Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 236/2025-30
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 22 991 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 300 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 700 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 6 991 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 691 Kč od 6. 1. 2025 do 27. 6. 2025 a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 991 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 652 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 1 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 300 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 700 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 6 991 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 691 Kč od 6. 1. 2025 do 27. 6. 2025 a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 991 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 652 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované původně zaplacení částky 22 991 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 30. 9. 2024, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela bezhotovostně finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, které se zavázala vrátit do 5. 1. 2025 společně se smluvním úrokem ve výši 6 991 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 1 300 Kč. Poté byla pohledávka postoupena na stávající žalobkyni, která se po žalované domáhala úhrady jistiny 16 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 991 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 991 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení. Úvěruschopnost žalované splatit úvěr byla vyhodnocena na základě jejího tvrzení o příjmech a výdajích a lustrací v dlužnických registrech SOLUS, CNCB, CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaná rovněž prohlásila, že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Žalobkyně nicméně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalované.
2. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 1 300 Kč včetně úroku z prodlení z dané částky od 6. 1. 2025 do zaplacení s tím, že uvedená částka představuje žalovanou poskytnuté plnění, a to ještě před podáním žaloby. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, soud řízení v souladu s uvedenými ustanoveními v požadovaném rozsahu zastavil. Souhlasu žalované nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci samé. Předmětem řízení se tak nově stal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 21 691 Kč s příslušenstvím.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne 30. 9. 2024 podepsána smlouva o úvěru č. hodnota pomocí prostředků dálkové komunikace, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně částku 16 000 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala pomocí zadání specifického kódu. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky původní věřitelky Anonymizováno.
5. Dle výpisu z běžného účtu byla žalované na jí určený bankovní účet poskytnuta dne 1. 10. 2024 částka 16 000 Kč. Žalobkyně doložila, že žalovaná uhradila celkem 1 300 Kč, naposledy hradila dne 13. 3. 2025.
6. Původní věřitelka vyzvala žalovanou k úhradě dluhu upomínkou ze dne 5. 1. 2025.
7. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, včetně Dodatku č. hodnota ke Smlouvě o postoupení pohledávek z téhož dne a seznamu postoupených pohledávek. Dopisy ze dne 19. 6. 2025 bylo žalované oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byla vyzvána k úhradě částky 25 922,37 Kč do tří dnů; upomínka jí byla odeslána téhož dne.
8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaná podepsaly dne 30. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla poskytnuta žalované na jí určený bankovní účet postupně částka v celkové výši 16 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.
14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.
15. Žalobkyně v rámci žaloby a jejího doplnění stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje ani podklady týkající se majetkových poměrů přímo žalované a ani případně výsledky lustrace žalované v poukazovaných registrech. Ostatně sama uvedla, že nedisponuje žádnými doklady o majetkové situaci žalované. Pokud ovšem má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Této povinnosti se poskytovatel úvěru nemůže zprostit spoléháním se na žalobkyní poukazované čestné prohlášení žalovaného, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často nesdělí poskytovateli úvěru veškeré podstatné informace o své majetkové situaci. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Soudem současně musí být přezkoumatelné, že úvěruschopnost byla posuzována, proto musí být žalobkyní k posouzení této skutečnosti předloženy doklady. Jelikož v posuzované věci nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru byla řádně splněna povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, soud předloženou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, pročež žalobkyni vzniklo právo pouze na zaplacení jistiny se zákonným úrokem z prodlení z neuhrazené jistiny.
16. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 16 000 Kč, ze které žalovaná uhradila ještě před podáním žaloby 1 300 Kč a pak již ničeho, přičemž toto tvrzení nebylo žalovanou nikterak vyvráceno. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalovaná žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, proto nadále dluží na jistině částku 14 700 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Soud s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalobkyni naopak nepřiznal právo na požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 6 991 Kč.
17. Částečně důvodným podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. shledal soud požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, které požadovala od 6. 1. 2025 do zaplacení ze zažalované částky 21 691 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu – vydání bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou dne 19. 6. 2025 ve lhůtě do 3 dnů od jejího doručení, tj. do 27. 6. 2025 (při zohlednění § 573 o. z., dle kterého byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 24. 6. 2025). Soud proto žalovanou zavázal k úhradě úroků z prodlení v zákonné sazbě 12 % ročně ke dni vzniku prodlení, tj. od 28. 6. 2025 do zaplacení, a to z přisouzené jistiny 14 700 Kč. Ve zbytku požadovaných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku III. rozsudku, neboť po uvedenou dobu a co do uvedené částky nebyla žalovaná v prodlení.
18. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží na straně žalobkyně, jelikož vzala žalobu zpět nikoliv pro chování žalované po podání žaloby. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalované ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (včetně kapitalizovaného příslušenství) zaplacení částky 25 870,86 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 15 705,24 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná ze 61 % a z 39 % neúspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 150 Kč a nákladů právního zastoupení, tj. odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba včetně jejího písemného doplnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 965 Kč. S ohledem na její procesní úspěch náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 22 %, tedy částka 652 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval dle § 14b vyhlášky, neboť se jedná o řízení zahájené ustáleným a opakovaně používaným vzorem, který žalobkyně opakovaně používá ve skutkově a právně obdobných věcech (např. řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).
19. Lhůtu k plnění, která byla soudem coby třídenní stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., stejně jako lhůtu k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě, od níž se odvíjí prodlení žalované, soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení pasivní, pročež soudu nejsou známy její aktuální majetkové poměry a finanční možnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.