Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 839/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové a soudce Martina Smolka o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -21 ze dne 15. ledna 2026 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -10 ze dne 29. srpna 2025, a s ní spojeném návrhu na zrušení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a České televize, sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 - Podolí, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatelky, označené jako ústavní stížnost, směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Stěžovatelka rovněž uvedla, že odmítá "všechny soudce Ústavního soudu", neboť jsou důvody pochybovat o jejich nepodjatosti. Ústavní stížnost spojila stěžovatelka s návrhem na zrušení .

2. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené .

3. Kromě jiných vad podání je třeba uvést, že stěžovatelka není zastoupena advokátem, jak vyžaduje .

4. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka s ústavní stížností spojila návrh na zrušení právě tohoto ustanovení, je třeba předně uvést, že jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud ve smyslu závěrů usnesení

sp. zn.

ze dne 10. prosince 2013 příslušný. Výkladem se Ústavní soud zabýval již ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 8. října 2015. Podle tohoto stanoviska je účelem a smyslem povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem zabránit zahlcení Ústavního soudu podáními, která by nebyla právně kvalifikovaná a která by fakticky nesměřovala k ochraně ústavnosti. Proto je třeba trvat na bezpodmínečném advokátním zastoupení (bod 25 stanoviska). Požadavek advokátního zastoupení představuje legitimní omezení práva na přístup k soudu, což uznal i specificky ve vztahu k řízení před Ústavním soudem Evropský soud pro lidská práva (rozhodnutí ve věci Kröhnert proti České republice, stížnost č. 60224/00).

5. K vlastní ústavní stížnosti: Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na něj opakovaně obrací s ústavními stížnostmi, aniž by byla zastoupena advokátem. Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta ( ) k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla.

6. Na uvedené nedostatky byla stěžovatelka v minulosti opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti.

7. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, jeví se setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.

8. K námitce podjatosti lze uvést, že pokud ji stěžovatelka uplatňuje vůči všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu, jakožto vrcholného orgánu ochrany ústavnosti, kdo rozhodnout. Stěžovatelka by ostatně měla zvážit racionalitu svého postupu. Pokud by totiž Ústavní soud této námitce vyhověl, nemohl by o její ústavní stížnosti vůbec nikdo rozhodovat a poskytnout ochranu jejím tvrzeným právům. Lze dodat, že napadat ústavnost není možné, neboť jím je Ústavní soud sám striktně vázán (y).

9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků postupem podle a d) a odst. 2 písm. b) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2026

Pavel Šámal v. r.

předseda senátu