Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 354/2026

-636

USNESENÍ

I.Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 6. 5. 2025, sp. zn. , byla obviněná M. W. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a obviněný M. K., zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se dopustili ve stručnosti tím, že dne 20. 5. 2023 v době kolem 23 hodiny v Plzni obviněná po předchozí dohodě s M. K. a dalším mužem vylákala poškozeného P. Z., který si v její přítomnosti cestou vybral z bankomatu finanční hotovost ve výši 5 000 Kč, pod záminkou společné návštěvy bytu a příslibem sexu k objektu Sauna XY, XY, s vědomím, že zde bude poškozený okraden spoluobviněným M. K., a dalším mužem, kteří obviněnou a poškozeného sledovali. Poškozený, poté, co zjistil, že se jedná o objekt sauny, chtěl odejít, ale byl výše uvedenými muži násilím zatažen do provozovny a zde byl fyzicky napaden údery a kopy a donucen pohrůžkou dalšího násilí vydat 5 000 Kč a mobilní telefon značky Samsung, model A53 5G, v hodnotě 5 590 Kč, čímž mu byla způsobena škoda v celkové výši 10 590 Kč.

2. Obviněná M. W. byla za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a za sbíhající se přečiny, kterými byla uznána vinnou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 5. 2024, sp. zn. , rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5. 3. 2024, sp. zn. , a rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 8. 2023, sp. zn. , podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody na 22 měsíců za současného zrušení výroku o souhrnném trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 5. 2024, sp. zn. , jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla pro výkon trestu zařazena do věznice s ostrahou.

3. Spoluobviněný M. K. byl za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a další sbíhající se trestné činy odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 3 roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu z předchozích rozhodnutí ohledně sbíhajících se trestných činů.

4. Soud prvního stupně dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. oběma obviněným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili poškozenému P. Z. 10 590 Kč na náhradě škody, a zbytkem nároku poškozeného podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal na občanskoprávní řízení.

5. Z podnětu odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň-město byl citovaný rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušen ve vztahu k obviněné M. W. v celém rozsahu rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2025, sp. zn. . Odvolací soud poté obviněnou podle § 259 odst. 3 tr. ř. při stejných skutkových zjištěních rozšířených jen o údaj týkající se okolnosti zvláštní recidivy, a to jejího předchozího odsouzení rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. , za přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, znovu uznal vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku ji odsoudil ke stejnému souhrnnému trestu.

II.Dovolání nejvyšší státní zástupkyně a vyjádření obviněné k němu

6. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2025, sp. zn. , napadla nejvyšší státní zástupkyně dovoláním podaným v neprospěch obviněné M. W. s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

7. Konstatovala, že v postupu odvolacího soudu shledala pochybení spočívající v absenci výroku o náhradě škody, které je třeba zhojit. Konkretizovala, že odvolací soud se po zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výrocích týkajících se obviněné omezil při rozhodování podle § 259 odst. 3 tr. ř. jen na otázku viny a trestu a opomněl znovu rozhodnout o adhezním nároku poškozeného P. Z. na náhradu škody, ačkoli poškozený svůj nárok uplatnil včas a řádně. Podle nejvyšší státní zástupkyně není nutné na zjištěnou vadu reagovat kasačním výrokem ve smyslu § 265k tr. ř., protože dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který uplatnila, umožňuje při splnění podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. nápravu obdobných výrokových vad tím, že Nejvyšší soud dá podle § 265l odst. 2 tr. ř. odvolacímu soudu pokyn, aby o chybějícím výroku rozhodl. V tomto smyslu vznesla i návrh na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu, tj. aby v neveřejném zasedání přikázal Krajskému soudu v Plzni rozhodnout o chybějícím adhezním výroku. Vyslovila souhlas s neveřejným zasedáním i pro případ, že Nejvyšší soud uzná za vhodný jiný postup [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř].

