné procesní situaci se již NSS zabýval v rozsudku z 20. 5. 2026, č. j. . Nyní nemá důvod se od tam vyjádřených závěrů odchýlit.

[11] Dle uvedeného rozsudku NSS se v případě odročení jednání před jeho zahájením použije pravidlo o čase k přípravě podle Neexistuje žádný důvod, který by použití tohoto pravidla vylučoval. Jde totiž o srovnatelnou situaci s nařízením jednání. Soud je tedy povinen účastníky řízení předvolat tak, aby měli čas k přípravě přiměřený povaze věci, alespoň však 10 dnů. Účastníci řízení musí mít možnost nového rozvržení si vlastní nezbytné přípravy v tomto čase. To platí bez ohledu na to, zda bylo jednání před jeho zahájením odročeno na dřívější nebo pozdější termín. Jeli proto jednání odročeno před jeho zahájením, čas k přípravě podle se počítá od předvolání k odročenému jednání, a nikoli od předvolání k původně nařízenému jednání. Výjimku lze připustit v případě, že by účastníci řízení se zkrácením času k přípravě podle tohoto ustanovení sami souhlasili.

[12] Stěžovatelka měla být o odročení jednání vyrozuměna tak, aby měla zachován čas k přípravě dle , a mohla se novému termínu jednání přizpůsobit. K zajištění své účasti na jednání měla pouhý jeden celý den, což nelze považovat za postačující. Námitka týkající se zkrácení zákonného času na přípravu k jednání je tak důvodná.

[13] Naopak nedůvodnými jsou zbývající námitky, jak NSS rovněž uvedl v již zmiňovaném rozsudku č. j. .

[14] Vyloučení jednotlivých rozhodnutí do samostatných řízení nemá vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé a nemůže být důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí (např. rozsudky NSS z 1. 2. 2006, č. j. , č. 888/2006 Sb. NSS, nebo z 15. 6. 2022, č. j. , bod 9).

[15] Neúčast stěžovatelky na jednání jí nebránila v možnosti namítat podjatost členů senátu, který rozhodoval v její věci. O složení senátu včetně zastupujících soudců byla vyrozuměna výzvou č. j. . Měla tak prostor k uplatnění případné námitky podjatosti soudců rozhodujících v její věci.

[16] Přisvědčit nelze ani námitce, podle níž není možné, aby ve věcech daní a poplatků rozhodoval u krajského soudu jediný senát. Právo na zákonného soudce nezaručuje minimální počet soudců či soudních oddělení, kterým může být věc přidělena. Není vyloučeno, že na krajském soudu bude k projednání a rozhodování určitých věcí příslušný jediný senát.

IV. Závěr a náklady řízení

[17] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle zrušil napadený rozsudek a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku, což znamená, že ve věci znovu nařídí jednání a v dostatečném předstihu o tom vyrozumí účastníky řízení, aby měli čas k přípravě na jednání ( ). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ). Ani jinak by ale NSS nemohl vyhovět návrhu stěžovatelky a uložit krajskému soudu povinnost nahradit jí náhradu nákladů řízení. Zákon takovouto možnost nepřipouští.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. května 2026

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu