Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 281/2025-58
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 25 580 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně – společnost právnická osoba, IČO IČO (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota dne datum (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – Anonymizováno), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr částka, po navýšení ve výši částka, který měla uhradit ve splátkách, nicméně s těmito se dostala do prodlení, přičemž do prodlení s úhradou celého dluhu se dostala dne datum. Žalovaná tak dluží na jistině částka a smluvním úroku částka a smluvní pokutě částka. Protože žalovaná na dlužnou částku nic neuhradila, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.
2. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dokladovala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi ní a její právní předchůdkyní.
3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v návrhu uvedla, že její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích – ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, SOLUS. Dále pracovala s tvrzeními dlužníka o jeho příjmech a výdajích, o čemž však nemá dokumenty.
4. K následné výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně částečně zopakovala tvrzení uvedená v žalobním návrhu a rovněž uvedla, že nedisponuje žádnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalované.
5. Žalovaná se k návrhu nijak nevyjádřila, když byla po celou dobu řízení procesně pasivní.
6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:
7. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne datum byla na účet vedené v bance Anonymizováno připsána platba ve výši částka z účtu č. účtu vedený na Jméno žalované. Následně byla dne datum provedena odchozí platba ve prospěch účtu č. účtu a dne datum platba ve výši částka.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO IČO (postupitelem) a žalobkyní (postupníkem). V příloze– seznamu postoupených pohledávek byla zahrnuta pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy pod č. hodnota, Anonymizováno ve výši částka. Postoupení bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši částka, a to do tří dnů (včetně nákladů zastoupení). Výzva byla zaslána dne datum (podací lístek Anonymizováno).
10. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit, nebyly z nich zjištěny žádné relevantní skutečnosti.
11. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. o.s.ř. , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze toliko z důkazů navržených žalobkyní i z jejich tvrzení a dospěl k tomuto skutkovému závěru:
12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované možnost k čerpání peněžních prostředků, přičemž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka ve dvou platbách. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky ani přes výzvu nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
13. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně.
19. Jak výše uvedeno v bodě 3. – 4. tohoto odůvodnění, žalobkyně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18 , jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024 , kdy poskytovatel úvěru, tedy právní předchůdkyně žalobkyně, má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně netvrdila, ani nedoložila konkrétní zkoumané příjmy a výdaje žalované, pouze obecně shrnula, jak takový proces u její právní předchůdkyně probíhá. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu), když blíže nedoložila konkrétními tvrzeními či důkazními návrhy, jak konkrétně zkoumání proběhlo, s jakými výdaji a příjmy pracovala. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.
20. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
21. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se úvěru shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z. ) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila – li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z. ). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalovaná zavázána povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky, tedy částky ve výši částka. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaná ocitla v prodlení, čímž založila svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. , kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum dnem datum za přihlédnutí k fikci doby dojití v souladu s § 573 o.z. , když žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 3 dnů. (výrok I)
22. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 48,80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,40 % a neúspěchu v rozsahu 25,60 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, tedy odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III)
24. Co se týče úkonu – vyjádření ze dne datum, pak soud nárok na náhradu náklad řízení v souvislosti s uvedeným úkonem nepřiznal. Podání bylo učiněno na výzvu soudu, neboť měl soud za to, že nejsou dostatečně vykresleny okolnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti a tím doložení platného sjednání úvěrové smlouvy by měly být žalobkyní dostatečně tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, v opačném případě, kdy tyto skutečnosti doloženy nejsou, vede to k částečnému či úplnému zamítnutí žaloby. Soud je tedy toho názoru, že informace, k jejichž sdělení byla žalobkyně soudem vyzvána, měly být tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, jedná se o doplnění návrhu, který je subsumován již pod úhradou za samotné podání žalobního návrhu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, proto za něj soud náhradu nepřiznal.
25. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.