Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 10/2026-35

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zvýšení výživného na zletilou dceru

takto:

I. S účinností od 1. 1. 2026 je žalovaný povinen hradit výživné žalobkyni ve výši 7 000 Kč měsíčně, které je splatné vždy do každého 20. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek žalovaného na výživném vůči žalobkyni za období od 1. 1. 2026 do 28.2.2026 ve výši 7 600 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 30. 6. 2026.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 7. 2016, č. j. -278.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. S účinností od 1. 1. 2026 je žalovaný povinen hradit výživné žalobkyni ve výši 7 000 Kč měsíčně, které je splatné vždy do každého 20. dne v měsíci předem.II. Nedoplatek žalovaného na výživném vůči žalobkyni za období od 1. 1. 2026 do 28.2.2026 ve výši 7 600 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 30. 6. 2026.III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 26. 7. 2016, č. j. . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou ze dne 8. 1. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zvýšení výživného na částku 7 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2026, když naposledy bylo o výživném žalobkyně rozhodováno rozsudkem ze dne 26. 7. 2016 po sp. zn. (), kterým byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilé žalobkyně, kdy se žalovaný (otec žalobkyně) zavázal hradit výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně. V rámci odůvodnění uvedla, že žalovaný hradí soudem stanovené výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně, tato částka v současné době nestačí k pokrytí potřeb žalobkyně červenka žalovaný po dohodě s matkou žalobkyně přispíval žalobkyně po dobu 2 let (kromě měst 2 měsíců letních prázdnin) částkou 1 200 Kč na jízdné. Od 11-2025 přestal žalovaný tuto částku přispívat ze žalobkyni neznámého důvodu, se žalobkyní nekomunikuje. Žalobkyně v současné době navštěvuje 3. ročník název školy, Od poslední úpravy výživného uplynulo téměř 10 let, došlo k nárůstu nákladů, které žalobkyni hradí z velké části i její matka. Žalobkyně má zvýšené výdaje ohledně koní, kdy jednoho vlastní a na jeho ustájení přispívá měsíčně částkou 3 500 Kč, a na 2 jezdí závody, za to hradí veterináře a nezbytné výdaje související se závody. Jízdné, na které žalovaný přestal přispívat činí měsíčně částku asi 2 500 Kč. Žalobkyně má rovněž další běžné výdaje (oblečení, svačiny...). Žalovaný (otec žalobkyně) je zaměstnán u firmy právnická osoba jeho příjem žalobkyně nezná, matka žalobkyně je zaměstnána u Vězeňské služby ČR v adresa, její mzda činí okolo 30 000 Kč měsíčně.

Při jednání žalobkyně doplnila, že má 2 koně, jednoho vlastního, za kterého hradí ustájení ve výši 3 500 Kč měsíčně a dále nad rámec ustájení hradí za koně granule, veterináře a kováře, a dále má v bezplatném pronájmu dalšího koně, za kterého hradí granule, veterináře a kováře, ustájení neplatí. Jezdí na závody, měsíční náklady na dopravu na závody, startovné a veterinární prohlídky činí v sezoně asi 10 000 Kč měsíčně. V blízké době bude například hradit 7 000 Kč za opravení 2 zubů. Kromě toho má i další výdaje, jako jsou antikoncepce 700 Kč/3 měsíce, léky, vitamíny asi 900 Kč/měs, kosmetika (1 000 K měsíčně), oblečení (3 000 Kč měsíčně), provoz auta (nafta 2 500 – 3 000 Kč měsíčně), které jí koupila matka, aby mohla jezdit za koňmi a do školy. Pravidelnou brigádu nemá, před Vánoci pracovala asi týden v Pematexu, vydělala si asi 3 800 Kč. Ke svému studiu uvedla, že je nyní v posledním ročníku, studium bude zakončeno výučním listem, chtěla by pokračovat v dalším studiu buď v oboru chovatelství koní nebo opravy zemědělských strojů nebo automechanik.

Žalovaný nesouhlasil se zvýšením výživného na výši požadovanou žalobkyní, připustil ochotu zvýšit výživné o 500 Kč, tuto částku v průběhu jednání upravil na 4 000 Kč, což mu přijde adekvátní k jeho rodinné situaci a jeho příjmu. Jeho měsíční příjem se od 11-2025 propadl na 60% jeho průměrné výše z důvodů takzvané zimní pauzy, když normální plat má průměrně € 2 400. Má další vyživovací povinnosti, a to k jméno FO, narozenému datum, ve výši 3 000 Kč, od 12. 5. 2025 má dceru, jméno FO ve společné domácnosti s manželkou a dalšími 3 syny ze strany manželky.