8. K dovolání nejvyšší státní zástupkyně se prostřednictvím svého obhájce Mgr. Michala Paterny vyjádřila obviněná M. W. Uvedla, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně považuje za věcně správné a kladně se vyjádřila k jejímu tvrzení, že nárok na náhradu škody byl poškozeným P. Z. uplatněn řádně a včas. Souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

III.Posouzení důvodnosti dovolání

9. Nejvyšší soud zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky dovolacího řízení, takže se zabýval povahou a opodstatněností námitky nejvyšší státní zástupkyně ohledně chybějícího výroku o náhradě škody, kterou opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho alternativě, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí, a shledal ji důvodnou.

10. Uplatněný dovolací důvod podle ustálené judikatury slouží mimo jiné k nápravě vad spočívajících v absenci některého výroku rozhodnutí, který měl být učiněn, protože byly splněny zákonné podmínky pro to, aby o něm bylo rozhodnuto, ale byl soudy nižších stupňů opomenut a výroková část je tak neúplná. To je zcela evidentně případ v této trestní věci, ve které odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k obviněné v celém rozsahu a poté ve věci sám rozhodl odsuzujícím rozsudkem postupem podle § 259 odst. 3 tr. ř. o vině a trestu, přičemž provedl jen drobnou změnu ve skutkové větě týkající se doplnění údaje o speciální recidivě obviněné, tedy údaje nijak se nevztahujícímu k nároku poškozeného P. Z. na náhradu škody, jak o něm rozhodl soud prvního stupně s tím, že jej poškozený včas a řádně uplatnil (srovnej č. l. 90 a 95 tr. spisu a protokol o hlavním líčení konaném dne 18. 4. 2024 na č. l. 300–313 tr. spisu). Přesto o tomto adhezním nároku odvolací soud znovu nerozhodl a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlil, že šlo o opomenutí (viz bod 2 odůvodnění jeho rozsudku). Toto pochybení nemohl odvolací soud sám napravit postupem podle § 131 tr. ř., neboť se nejednalo o odstranitelnou nesprávnost, ale o neúplnost rozhodnutí.

11. Nejvyšší soud dodává, že o nároku poškozeného, který byl uplatněn včas a řádně podle § 43 odst. 3 tr. ř., je soud povinen vždy rozhodnout podle § 228 nebo § 229 tr. ř., a to ve výrokové části rozsudku. Soud nemusí učinit takový výrok jen v případě, že vydal usnesení podle § 206 odst. 3, 4 tr. ř. (nebo s analogickým použitím tohoto ustanovení), jímž vyslovil, že určitou osobu, která uplatňuje práva poškozeného, nepřipouští k hlavnímu líčení nebo že poškozený nemůže uplatňovat svůj nárok v trestním řízení. Neexistenci výroku, kterým byl soud povinen rozhodnout o uplatněném nároku poškozeného, nelze nahradit vysvětlením jen v odůvodnění rozsudku; pokud tak soud přesto učiní, jde v jeho rozhodnutí o chybějící výrok ve smyslu dovolacího důvodu podle tr. ř. (shodně usnesení Nejvyššího soudu z 13. 5. 2015, sp. zn. , pub. pod č. rozh. tr.).

12. Nad rámec uvedeného pokládá Nejvyšší soud za potřebné ještě připomenout, že předpokladem rozhodnutí o adhezním nároku není pouze to, že jej poškozený uplatnil nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Podle § 43 odst. 3 tr. ř. musí být z návrhu poškozeného patrné i to, z jakých důvodů a v jaké výši nárok uplatňuje, přičemž důvod a výši škody je dotyčný povinen doložit. O tom všem musí být poškozený náležitě poučen. Vedle toho musí výsledky provedeného dokazování poskytovat pro rozhodnutí o nároku dostatečný skutkový podklad. Je-li nárok řádně a včas uplatněn a soud má k dispozici dostatečné podklady, je povinen o něm rozhodnout současně s výrokem o vině, o náhradě škody nelze v trestním řízení rozhodovat samostatným usnesením ani ji ponechat bez výroku (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. ).

IV.Závěrečnéposouzení

13. Vzhledem ke shledané vadě Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a podle § 265l odst. 2 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby o chybějícím výroku na náhradu škody rozhodl, a to podle skutkového a právního stavu v době svého rozhodnutí (ex nunc).

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. 4. 2026

JUDr. Pavla Augustinová

předsedkyně senátu