V průběhu jednání žalovaný doplnil, že jeho vlastní výdaje jsou 40 000 Kč měsíčně: bydlení 13 450 Kč nájem, 4 727 Kč energie, 35 000 Kč ročně za uhlí, pojistky na auto 21 500 Kč (2 auta za rok), vzhledem ke zvýšenému nájezdu při dojíždění do práce má zvýšené náklady s údržbou vozidla, za naftu na dojíždění do práce dá asi 5 000 Kč měsíčně, v rámci ročního zúčtování daně dostává příspěvky na dojíždění do práce, není však schopen vyčíslit, v jaké výši, celkem mu v rámci zúčtování vrací 900 až 1 200 euro za rok, částku za minulý rok zjistí asi až v červenci. Se svou rodinou bydlí v pronajatém domě, kindergeld pobírají jeho další děti, včetně dětí jeho současné manželky. Zahájení práce po zimní přestávce očekává v měsíci dubnu 2026.

O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodováno Okresním soudem v Sokolově rozsudkem ze dne 26. 7. 2016 pod sp. zn. , kdy soud schválil dohodu rodičů, na základě které se žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 200 Kč.

Účastníci prohlásili za nesporné, že žalobkyně pobírá kindergeld ve výši €259 měsíčně.

Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že tato je studentkou 3. název školy oboru zemědělec – farmář s denní formou vzdělávání. Žalobkyně má zvýšené náklady souvislosti s chovem vlastního koně a péči o pronajatého koně, což vyplývá ze smlouvy o ustájení ze dne datum předložených dokladů.

Z výplatních pásek žalovaného pak soud dospěl k závěru, že průměrný příjem žalovaného za posledních 6 měsíců před podáním návrhu na zvýšení výživného činil €2186, což odpovídá dle aktuálního kurzu částce 53 312 Kč. Soud přitom vycházel z výplatních pásek za měsíce červenec až říjen 2025, kdy vycházel s údaje uvedeného pod položkou „Zahlbetrag“, u které účastníci prohlásili za nesporné, že se jedná o částku vyjadřující čistý příjem žalovaného, A dále ze skutečnosti tvrzené žalovaným že za měsíce listopad a prosinec 2025 mu bylo vyplaceno 60% průměrného příjmu.

Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení o. z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle ustanovení o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení o. z. má být životní úroveň zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ustanovení o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživnou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle ustanovení o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpětně od tohoto dne.

Vzhledem k tomu, že změnu poměrů při určování výše výživného pro zletilé děti o. z. neupravuje, je nutno vycházet z ustanovení , podle kterého rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně je studentkou střední školy a z toho důvodu není schopna se sama živit. O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodováno soudem v roce 2016, kdy soud schválil dohodu rodičů, ve které se žalovaný zavázal platit výživné ve výši 3 200 Kč. Od té doby nebylo výživné zvyšováno, žalovaný dle shodného tvrzení účastníků pouze po přechodnou dobu přispíval žalobkyni částkou 1 200 Kč na dopravu do školy, a proto se žalobou domáhala zvýšení na částku 7 000 Kč měsíčně, a to s účinností od ledna 2026.

V daném případě soud při posuzování důvodnosti podaného návrhu vycházel z příjmu žalovaného a z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti, dle kterého vy mělo výživné pro žalobkyni při zohlednění skutečnosti, že je studentkou střední školy a že má žalovaný další 2 vyživovací povinnosti, činit 16% jeho příjmu, což představuje částku 8 530 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyní požadované výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně odpovídá aktuálním možnostem žalovaného i oprávněným potřebám žalobkyně. V daném případě soud nepovažoval za podstatnou skutečnost, že žalobkyně pobírá rovněž tzv. kindergeld, a to díky zaměstnání žalovaného v Německu, neboť se jedná o nárok žalobkyně poskytovaný sociálním systémem v Německu bez ohledu na výši příjmu žalovaného. Nehledě na to, že domácnost žalovaného má příjem z těchto dávek na celkem 4 děti. Splatnost výživného stanovil soud do 20. dne příslušného kalendářního měsíce (výrok I.). Současně rozhodl o změně rozsudku, kterým bylo naposledy o vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni rozhodnuto (výrok III.). Dluh na výživném, který tvoří rozdíl mezi přiznaným výživným a dosud hrazeným výživným ve výši 3 800 Kč za období od ledna 2026 do února 2026, tedy v celkové výši 7 600 Kč, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni do konce měsíce června 2026, když s ohledem na výši dlužné částky a výši příjmu žalovaného dospěl soud k závěru, že je v možnostech žalovaného tento dluh uhradit do tří měsíců od vyhlášení rozsudku (výrok II.).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. , když v daném případě žádnému z účastníků náklady v souvislosti s řízením nevznikly, poplatková povinnost není dána (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Rozsudek je v části ukládající plnění výživného předběžně vykonatelný (ust. ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.